To Catch a Killer

Film začal tak skvěle, až jsem ztratil svou obvyklou opatrnost a začal jsem se naplno radovat z toho, že po čase uvidím konečně zase pořádný, nefalšovaný thriller. Tím hůř jsem padl v průběhu postupujícího děje pyskem na tvář. Ono se totiž po čase ukázalo, že půjde zase o další platformu pro údajně společensky ušlápnuté aktivisty, takže akční napínák musel ustoupit do pozadí, aby se dostalo na abecední kapitalisty a vegany. Ale pokud my stateční nebudeme obětavě jíst hovězí (já už tedy pouze teoreticky), kdo nás zbaví těch čtyřnohých tvůrců uhlíkové stopy, aha?! Ale vážně; fakt mě otrávilo, jak se atmosféra po strhujícím úvodu změnila k horšímu, zároveň s tím jsem ztratil i dobrý pocit z kvalitního napětí. Pak už to prostě nebylo ono a jsem si naprosto jistý, že to nebylo vinou Shailene Woodley. Ne, na vině byl poněkud selhávající scénář v němž se začaly množit logické chyby. Mé hodnocení se tak přes třetí pěticípou nedostalo a věřte mi, že mě to vzhledem k parádnímu začátku snímku extrémně mrzí. / Poučení: Práce na jatkách může z člověka udělat masového vraha. Ideální heslo pro militantní vegany. (10.11.2023)

Úvod je skvělý. Silvestr. Organizovaná zábava. 29 bytostí konzumu si v centru Baltimoru náhodně vyhlédl ostrostřelec, zatímco řadová policistka Shailene Woodley řeší rutinní stížnost. Záhy se ale ocitá uprostřed výtečně nasnímané sekvence s evakuací civilistů a hledáním prvních stop. Mám rád filmové pohledy z ptačí perspektivy na ulice plné betonových kvádrových mrakodrapů, mezi kterými sledujeme záblesková světla policejních sirén. Mám rád policejní filmy s vyšetřováním temných zločinů. Mám rád zajímavé postavy kriminalistů, což Woodley s Benem Mendelsohnem dokonale splňují. Špičkový střelec, jenž se utrhl ze řetězu, masový vrah, o kterém FBI zatím neví vůbec nic. Otíráme se o kritiku několika zaoceánských společenských trendů (masové střelby, diskutabilní policejní zásahy, sociální rozdíly, liknavost k duševním problémům...) v systému, který se zrodem masových vrahů solidně „pomáhá“. Když pominu, že tu máme 29 obětí, přitom se policisté furt něčemu chichotají nebo tleskají, tak se úvod vážně zatraceně povedl. Následuje klasické vyšetřování s několika silnými scénami (vrah v obchodním centru, přestřelka ve smíšeném zboží), kdy se ale stále víc překlápíme do širších souvislostí, kdy prostě tvůrci ukazují to, co část americké společnosti nerada vidí. A určitě v tom hraje roli fakt, že za kamerou stál argentinský režisér a scenárista Damián Szifrón, který byl v Divokých historkách velmi cynický a velmi trefný. Finále jsem si přál silnější. Nejsou to kdovíjaké čtyři hvězdy, ale za mě poctivě mrazivá kriminálka s přesahem. (24.05.2023)

Kdyby mi někdo řekl že tohle točil David Fincher, tak bych mu věřil. Perfektně zpracovaný a promyšlený procedurální thriller, s nečekaným přesahem a fantastickou tíživou atmosférou. Nehezký svět ve kterém se dějí nehezké věci, a ústřední vyšinutý "unabomber" z něj pak vychází jako jeho snad až nevyhnutelné dítě. Je to film dokonalý? Ne, protože ho přecejen netočil Fincher, za hranice žánru vyráží až příliš opatrně, a scénář a tempo té detektivní linky by si v druhé polovině zasloužily ještě trochu doladit. Do Se7en a Mlčení Jehňátek pořád ještě notný kus chybí... ale pořád je to dost na to aby dítko Damiána Szifróna bylo zatím nejlepším filmem tohoto roku.  A v době, kdy ke třem hodinám stopáže má kdejaká superhrdinská kravina, je to už třetí ani ne dvouhodinový dospělý film v krátké době po sobě, po Dead Shot a Třech Mušketýrech, kdy si říkám že tohle by si tu delší stopáž opravdu zasloužilo. 9/10 (23.05.2023)

A to to tak pěkně začínalo … Zhruba do půlky jsem si říkal, že už jsem dlouho neviděl tak poměrně velkolepě natočený, odsejpající, zajímavý a slušně zahraný napínač s hlavopatoidními dialogy a vcelku vtipnými bonbonmoty. Navíc poháněný Sifónem, autorem famózních Divokých historek, čili jsem si ve slastném očekávání mnul bradavky. Pak ovšem, asi tak od chvíle, kdy hlavní hrdina hrdě „vyšel ven“ s otevřeným konečníkem, aby naplnil homokvóty, cosi náhle hrklo v kukačkách a celé se to změnilo v ucourané, ukňourané a komorní rádoby sociální rádoby drama s dost atrofovanou pointou, přičemž ani jedna složka by svou mělkostí řádně neukojila ani sociologa, ani dramatika a nenápadité až klišovité vyústění by nepřekvapilo ani profesionálního naivku. Aby opět nedošlo k nenávistné mýlce a nějaký ten sveřepý neomarxistický libtard mě zase neosočoval z homofobie, na tomto místě důrazně podotýkám, že se buzen ani trochu nebojím, a společensky neškodná a zcela akceptovatelná deviace detektiva Řiťopicha rozhodně nijak neovlivnila degradaci mého hodnocení! Maximálně mě kapku spravedlivě rozhořčila ta očividná diskriminace dalších milých a zcela přirozených parafilií, patrně proto, že hnutí ZNFPF+ (Zoophilics, Necrophilics, Froeteurs, Plantfuckers and Furnituresexuals) ještě nemá dostatečně zmáknuté PíáRko a řádně hystericky rozvinutou agendu, a tak to poslední dobou audiovizuálně vypadá, že lidstvo je z poloviny jen teplé. Tudíž jedna velmi ledabylá až šlendriánská sekundová zmínka o tom, že ten deprimovaný a společensky znechucený zloun páchal to, co páchal hlavně proto, že miloval kravičky, přičemž bukanýři měli celou půlhodinovou večeři s manželem a ňuňáním, rozhodně diverzitu nedělá a je to nechutně homoprivilegizační! Doufám, že do příště se ta progrese konečně pořádně rozvine, a ve dvojce už půjde agentka Narkáčová na večeři k detektivovi s naprosto přirozeně bečící manželkou (taky samečkem!) a budou skopové medailonky! Každopádně je převeliká škoda, že Sifónovi v polovině došly bublinky a celé to vyšumělo tak nějak do ztracena. (29.05.2023)

Spíš výpověď o stavu součastné společnosti než čistá kriminálka. Hlavní kvalita MISANTROPA spočívá ve velmi podařeném vykreslení současné Ameriky. O dvou pohledech, které prezentuje a dostávání se ze reality dvou prací, hnusného podnájmu a dluhů do světa kývačů, podpisů a poplácávaní se po ramenou. Vyšetřovací linie bezútěšná a civilní se skvělým Mendelshonem a nenamaskovanou Woodleyovou, jejíž obyčejnost chytré holčiny, která měla v dětství smůlu a ne úplně ideální podmínky pro život, do prezentovaného prostředí nádherně zapadá. Chytání vraha je napínavé a zvláštní závěr nutí člověka k přemýšlení a to se dneska nevidí často. Szifrónova režie přesná a kdyby měl malinko lepší scénář bylo by to na výbornou. Skvělá kamera, dobrá hudba. Moc pěkné překvapení. (22.05.2023)