Jan Werich: Když už člověk jednou je…

Moc pěkně zpracovaný dokument a celkově to na mě působilo velice příjemně, ve společnosti pana Wericha je mi odjakživa dobře, tiše ho obdivuji a trpím zcela nekritickým nadšením.. Mýma očima tu nic nechybí, vše podstatné je divákovi předloženo, u mě spokojenost, bylo mi potěšením.. A tam nahoru, do hereckého a scenáristického nebe, posílám poděkování a zůstávám s úctou.. (10.01.2022)

Krásna dokumentárna pocta veľkému umelcovi. Až taká dobrá, že človek si s rovnakou chuťou ako celý dokument vychutná i záverečné titulky, v ktorých odznejú mnohé múdra. Napokon, ako počas celej stopáže, ktorá sa zdá byť dlhšia, ale prejde akoby nič.Vyčítať Werichovi, že spočiatku komunistom pomáhal hlásaním nejakých hesiel, je absolútne bezpredmetné. Nie je hanba sa pomýliť, ale hanba by bola nepriznať si chybu a nezmeniť názor, keď sa odkryje skutočná tvár režimu. (29.10.2022)

Vcelku tradičně natočený dokument (vzpomínky ještě žijících přátel či rodinných příslušníků, fotky, videa) o veselém velikánu československého filmu, který bohužel žil v tak blbém období dějin, že nemohl tvořit naplno (nacisti, druhá světová válka, komunistický převrat v roce 1948, normalizace po roce 1968). Werich si dobu opravdu "vychytal", měl hroznou smůlu, ani v té Americe mu to nevyšlo. Dokonce ani v té bondovce si prý kvůli dobrým očím Blofelda nezahrál (aspoň jsem tu viděl jeho fotku s bílým kocourem při castingové zkoušce, tu jsem dříve nikde nezahlédl). Dokument silný, ale svým způsobem smutný. (13.02.2022)

Kdyby Jan Werich nežil v tehdejší době a v tehdejším Československu, byl by z něj herec světového formátu. Měl na to osobnost, kterou mi tento dokument strašně hezky představil. Každá další návštěva Werichova domu tak pro mě bude daleko osobitějším zážitkem, než-li doposud. Tehdejší režim bylo jednoznačně to nejhorší, co mohlo naši zemi potkat, a jsem rád, že po třiceti letech od vzniku samostatné země poslední volby do Poslanecké sněmovny smazaly komunisty z povrchu zemského. Doufám, že jednou pro vždy. Pan Werich by měl jistě radost. (10.01.2022)

Poctivý a dobře zpracovaný dokument, zvlášť pěkný jsou vstupy pana Svěráka. Osud Jana Wericha není nijak radostný, ba naopak, v závěru a popisu života ve stáří už vyzní hlavně smutek ze zlých okolností; ubitý talent a nenaplněný potenciál "národního umělce". O důvod víc vážit si svobody projevu a nedát znovu dopustit takových obětí. Kolem vily na Kampě procházím denodenně s cizinci, myslím, že začlením i zmínku o něm. "Satira je tím silnější, čím blíž je k tomu drátu nabitýmu elektřinou. K tomu, co se nesmí." (13.01.2022)