Reklama

Reklama

Jan Werich: Když už člověk jednou je…

  • angličtina Jan Werich: If Somebody Already Is (více)
Trailer 3

Obsahy(1)

Po čtyřech desetiletích od smrti jedné z největších legend českého divadla Jana Wericha vznikl jeho první velký filmový dokumentární portrét. Dokument s názvem Jan Werich: Když už člověk jednou je přináší strhující životní příběh této herecké legendy. Svobodné myšlení v nesvobodné společnosti přinášelo Werichovi mnoho úskalí a tato myšlenka prochází celým filmem. Stejně jako snaha tvůrců přiblížit fenomén chytrého humoru, který je Werichovu vyjadřování připisován. (Falcon)

(více)

Videa (15)

Trailer 3

Recenze (15)

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Ze začátku silná skepse. Film totiž začíná skoro až po takové chaotické lince, která je od konce, ale zase ne od úplného konce. Poté to jsou hodně zvláštní způsoby  vyprávění. Jako třeba to, že do filmu vypravěčsky promluví Preiss, pak teda někdo  jiný, pak Táborský konstantně a podobně. Určité rozzaření rolí člověk pochopí, ale proč se tam nelogicky střídají jako na horské dráze. Obecně šlo dát více síly do vysvětlivek. Mnoho lidí ví, kdo je Pavel Taussig a hlavně Zdeněk Svěrák, ale je to mluva z pozice nějakých pseudo-autorit, kterým musíme věřit, protože tvůrci říkají. Zasvěceným to dává smysl. Ale takhle člověk, tam  může dát jakéhokoliv joudu a doufat, že nikdo neumí googlit. Ale to jsou vlastně i přes svou délku slabá negativa. Film si mě nakonec získal. Nakonec šlo o velmi plynulé vyprávění, během kterého postavy vstupují do příběhu, kdy je jich potřeba a zase odcházejí. Což v případě Voskovce, kterého dlouho nevidíme i asi zbytečně, je docela škoda. Pokud ale máme nahlédnout do geniality Jana Wericha a jeho života, tak jsme dostali  přesně to, co bylo potřeba. Konečně v rámci životů slavných a hlavně nepřekonaných jsme se dostali i k němu, což cením nejen z pozice fanouška. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Když už ten film jednou je... treba naňho zájsť do kina. Pre bratov Čechov by to mala byť povinnosť, uctiť si takýmto spôsobom svojho kultúrneho národného hrdinu. Prekvapilo ma, koľko vecí som sa o Werichovi dozvedel, predovšetkým teda o jeho umeleckej kariére, o súkromnom živote sa až tak veľa nedozvieme, na to proste už nie je čas a stopáž je dosť hraničná, osobne si myslím, že sa to malo vtesnať do hodiny a pol. Tak a teraz môžem vo voľnom čase premýšľať, ako by vyzeral ten spoločný projekt s Wellesom, Falstaff a Duvivierov Golem s V+W. ()

Reklama

hemul 

všechny recenze uživatele

Nie som veľký fanúšik dokumentárnych životopisov, ale keď ide o Wericha, tak samozrejme ide o výnimku. Autori ukázali Wericha nie ako zbožšťovaného umelca, ale ako človeka s chybami a o to bližšie k nemu majú súčasní diváci. Veľmi oceňujem ukázanie málo známych faktov - napríklad Orson Welles a pod. Trochu mi tam chýbalo spomenúť Lasicu a Sastinského ako priamych nasledovníkov VW. A ešte sa mi zdalo, že tam bol príliš málo ukázaný príspevok Horníčka, o to viac sme sa dozvedeli o Suchom a Sverákovi, aj keď tí s Werichom nespolupracovali. Ale ináč, veľmi pekné a ďakujem autorom. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Působivé, pro mě v několika momentech i překvapivé, laskavé, důstojné, dojemné. O soukromí se toho moc nedozvíme, což mi je sympatické a co se týče tvorby- studnice beze dna. Zrovna čtu jeho Deoduši- pohádky a bajky pro dospělé, je z nich cítit smutek. Obdivuhodný mozek s výjimečnou schopností prezentace, zvláštní je, že mi nebyl nikdy zrovna sympatický, ovšem jeho tvorba patří k pokladům naší kultury a v tomto směru bezmezný obdiv. Překvapilo mě, co všechno stihnul, měl velmi zajímavý život, cosi jako jízdu na horské dráze. Turbuletní dvacáté století mu dalo do těla. Vždy, když letěl vzhůru, přistřihlo mu cosi zákeřného křídla. Zvláštní život... Jeho sousedem ve vile byl básník Vladimír Holan. Wericha nesnášel. Měj mu toho za zlé nemálo, beztak to bylo vzájemné. V dokumentu se ke kritickým pasážím nedostáváme, jsou jen lehounce naťuknuty jakési prkotiny stran Werichovo povahy. Rozumím tomu, že o mistrovi jen dobře, ale jsme lidé, čili ono by ho to nijak nepoškodilo. Škoda, že film nevznikal ještě v době, kdy ho pamatovalo více umělců, jak tady jeden pán zmiňuje. Ale nevadí, sakum prdum plný počet. Dokument je to krásný a velmi podnětný. ()

Lukrecie 

všechny recenze uživatele

I přes celkem depresivní začátek vřele doporučuji. Přistihla jsem se, že  jsem často dokument sledovala s otevřenou pusou. 😁😉 Pěkně zpracovaný průřez životem Jana Wericha. Některé skutečnosti jsem vůbec netušila. Např. že byl tak šikovný a obratný, že si zajistil angažmá v zahraničním filmu, což byl docela husarský kousek vzhled k tomu, ve které to bylo době. Byl taktéž vizionářem (vše, co předpověděli s Voskovcem ve svých hrách v Osvobozeném divadle, se nakonec také stalo) a nesmírně vtipným, lidským, moudrým, kompetentním, inteligentním a hlavně charakterním člověkem s velkým srdcem. Herec s velkým H a člověk s velkým Č. "Člověk se nesmí posrat."   "A mějte se tu dobře."  (ze závěti) Určitě se podívám ještě minimálně jednou. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Název dokumentu obsahuje úryvek z jednoho Werichova citátu. Celý citát zní takto: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ (SONY_)
  • „Nevyhnuli jsme se ani otázce celoživotního přátelství s Jiřím Voskovcem, které bylo narušeno realizací filmu Císařův pekař (1951) a Pekařův císař (1951), kdy se Jan Werich bez souhlasu Voskovce vrátil k tématu Golema, jež spolu zpracovávali už před válkou. Premiéry Císařova pekaře v New Yorku se Voskovec nezúčastnil, ačkoli v NYC žil a vnímal to jako zradu. Pak ale přátelství obnovili a pravidelně si psali dlouhé dopisy. Úryvky z některých dopisů ve filmu citujeme,“ uvedl spoluautor a spolurežisér filmu Martin Slunečko. (SONY_)

Reklama

Reklama