Modrá Electra Glide

Nedokážu posoudit, jestli se o Modré Electře dá opravdu mluvit jako o odpovědi na Bezstarostnou jízdu, či do jaké míry jsou oba filmy fakticky spjaté (ani názor nikoho učeného se mi k tomuto nepodařilo vypátrat). Podobnost tématu i zpracování je ale zjevná, odkazu na Jízdu v podobě mihnuvší se fotografie by ani nemuselo být, aby každého trklo. Určitě nejsem první, kdo řekne, že Electra je vlastně Bezstarostná jízda naruby, ale v tomto případě opravdu neexistuje žádné výstižnější přirovnání. Oba filmy ze všeho nejvíc připomínají dva různé pohledy na v podstatě tutéž dobovou situaci. Jízda z perspektivy volnomyšlenkářů, Electra zase z té můžů zákona, a to rozhodně ne černobíle (samozřejmě nepočítáme barevnou kombinaci policejních uniforem :-). Těžko říct, který z pohledů (filmů) je mi sympatičtější, protože jsou oba zatraceně dobré. ...Po krátké úvaze to asi bude pořád Bezstarostná jízda (o vlásek), která je odvážná, byla na světě první a vůbec má hodně do sebe... Každý by chtěl být rebel... nebo snad ne? ;-) (08.08.2011)

Tento "kultovní" film mě nejvíc zaujal asi tou úvodní scénou, kdy si někdo peče maso na pánvi (dostal jsem z toho hlad) a pak úplně poslední scénou. Prostředek je takovej roztahanej příběh o jednom poldovi, jedný vraždě a hromadě hipíků. Chvílema mě dokázala vtáhnout do děje výborná atmosféra, chvílema jsem se nudil. Nudy tam na muj vkus bylo docela hodně. Kdyby se z filmu vyhodilo tak 20-30 minut, vůbec by to nebylo na škodu. Ale kdybych to měl srovnat se slavnější Bezstarostnou jízdou, tak tohle se mi líbilo přecejenom o trochu víc. (07.09.2008)

Modrá Electra Glide se svou atmosférou hlásí k odkazu Bezstarostné jízdy zcela otevřeně, v jedné scéně na ni přímo odkazuje. Působí jako druhá strana téže mince, když se na éru hnutí květinových dětí dívá pohledem příslušníků policejních jednotek, kteří o americkém snu a odvázanosti mají přece jen výrazně konzervativnější představu a jejich pojetí svobody se leckdy výrazně blíží postojům ovčáckých psů. Krach utopických představ hippies sice odhalila už Bezstarostná jízda, Hooperův kousek ale udržoval iluzi zmaření snu brutálním zásahem nepřátelského okolí. Modrá Electra Glide jde v deziluzi podstatně dál: ukazuje degeneraci ideálů rozleptaných drogovou závislostí, kšeftařením, pasivitou a neschopností čelit problémům. Guerciův snímek se v 70. letech evidentně trefil do pocitů tehdejší generace a získal slušný ohlas. Vzhledem k tomu, že nemám ani nebudu mít příležitost sledovat jeho tvorbu v nějakém vývoji, nejsem si zcela jistý jeho mírou talentu a jeho film nepřijímám bez výhrad. Svou estetikou násilí se výrazně blíží pojetí Sama Peckinpaha, jak o tom svědčí např. scéna divoké honičky motorkářského gangu. Místy si snímek moc neláme hlavu s logikou a kdybych se v tom chtěl rýpat hlouběji, našel bych leckterý snímek na kráse. Ale pozitivní dojmy přece jen přetrvávají a na 70 % celkového dojmu to postačí. (10.07.2018)

Tak polovinu filmu jsem si říkala "ó bóže, ó bóže, toho musím milovat, toho musím okamžitě začít milovat!", abych si potom v náhlém momentu osvícení uvědomila, že ho již dávno miluji, protože to je Lynchův Mystery Man. Scéna, kdy se raduje z toho, že je šoférem, a kývá si samolibě hlavičkou s kloboukem - dokonalost! A musím říct, že si nedovedu v hlavní roli představit někoho jiného, protože postava Johna Wintergreena je tak podivně napsaná - ve filmu prochází vývojem, ale navenek se chová pořád úplně stejně - že nebýt roztomilého a dojemného Roberta Blakea, nevím nevím, jak by to vypadalo. V některých momentech je film dost působivý, některé pasáže jsou zase naopak do té balady tlačené vcelku neobratně. Nevím, jak působila motocyklová honička se Zemkem na dobové diváky, ale dnes už rozhodně vypadá nechtěně komicky a to narušuje atmosféru a vytrhává ze soustředění. A takových momentů je tam ještě několik. Jako celek je to potom zajímavý film, který vzdává poctu Fordovi a jedné filmové éře, ale protože je to oltář vystavěný s neoddělitelnými debutantskými kiksy, tak došlo k tomu, že se nedostal do filmových kánonů a upadl v zapomnění. Já při srovnání s těmi skvělými scénami ty chyby mileráda přehlédnu a můžu říct, že pro mě má tenhle film mnohem větší smysl než Bezstarostná jízda. (16.10.2014)

No tak zase jeden film, který mne vrátil do...,no řekněme do krásných let.Kdosi to tady srovnával s Bezstarostnou jízdou. Sakra s tímhle filmem to má společné tak akorát motorky a ještě ne stejné typy.Snad ta smrt na závěr je zrcadlová vůči té v jízdě.Policista jde službou a životem a přirozeně se snaží, a také slušně, pracovat a stoupat výše na služebním žebříku. A vstupní vražda k níž se přimotá a správně pojmenuje i přes počáteční protivenství mu pootevře dveře.Pak se setkává s běžnou sociální kontaktní rutinou.Občas to drnčí, občas budí úsměv, občas se honí na motorkách a sleduje svého "učitele" jak v pracovní, tak osobní rovině.Ten ho poučuje jako "blba" a posléze je sám postaven do role blba, tentokrát faktického.Hrdina se snaží jít a pátrat se slušností dál.Nakonec je to on, kdo najde vraha v ubohém oligofrenikovi, který vše spouští......Chamtivý kolega končí s vlasní kulkou ve vlastní hrudi.A to finále je fantastické, opravdu dojdeš nejdál se slušností?Inu jak na koho, inu jak kde.Vše je zasazeno do krásných exteriérů amerického venkova.Hodnotím vysoko. (26.05.2011)