Velký hráč

Výborný film z prostředí falešných karetních hráčů, kde dominuje právě hazardní hráč s přezdívkou v polštině Wielky szu, který nikdy neprohrál. Je tu též ukázáno, co s člověkem udělá poker. Film nepostrádá přiměřenou dávku napětí. Mohli by ho alespoň v TV zopakovat. V ČSSR běžel ale pod jiným názvem, nevím přesně, tuším, že asi "Velký hráč". (19.07.2003)

"Když máš život cinknutý, umřeš sám... a obutý." Velký Šu měl pech. Po několikaletém studiu ("tam" bylo času dost) spisů karbaníka Kanta zjistil, že jeho srdcová královna těch pět let jen neseděla s rukama v klíně, ale i ležela, s prackama v klíně. Teď vyložila právnické eso a on musí v toulavých botách vyrazit do světa, lovit kafky. Závislost na hazardu, vědomí své výjimečnosti vs. zmarněný život a pozdní prozření, že vyhrát v kartách můžeš i dům, ale domov nikdy. A bez něj nemáš nic, ani lásku ani syna, ve kterém bys něco ze sebe uchoval. KANTOVO OKÉNKO: [][] Kdy udělal Šu největší chybu? A) Když "předával štafetu". Mylně se domnívajíc, že to má nějaký vyšší smysl. B) Když z maloměstského mafiána Mikuna udělal vola. C) Když zachoval poker face při orálu, poskytovaném luxusní prostitutkou, ovšem z lásky! D) Když v mládí úplně poprvé sedl k hracímu stolu. [][] Bony a klid, poker a neklid. Vytahuji z rukávu... čtyři esa! Ale pátou hvězdu ne. Při hazardu je nezbytný dozor, neutrální třetí strana (šampionát Tří řek, hra u Hatchet Harryho a pod.), jako záruka, že vítěz i s výhrou odejde středem. Zde se hraje o samotě, bez záruk, což končí násilím (puška u Mikuna, břitva v hotelu). Logická otázka, proč tedy ztrácet čas s kartami a nepřejít k loupeži hned, jak jsou peníze na stole, no ne? (29.03.2023)

Nezapomenutelný polský neo-noir s Janem Nowickim jako profesionálním hazardérem, jemuž všichni kolem neřeknou jinak, než Velký Šu. Režiséru Chęcińskému se povedlo vybudovat pohltivou atmosférou, zaujmout dokonale minimalistickou „akcí“ hazardních her a rozehrat s hlavními herci nekompromisní, pocitově hodně drsnou hru, která mě i přes potenciální nechuť k tématu či postavám pohltila. Zůstal jsem ve fascinovaném úžasu, jako když mladý Jurek žasl nad kartářskými triky starého rafinovaného mistra. Tohle že byl vážně socialistický film? Tak to je hustý! :o) ...a může to klidně znít na této databázi téměř jako rouhání vůči filmovým legendám, ale za mě jde asi o nejlepší film s hazardním tématem, jaký jsem viděl. Kam se na něj hrabe Hazardní hráč z roku 1961, který má sice též excelentní herce, ale v druhé polovině se až zbytečně rozvláčně zabývá nudným romantickým vztahem a kdykoliv se odchýlí od hlavního prostředí, úplně ztrácí atmosféru... 95% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (06.03.2021)

Příběhy podovdných hazardních hráčů ze socialistického Polska, tedy Hráči meets Šéfe, to je věc? :) To by bylo dost nespravedlivé zkreslení tohoto filmu, ze kterého se vyklubalo velmi příjemné překvapení. Už od prvních minut mě vyprávění o Velkém hráči a jeho "učedníku" Jirkovi chytlo svojí atmosférou nočních barů a hotelových pokojů, ale také silným napětím, které pomáhá budovat skvělá hudba Andrzeje Korzyńského. Tvůrci se (i počtem odhalených dam) evidentně chtěli přiblížit západním filmovým vzorům. Musím říct, že mi vyhovovala lehce povídková struktura Hráčových historek a silnější příběhová linie mi vůbec nechyběla. Hra na Západ ale působí v určitých momentech už trochu na sílu a ve filmu chybí logičtější vysvětlení některých událostí. Přesto velmi silné čtyři hvězdičky. Povedl se i český dabing s Janem Kanyzou (dabující Jana Nowickiho v titulní roli) a Michalem Pavlatou, kterému představitel Jirky, Andrzej Pieczyński, z oka vypadl. (04.04.2023)

Ach jo, zase půjdu proti proudu. Sorry, Willy. Mno, tak tedy za mne, proč ty slabé tři hvězdy. Film se totiž nedokáže rozhodnout na hlavním tématu. Přišel o domov, o ženu, tak by člověk čekal, že se usadí, třeba někde v lesích jako tuhle Arnie, bude dřevo rubat, občas si sjede do města do nevěstince, na trhu prodat dřevěné výrobky, a zas domů, do lesů a do hor... Ne, on se rozhodne předat štafetu svému naprostému opaku - on sám klidný, rozvážný, který má rád hru pro hru, a ne pro výdělek, chce zaučit někoho, komu jde jen o výdělek a rozvaha mu chybí, zbrklý je až až. Potom na mne ta poslední, řekněme usmívající se scéna nepůsobí, spíše je jako pěst na oko. On, který vše věděl dopředu a měl připravené jako v šachu kroky dopředu, tak dopadne takhle blbě? Nevěřím. Jinak jako zahrané je to skvěle, 80. léta jsou zobrazena bez příkras, jen souhlasím s předřečníkem, že tehdejší doba mi nepřišla tolik o kasinech, prostitutkách a hazardu, jako spíše fakt o těch bonech a vekslácích. Tož ještě jednou pardon za snížení hodnocení. Btw, ten, který hraje právníka Jarka, hrál bohatého chlápka s čoklem v Kamarádovi do deště nebo finského hokejistu (trenéra?) ve Zkrocení zlého muže. (02.04.2023)