The Pied Piper
The Pied Piper of Hamelin
Obsahy(1)
Moderní zpracování středověké německé legendy o krysaři, který ztrestá hříšné a zpupné město Hammeln. Je to jeden z nejnáročnějších filmů, které kdy byly ve světě animovaného filmu natočeny. Expresivně, dramaticky stylizované loutky a scény se stávají krutým obrazem života, z něhož vymizel cit a láska. Film Krysař patří plným právem mezi základní díla české i světové animované tvorby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (140)
Jeden z nejlepších animovaných filmů vůbec. ()
Výtvarně vynikající. ()
První polovina je velmi stereotypní a zdlouhavá a divák na ní může ocenit akorát styl animace a forma, která ze začátku drtivě nad obsahem vítězí. Jakmile však přichází krysí invaze a na plátně se objevuje krysař, snímek dostává rozměr i po příběhové stránce a dokáže zapůsobit. Kdyby tenhle kraťas někdo zkrátil 30 minut, doporučoval bych ho maturantům jako osvěžení knihy (nikoliv nahrazení!) před ústní zkouškou. V tomhle případě však úvodní část nekopíruje věrně knižní předlohu a mohla by studenty zmást. Jinak 30 minut na prostý příběh, jakým Krysař je (před pár lety jsem ho zhltnul během pár hodin), by rozhodně stačilo. ()
Úžasná vizuálna stránka. Keď si predstavím koľko s tým museli mať roboty. Ľahko pochopiteľné a stručné. 6* teda 5 ()
Perfektní ukázka české filmové animace, která se konečně začíná prosazovat ve světě (jen u nás o ní nikdo neví :( ). Poetický příběh na motivy Vikora Dyka o Krysaři a Agnes. Melancholická atmosféra, minimalistická hudba opravdu nechutné "krysy" ale především perfektní zpracování dřevěných loutek, které hezky vystihují charaktery lidí. Pozn: v ČR vyšlo nové knižní vydání Krysaře, které obsahuje návrhy Jiřího Bárty a moc hezky to vypadá. Malá osobní reklama: Na profilu mám odkaz na Krysaře drama co hrál náš divadelní klub, hezky fotky (hraju velkého pana K.) ()
Atmosféra je i s pomocí loutek neskutečně mrazivá. Je to pochmurný, depresivní film, který je ale hodně nadčasový... ()
Pamatuji si ten okamžik, když učitelka řekla: "Bude to strašidelné, děti." A já se jako jediná usmívala po celou dobu filmu. Ne, opravdu moc se mi to líbilo, jen jsem nechápala, co mě na tom mělo strašit. ()
Výtvarná stránka je nejsilnějším aspektem Bartova Krysaře. Zakroucené a kostrbaté město mi připomínalo německý expresionismus (viz Kabinet doktora Caligariho). Loutky v kombinaci s motivem lidských neřestí mi zase připomněly Fimfárum, je ale tématem pracováno lépe. Příběh lze shrnout do dvou vět a ačkoliv je odvyprávěn dost dobře na to, aby se obešel bez dialogů (přítomná jsou pouze různá citoslovce a huhlání), tak já bych je tam raději měl, protože by mi mohly poskytnou další potěšení - krom toho vizuálu tam totiž žádné další nevidím. Obsahově je to příliš povrchní a klidně by to mohlo mít jen 20 minut. ()
Začínám mít rád naši češtinářku. Za možnost shlédnout tenhle skvost se jí začnu do hodin asi i učit. Téměř dokonalé a dost drsné zpracování - někdy jsem se dokonce přistihnul, jako bych byl v tranzu. Tvůrcům patří můj největší respekt, modely i atmosféra jsou naprosto úchvatné a to prosím bez jediného slova. ()
„Hhaša, hhaša?“ - „ Ehm, ehm, hhaša, hhaša!“ Oproti novele Viktora Dyka, kterou se film inspiruje, je příběh jednodušší, plochý, nejde tak na hlubinu, nerozvíjí psychologii ani nitro postav jako v knize. Částečně je to tím, že se Barta vzdal mluveného slova používá jen různé skřeky a zvláštní pamluvu (Hhaša, hhaša,....), která odlehčuje temnou až hororovou atmosféru přidáním potutelného humoru. Film obsahuje na rozdíl od knihy jen jednoduché morální poselství, do popředí tak vystupuje hlavně výborné výtvarné zpracování, v něm je celá jeho síla. Barta ve svých filmech animuje různé materiály, hlínu, figurýny, rukavice, atd. Tady jsou to vyřezávané dřevo a loutky krys, které vypadají jako rozpohybovaná vycpaná zvířata, připomněli mi Starewiczovu animaci, a občas použije i živé krysy. Pokud jste viděli Bartova Krysaře a líbil se vám, dejte šanci i novele Viktora Dyka, která vám doplní duši příběhu. Je to silný romantický příběh lásky a touhy po vzdálené zemi sedmihradské, do které se vstupuje krokem do neznáma propasti na hoře Koppel, příběh rozervanosti umělce a průměrnosti usedlých a zajištěných občanů města Hameln, kteří nemohou pochopit tuláka dobyvatele světů sloužící svou píšťalou společnosti, který v jejich městě opustí svou svobodu a nechá se svázat láskou k dívce Agnes, i když ví, že ho to může zahubit. Krysař je umělec, básník, svou hudbou dokáže v lidech vyvolat dávno zapomenutou touhu po dalekých krajích, umělec naplno ponořený do reálného života, jehož síla je skryta v píšťale, kterou když upustí, umírá, …. aby prostota a smysl pro povinost mladého rybáře Seppa Jörgena nepodlehla jeho píšťale a dala nový život malému dítěti jedinému přeživšímu z města Hameln. „A vaše jméno?“ „Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem Krysař.“ ()
Jeden z najlepších animovaných filmov, aké som kedy videl. Ak nie vôbec najlepší... ()
Bohové žehnejte České televizi! ()
Výborně využité médium animace. Děj se i přes fantaskní výjevy drží poměrně přesně předlohy. Malované útržky animace byly geniální, škoda, že jich nebylo vic. Po druhém zhlédnutí a dohledání souvislostí zvyšuji ze 4* na 5*. *** Ve zkratce: Krysy, lidi, krysy, lidi, krysy, krysy. ()
Kam se na tohle hrabou dnešní moderní animáky.Nemá to kdovíjak krásnou animaci,ale má svoje kouzlo a je to opravdu umění rozpohybovat všechny ty loutky.Atmosféru to má tak hustou že by se katanou musela krájet a hudbou dokonale chmurnou.Je to opravdu nejlepší český animovaný film??Nevím,nemohu posoudit,ale to co ve mně film zanechal ho pro mě zařazuje mezi nejlepší filmy co kdy u nás vznikly. ()
Velice působivý a světově zpracovaný loutkový film. Neobyčejná stylistika města, neobyčejné loutky a výborná hudba Michaela Kocába v čele s Pavlíčkovou kytarou. Mňam. ()
Upřímně netuším kde mohl vzít tento snímek tak vysoké hodnocení hraničící s 90%. Zpracování mi přišlo spíše nepříjemné (hlavně neustále se opakující zdlouhavé scény a slátaniny zvuků nahrazující řeč postaviček), škoda Dykova předloha mohla být zpracována mnohem lépe. Jako celek slabý průměr, s knihou se to tolik nesehrálo, pointa překroucená, ani mě to nijak nebavilo, podruhé bych se na to nepodíval. ()
Film je inspirován německou středověkou povídkou o krysaři, na toto téma napsal povídku i český anarchista Viktor Dyk. Expresionismus je zde tak výrazný, že film dá označit jako umělecký. Nejsou dodržovány poměry velikostí, takže krysy jsou často stejně velké jako Hammelnší. Deformace lidských rysů loutek je zřejmá, jsou velmi disproporční a nemají přirozenou barvu. Jedinou výjimkou je Ágnes, která svými přirozeně ženskými rysy, kulatými dočervena zbarvenými tvářemi a lidským vzezřením vybočuje z řady. Svým andělským vzhledem až vyvolává dojem, že so zkaženého města plného podvodníků ani nepatří. Tento kontrast je velmi výrazný. Způsob vyjadřování loutek je zvláště zajímavý, není totiž použito žádných skutečných slov. Postavy se domlouvají jakousi zvláštní kakofonickou směsicí zvuků a skřeků. Celkově vzhled obyvatel města spolu s jejich způsobem vyjadřování vyvolává v divákovi nepříjemné pocity a velmi dobře se v jejich pokřivených tvářích odráží jejich špatné vlastnosti. Jejich ošklivost je tedy zcela záměrná a účelná. Toto všechno je zpracováno skvělou animací, která je spíše minimalistická, přesto však má všechno potřebné. Nic zbytečného, ani nic, co by překáželo nebo by bylo navíc. Velmi chytře si pohrává s trojrozměrným prostředím a jeho přechodem do dvou rozměrů nebo do jakéhosi reliéfu, který působí poměrně zvláštně, ale velmi efektně. Ve snímku se ale objevují i neanimované sekvence opravdových krys, ty jsou zde s mírou a citem vloženy napříč celým filmem. Jako pouhá demonstrace animátorského umu tvůrců se dá označit úvodní scéna, která zabírá asi snad polovinu stopáže, a přesto se v ní nic moc nestane, pouze v ní vidíme několik Hammelnských jak buď šidí ostatní, nebo jsou napadeni krysami, případně se chvílemi soustředí na mechanismus hodin obsahující spoustu pohyblivých figur. Přes svou nespornou kvalitu a nápaditost se časem začala táhnout a působit samoúčelně. Až na prvotní vleklost je příběh rozložen poměrně dobře, i když by si možná vztah Ágnes a krysaře zasloužil více pozornosti stejně tak jako postava Seppa. Ta se na scéně téměř neobjevila, pouze si občas sedí ve své lodi. Konec je poté vyjádřen pomocí několika metafor, jako je přeměna na krysy nebo letící plášť. Převyprávění příběhu je spíše stručné, autoři se nepokouší o nějaké nadstandartní rozvíjení děje a komplexní psychologii postav, naopak se za doprovodu skvěle pasující hudby soustředí především na vizuální efektnost a umělecký dojem. I tak se ale vzhledem k délce nepresující hodinu nejedná o nějak náročný snímek, ba naopak je to spíš „expresionistická jednohubka“, která sice asi nenadchne každého, ale určitě patří do zlatého fondu českého animovaného filmu. ()
Perla českého animovaného filmu vybavená mimořádnou výtvarnou imaginací. Hrůzostrašné kulisy Hamelnu, které svojí vykloubenou geometrií připomenou Kabinet doktora Caligariho, nemůžou obývat jiné, než stejně zdeformované figury hamižných měšťanů a krysy, tedy nakonec stejná havěť. Každičký záběr má ohromnou sílu, Kocábova hudba dotváří skvělým způsobem tíživou atmosféru, funkční a působivá je i skřehotavá "mluva" obyvatel města. Hraný film s astronomickým rozpočtem by nemohl být lepší, než tohle animované zpracování staré legendy. Od začátku do konce žasnu a dávám bez váhání plný počet. ()
Hravé a zároveň goticky osudové. A ta scéna se zachmuřeným krysařem stoupajícím na kostelní věž připomene moji oblíbenou Vránu jako nic jiného. Prostě dechberoucí loutkový koncert. ()
Perfektní úkázka toho, že i bez otřepaných frází a spousty slov může snímek poskytnout emotivně silný zážitek. Ono loutkové zpracování společně s pochmurnou hudbou bylo krásně hnusné a působilo tedy přesně tak, jak asi bylo v úmyslu tedy VELMI depresivně. Povedlo se, jen nelze doporučit osobám trpícím sebevražednými sklony a depresemi... ()