Legenda o opilém Mistrovi

Jak jsem se už několikrát vyjadřoval Jackie Chan je pro mě průměrný herec, špatný komik a výborný bojovník. Bohužel, svou komediálnost vnucuje všem svým snímkům a v mých očích se tak stávají nudnými a pokaždé si jen říkám, že už ten jeho ksicht by někdo měl pěkně zmalovat(snad Jet jednou :)). V Drunken Masterovi nevidím nic extra božského jako většina uživatelů, ale na druhou stranu jsem rád, že jsem se nenudil tolik jak jsem si myslel. Ještě by to chtělo méně úsměvů a byl bych spokojen... Možná... (07.12.2006)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $11,555,430║Tržby Celosvetovo $12,500,000║ Tak takto mám Jackie Chana rád, toto je ten správni mix uletených scén a karate kúskov, čo potešia oko vďaka svojmu choreagrafickému prevedeniu a popri tom aj do sýtosti pobavia. /80%/ (16.05.2009)

V druhém dílu prvního společného projektu Jackieho Chan a Yuen Woo-pinga došlo ke střídání tradičního s moderním doslova přímo na place, když klasika hongkongského kung-fu filmu Leu Kar-leunga (např. filmy s Brucem Lee) nahradil na režijním postu v polovině filmu představitel hlavní role a režisér Jackie Chan. Ve filmu se tak střetávají tradičně pojaté kung-fu scény ze začátku s progresivní moderní choreografií v závěru filmu, dochází k radikálnímu zvýšení rychlosti rytmu filmy i změně humoru z klasického poněkud obhroublého hongkongského na typický pro Jackieho Chana (často velmi nebezpečný na realizaci, hodně vycházející z filmů Bustera Keatona a Harolda Lloyda). Film vypráví o mládí čínského lidového hrdiny Wong Fei-honga, který z rozmazleného spratka (ovládajícího styl opilého mistra: čím víc je opilý, tím lépe bojuje - v závěru filmu do sebe lije petrolej) vyroste ve skutečného mistra. (13.01.2006)

Jednička neměla žádné ambice, pyšnila se deseti minutami děje (ehm, to je poněkud silné slovo proto nic co tam bylo) a osmdesáti minutami choreograficky dokonalých a nápaditostí přeplněných bitek. Dvojka má ambice. Také má osmdesát minut děje. Lépe řečeno rádoby děje doplněného tu a tam dvaceti minutami v rámci chanovek nenápadité akce. Jednička je nesmrtelná klasika, dvojka tuctová oddechovka. (01.09.2010)

Hodně slabý příběh, ale je tu pár momentů, které zahřejou u srdce. Především závěrečná bitka ve fabrice. Přesto nemůžu si pomoct, těch soubojů mohlo být klidně více, na úkor nezajímavých scén plných rádobyvtipných plků (Chanův humor mně prostě nikdy neseděl). Tradičně skvělá je Chanova choreografie bojů s velikým fyzickým nasazením, bez šizení krátkými střihy, občas jsem jenom v němém úžasu valil oči. Přesto mi choreografie přišla nápaditější v pozdějších Chanových hollywoodských filmech, kde jsou souboje vtipně ozvláštněny používáním všelijakých předmětů, což mi tady trochu chybělo (vyjímkou skvělé bitky s roztřepenou bambusovou tyčí se "sekyrkovým gangem"). Jinak o co více je Chan skvělý bitkař, o to horší je herec, třeba jeho hraní opilosti je jeden veliký průser. Hrát opravdu neumí, ale to už bych chtěl po něm moc. (13.02.2005)