Manderlay

Druhá časť americkej trilógie sa nesie v rovnakom duchu ako prví diel. Ukazuje nám odvrátenú stranu Ameriky a Americkej spoločnosti, cez utopické mestečká, v ktorých fungujú určité pravidla a v ktorých ľudia majú určité postavenie a presvedčenie a na týchto hodnotách a pravidlách necháva Lars Von Trier cez svoje hrdinky – respektívne jednu hrdinku Grace, ktorá bola stvárnená už dvoma herečkami, zaznieť morálne otázky spolužitia a života ako takého. Minimalisticky poňatí film tento krát rozpráva o rasovej segregácií , v ktorej sa snaží hlavná hrdinka cez morálne počiny a presvedčenie odčiniť skutky, ktoré ju prinútili utiecť z mestečka Dogville. Aj keď film nie je tak silný ako jeho predchodca, hlavne preto, lebo v tomto diely využíva presne rovnaké prvky ako v predošlom, rozhodne je to film, nezvyčajný na súčasné pomery, ktorý rozhodne ponúka veľa myšlienok k zamysleniu a ukazuje skutočnú ľudskú povahu, ktorá je stále rovnaká a pri ktorej nezáleží ani na veku a ani na rase. Trier dokazuje že dokáže vystavať uveriteľné charaktery, ktoré dopomáhajú ku komplexnosti príbehu a že jeho spôsob točenie je natoľko novátorský v niektorých smerom, že si udržuje artový feeling, ale stáva sa čím ďalej tým viac známy aj širokej – komerčnej verejnosti – ako jeden z mimoriadne talentovaných súčasných tvorcov. Jeho filmy to koniec koncov dokazujú. (12.06.2011)

Po Dogville jsem byl na druhou část natěšenej jak chudé černé děcko na bonbónek... Chvíli sice trvalo, než jsem zkousnul, že Grace už není famózní Nicole Kidman, pak jsem vzal Howardku na milost, abych si v klidu užíval to dost zajímavé setrvačné otrokaření svobodných černoušků, ale při stěžejní scéně prkenného ležení, s rouškou na ksichtíku, pod prolhaným pacholkem, by mi zase daleko víc seděla Nicol (resp. ležela). Ale to bičování zřejmě asi bylo dost fyzicky namáhavé, tak na to holt Lars vzal mladší holku s větší párou a entuziasmem. (10.12.2012)

Diváka, který už stihl zhlédnout Dogville, podoba pokračování příběhu Grace při její cestě napříč Spojenými státy nepřekvapí, natož aby ho šokovala, ale pro neznalé je třeba připomenout, že k běžnému filmu má tohle dílo kultovního režiséra hodně daleko. Je velmi výrazně ovlivněné divadlem převáděném do podoby televizní inscenace. Režisér vlastně oproti svému prvnímu snímku trochu ubral na experimentálních choutkách, takže jeho Manderlay je méně abstraktní než Dogville, je to zkrátka klasické divadlo nezatížené avantgardní manýrou. Tentokrát Lars von Trier rozehrává svůj příběh kolem komunity černochů, která na americkém jihu žije v podmínkách faktického otroctví, které bylo jinak už před 70 lety v USA zrušeno. Idealistická Grace pokračuje ve svém sporu s přízemně realistickým otcem, který se živí příznačně gangsteřinou, a pokusí se z osady Manderlay vytvořit příkladně fungující komunitu, která pracuje bez ohledu na barvu pleti a původ. Jenže, jak už to chodí, ideály při střetu s realitou utrpí nejeden šrám. Ve filmu mi chyběla přítomnost Nicole Kidman, i když Bryce Dallas Howard určitě není žádné dřevo, přišla mi v tomhle případě o poznání méně výrazná než její předchůdkyně. Jinak jde o myšlenkově hutný kousek, kde filozofická základna a provokativní dialogy představují největší přednost von Trierova filmu. Ten sice směřuje primárně ke kritice rasismu, jenže jím vyprávěný příběh a jeho podobenství se dá aplikovat nejen na osud černošské menšiny, ale i na celou černou post-koloniální Afriku. Otrok nepřestane být otrokem jen proto, že dostane formální svobodu, ale tím, že má odvahu a možnosti přestat být otrokem. Konec konců, dalších 70 let od vyprávěného příběhu už černošská menšina v USA získala nejeden úspěch a její elity slušně zbohatly, ale výrazná část černé komunity dál setrvává v ghetech a to už zdaleka není jen problém rasistických zákonů nebo nepřízně většinové společnosti. To je problém nedostatku vůle a podléhání vlastnímu pohodlí. Celkový dojem: 90 %. (21.06.2010)

Po Dogville už Manderlay originálností nemůže překvapit a tak se Lars von Trier musí spolehnout na příběh a herce. A to je pak pořádný problém, když nefunguje ani jedno. Postava Grace se v Manderlay nachází v úplně jiném postavení, než jaké jí bylo přiděleno v Dogville. Pro mě ale ani zdaleka nebylo otroctví zajímavé tak jako obyvatelé vesnice chránící si své území. B. D. Howard se snaží, ale talentem ani charismatem nesahá Nicole Kidman ani po kotníky. Ostatní herci jsou nevýrazní a typy jako Skarsgard nebo Bettany tady zatraceně hodně chybí. Problémem tady byla i atmosféra, kde v Dogville bylo neustále cítít znepokojivé napětí tady je po něčem podobném pusto prázdno. Snad Trier do dalšího dílu povolá opět Nicole Kidman a ukáže nám pravou Ameriku. (28.09.2008)

O Manderlay platí do bodky to čo som napísal o Dogville. Bryce Dallas Howard je dôstojnou nasledovníčkou Nicole Kidman, pribudol môj obľúbený William Dafoe a treťou známou tvárou je Danny Glover. Obsah, dialógy a celkový myšlienkový background je výborný, škoda len tej samoúčelnej formy, ktorá videná v druhom filme bezo zmien (ak nerátam jedny dvere, plot a živého somára) už nie je pre mňa experimentom ale onaniou. Takže o pol hviezdy menej. 5/10 (11.12.2005)