poster

Kinoautomat: Člověk a jeho dům

  • anglický

    Kinoautomat: One Man and His House

Komedie / Experimentální

Československo, 1967, 63 min

  • Radko
    *****

    Uvoľnená atmosféra 60. rokov, kedy boli traumy II. svetovej vojny i následných boľševických procesov smrti potlačené, cudzie vojská zatiaľ nebrázdili Československo krížom krážom a zákerný AIDS neexistoval. V ovzduší sna o spravodlivom a demokratickom socializme sa zrodilo množstvo výnimočných umeleckých diel, ktoré spoľahlivo bavia i dnes. Jedným z nich je Činčerov unikátny Kinoautomat. Banálna bakalárska príhoda o nahej susedke, zabuchnutých dverách a návšteve príbuzných z Moravy je pozdvihnutá nielen výberom hercov, ale najmä ich viditeľnou chuťou hrať, vstupom živého konferenciera do filmu a zapojením diváka do procesu rozhodovania o ďalšom deji (aj keď v skutočnosti ide o šikovne predostretú manipuláciu). Radúz Činčera, majiteľ myšlienky hovoril o tom, že najviac sú z jeho interaktívnych predstavení odvalení Japonci, ktorí sú zvyknutí akýkoľvek problém, vybočenie z poriadku a chybu riešiť zvolaním aktívu, hlasovaním a kolektívnym rozoberaním chyby a hľadaním riešenia. Naproti tomu v ČSSR bola situácia taká, že nefungovalo skoro nič a človek sa musel naučil okamžite jednať a improvizovať. Na tomto podklade vraj vznikol Kinoautomat, jeden z najhravejších projektov česko-slovenskej kinematografie. Jeho sledovanie v kine Světozor, kam sa jeho oprášená premiéra po štyridsiatich rokoch od vzniku na pár týždňov presťahovala je skvelým zážitkom. Pozn. Ohlásené je vydanie filmu aj na DVD, zaujímavé by však bolo pouvažovať o vydaní širšej kolekcie ďalších Činčerových multimediálnych prezentácií, robených pre zahraničné publikum na svetových výstavách, pritom v Česku, či na Slovensku takmer neznámych. Údajne ich bolo okolo 120, a vyznačovali sa mnohotvárnymi inováciami a novinkami, ktoré neboli inde použité. Hravosť Kinoautomatu naznačuje, že naozaj také boli.(12.6.2007)

  • Adam Bernau
    ****

    Tak tohle se povedlo. Ztřeštěná společenská komedie založená na banální otřepané zápletce nemusí být pokleslá hovadina, ale skutečně tzv. kvalitní zábava. Decentní "viník" Horníček, solidní dialogy, nepřehrávající přesvědčivé herectví všech zúčastněných střídané pustou groteskou, všechno klape, mohlo by se to stát i vám a kolotoč se rozjíždí. Vizuálně - jen bílé chodby, dveře a nájemníci - výtečné. To vše ale bylo tvůrcům málo: Experiment "kinoautomatu" nedělá z tohoto dílka jen zábavnou kuriozitu: jednak mu dodává velmi zdařilý formát, jednak nám umožňuje procházet fázemi celé "prekérní situace" tam a zpátky, aby se v závěru ukázalo, že k požáru prostě nemohlo nedojít a čest paní Svobodové nebylo možné zachránit. Divák si myslí (totiž tehdy, když to bylo naživo, si mohl myslet), že filmem manipuluje, aby v závěru pochopil, že byl sám celou dobu manipulován. A propos: taky jste se nechali přesvědčit, že na dveře u Svobodů zazvonil pan Novák? Ve skutečnosti to udělal pan štábní kapitán. Viděl jsem to teď poprvé (červenou i zelenou verzi) a dost mi kazil dojem ten novodobý komentátor, který se tam objevoval. V průběhu byl zcela zbytečný a jen rušil. V závěru byl sice nezbytný, ale realizátoři žel neprokázali ani špetku vkusu při jeho volbě. Ten uvaděč z "Neváhej a toč" (jméno si nevybavuji), se sice poctivě snažil, ale horníčkovská poloha je prostě vysoko nad jeho úroveň. Nemusel tam být samozřejmě "druhý Horníček", ale prostě někdo, kdo by svým vkusem kvalitu díla umocňoval a ne kazil.Ještě důležitou korekci: Není pravda, že výběr "červené" nebo "zelené" byl k výsledku lhostejný. Divák červené verze je totiž ochuzen o kmitnuvší se ňadro paní Svobodové.(5.3.2011)

  • TheRaven
    ***

    Jistě už to někdy každého napadlo, jaké by tak bylo, kdybychom se mohli v klíčových momentech filmu rozhodnout, jak chceme, aby děj pokračoval. Kinoautomat tuto netradiční možnost nabízí, ale po prvních pár duelech je jasné, že nic není uplně jak se zdá a vlastně už úvodní scéna nám prozradí, že naše rozhodování výsledek příliš neovlivní. Zajímavá zkušenost na jejímž pozadí se dočkáme průměrné podívané s nadprůměrnými klasiky české kinematografie. Nápad rozhodně nevyhazovat, dal by se ještě velmi dobře využít.(25.6.2010)

  • mh.mail
    ****

    80% - Těžko hodnotit toto dílo. Samotný příběh je jednoduchý a prostý. Ale tady se nedá hodnotit pouze film, ale celé audiovizuální dílo. A to předběhlo dobu. I když pocit svobodného rozhodování o příběhu je pouze iluzorní - ať zvolíte tak či onak, obě větve se stejně po pár vteřinách spojí. Takže ve skutečnosti nemáte 32 variant příběhu, jak je vám na konci podsouváno, ale sotva dvě. Ale stejně jako diváci snímků bratří Lumiérů prchali v hrůze z kina před přijíždějící parní lokomotivou, diváci na přelomu 70. let možná opravdu věřili tomu, že spolurozhodují o tom, jaký příběh uvidí. I přes tyto "nedostatky" (i když spíš než nedostatky bych to nazval "vlastnosti") je to geniálně nadčasové. Film jsem viděl až na DVD, kde bylo pouze na mě, kam příběh pošlu, ale i tak jsem si to rád prožil.(18.8.2008)

  • Přemek
    ****

    Ale samozřejmě že nemůžete nic změnit, hlasujte si jak chcete, stejně se příběh po pár minutách vrátí na stejné místo, kam by došel i po zvolení druhé varianty - jen by mu to trvalo tu déle, tu kratší dobu. Jen to prosím tvůrcům nevyčítejte - to byl záměr. Voluntas dei, jak se po latinsku říká. Ad Exkvizitor: "Ano, všichni víme, že v roce 1967 nebyla v ČSSR demokracie. Co to má společného s Kinoautomatem?" - Třeba to, že tento skvělý projekt, který by v demokratických poměrech svým tvůrcům vynesl slávu a hromady peněz, byl za komunistů tak dlouho potlačován, až potlačen zcela, přičemž samozřejmě získané valuty za Expo schlamstnul systém, nikoli tvůrci.(6.5.2009)

  • - V Montrealu byl Kinoautomat představen ve dvou verzích, jedna byla určená dospělému publiku, druhá dětskému, které si mohlo vybrat z nabídky československých kreslených filmů. Role konferenciéra, seznamujícího diváky se způsobem hlasování a vyplňujícího čas nutný k výměně 35mm filmových kotoučů, se ujal rovněž Miroslav Horníček. Anglický text se musel naučit zpaměti s pomocí magnetofonové nahrávky. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Projekt byl poprvé představen na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu. (vangobseck)

  • - Zahraniční kritici Kinoautomat označili za vrchol výstavy Expo 1967. Proč, to se mohli českoslovenští diváci přesvědčit až roku 1971 v pražském kině Světozor, které kvůli interaktivnímu představení prošlo nákladnou rekonstrukcí. Už o rok později však bylo další uvádění nelineární situační komedie z blíže nespecifikovaných „ideových důvodů“ zakázáno. Pomyslnými spolutvůrci filmových eskapád pana Nováka se tuzemští diváci stali znovu v květnu 2007, kdy se Kinoautomat vrátil na tři večery do Světozoru. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace