Hodina pravdy

Hodně dobrý film, kde se na pozadí kriminálního činu řeší vztah mezi otcem a synem, který je velmi neutěšený. Film působí dojmem nezávislého amerického filmu sedmdesátých let a má i takovou atmosféru. A pro tuto atmosféru se mi snímek velice líbil. Navíc má film velice dobré herecké obsazení. Vztah mezi otcem policistou a synem podezřelým z vraždy je poměrně psychologizovaný, což filmu dodává ty správné grády. (28.09.2012)

Robert De Niro tady předvádí jen svůj herecký standard, který je sice velice solidní, ale jeho typicky "De Nirovského" výstupu se za celý film dočkáme jen jednou, což je poměrně málo. Ostatní herci už dost přehrávají, což je do jisté míry také vina scénáristy. Ani režisér, zkušený Michael Caton-Jones, který ve svých filmech drži obvykle solidní tempo tady nějak moc neuspěl. Film se dost nudně vleče, dialogy jsou pomalé a spád není nic moc. Nedočkáme se prakticky žádné akční scény. (09.01.2005)

Nadprůměrné krimi s dobrým hereckým obsazením (De Niro, Franco i McDormand hrají skvěle), jen občas trochu ztrácí tempo a ten nedořečený konec, kdy nevíte jestli De Niro zůstal s Francis McDormand (to asi jo) a jestli Francovi tu vraždu policajta přišili nebo ne (vzhledem k tomu, že jediný důkaz, který měli je pochybný obtisk podrážky Spidera, tak bych o tom dosti pochyboval). A taky mě štvalo občas nelogické jednání postav (proč mu tam nechala to dítě, když se o něj předtím nejméně 3 roky starala, proč tak najednou?). (15.01.2005)

Podobným způsobem vzniká většina velice, velice průměrných krimi-filmů v Americe. V hlavě producentů vznikne nápad na zfilmování DALŠÍ z mnoha skutečných událostí, napíše scénář hodný kvalitě zadání, do hlavních rolí se obsadí herci zvučných jmen a... nic. Ticho po pěšině. Neurazí, nenadchne a ve třech čtvrtinách filmu se dokonce sami sebe tážete: "Kdy už to skončí?" Ovšem, vydržíte do konce. (04.06.2010)

Rodina je základ státu, anebo něco na ten způsob. Bobby De Niro se spolu s Jamesem Francem snaží hodně, ale přeci jenom filmu z lehkého nadprůměru nepomáhají. Feťácký rozbor vztahu otce s jeho vlastním otcem (retrospektivně), otce se svým poloztraceným synem, a nakonec i tak trochu s vnukem. Prostředí zdecimované Long Beach pochmurné atmosféře ještě přidává. (20.05.2014)