Dospívání po americku

Snímek líčící život dospívajícího chlapce na konci světa v zapadlém městečku Concrete, jehož název je už sám o sobě dosti příznačný. Nádherná příroda a atmosféra maloměsta jsou jen okrajovou součástí příběhu, který je především o vztazích a to tak, že těch rodinných. V dnešní době kdy není neobvyklé zakládat rovnou několik rodin za život je vztah dětí a jejich nevlastních rodičů a sourozencům velmi aktuálním tématem. Herecké výkony jsou dokonalé a dalo by se říct že (který byl dokonale odporný) táhnou celý film, ne že by děj sám o sobě nebyl zajímavý, ale místy byl lehce rozvláčný a místy mi to zase přišlo lehce nedotažené. (Ve filmu je spousta vedlejších a méně důležitých dějových linií- jen naznačených a to je podle mě škoda. Když už se tvůrci rozhodli do filmu něco přidat, nemělo by to být jen polovičatě...) Takže by mi určitě nevadilo trošku to prostříhat- hlavně ze začátku filmu. ----"You're so afraid that someone's gonna get something that you never had. It's what makes you mean. And you know something, Dwight? One of these days, all of that meanness is gonna snap back and slap you right in the face."---- (07.02.2013)

Leonardo DiCaprio ten samý rok natočil i Co žere Gilberta Grapea. A byl tam stejně přesvědčivý jako tady. Tudíž o jeho hereckém talentu nemám nejmenší pochybnosti. Robert De Niro je tu za dalšího ukázkového magora, Ellen Barkin za zoufale se snažící a situaci moc nezládající matku. Scénář není nijak objevný či překvapivý, režie je celkem slušná, ale rozhodující jsou opravdu herecké výkony zmiňované trojice (90%). (23.02.2007)

Nad mé očekávání skvělý film, kterému dominují dvě velká herecká esa, mladičký DiCaprio, jenž tu potvrzuje svůj výjimečný talent, a De Niro, který předvádí výkon hodný svého slavného jména a přestože sympatie k jeho postavě jsou během příběhu proměnlivé, stále měl v sobě kouzlo, které mi jakožto divákovi na něj nedalo jednoznačně kladný či záporný pohled. Potěšil mě soundtrack skládající se ze starých dobrých písní, prostředí, v němž se děj odehrává, ale také vylíčení atmosféry doby. Že je film založený na skutečném příběhu, to už jen umocňuje finální dojem. (05.08.2015)

Příběh sám není příliš inovativní. Osamělá matka s dospívajícím dítětem se vdá a z šarmantního nápadníka se postupně vyklube chlastající diktátor, který tyranizuje celou rodinu. Jasně, je to autobigrafie, takže tam asi příliš prostoru pro fantazii není, ale stejně ve mě zůstává pocit, že příběh mohl být o něco košatější. každopádně film může sázet na skvělé obsazení, jemuž podle očekávání vévodí De Niro s DiCapriem. Jejich přestřelky patřily k vrcholům a sálala z nich doslova hmatatelná antipatie. Ženské části ansáblu vládla Ellen Barkina nebylo to jen pro to, že tu de facto neměla konkurenci. Vedle DiCapria zaujme i řada tehdejších mladých pušek. Kupříkladu Carlu Gugino jsem skoro nepoznal a pobavili i Eliza Dushku coby ošklivé kačátko, či Tobey Maguire v roli rokenrolového páska. 80% (05.11.2014)

Leovi zkrátka role problémových a rozmazlených floutků dokonale sednou. A již v těchto svých "hubených" a dospívajících letech je v něm znát velký potenciál a ještě z jeho mladistvého pohledu, v něm lze vyčíst jakousi skrytou dospělost a už možná tehdy hereckou vyspělost. A je vskutku vzácné a mimořádné vidět legendárního GauNira:) ve skautském oblečku s čepičkou na hlavě:) Zde jako ukázkový tyran a despota, o jehož herecké excelenci netřeba hovořit. Potěšila mě miniaturní rolička Tobehyo Maguira, na jehož nástup na scénu jsem čekala již od začátku filmu. A vlastně i za to málo díky Leovi, že dokázal pana režiséra přemluvit, aby jeho "kámoše" vzal. (18.09.2011)