La Dernière Femme
L'ultima donna
Posledná žena
Last Woman, The
Režie:
Marco FerreriKamera:
Luciano TovoliHudba:
Philippe SardeHrají:
Gérard Depardieu, Ornella Muti, Renato Salvatori, Michel Piccoli, Zouzou, Nathalie Baye, Daniela Silverio, Vittorio Fanfoni, Giuliana CalandraObsahy(1)
Marco Ferreri, nejkontroverznější italský režisér druhé poloviny 20. století, by tento týden oslavil 80 let. Jeho téměř čtyřicetiletá režijní, scenáristická a herecká práce se zapsala do dějin světové kinematografie nevymazatelným způsobem. Provokující i plachý, sarkastický i poetický, obhroublý i něžný, osobnost, která si vysloužila jako málokterá jiná za svou tvorbu tolik protikladných přívlastků, že snad jediné, s čím se nikdy nesetkal, byla lhostejnost. Jeho osobní, odvážné výpovědi o vztazích mezi mužem a ženou v současném světě, o krizi lidských bytostí v jejich původních instinktech vyprávěné skrze šokující obrazy, dovádějící vnitřní dilemata hrdinů do fyzických zpodobení ad absurdum, vzbuzovaly ostré reakce již v době svého vzniku. Rodák z Milána natočil své první filmy v zemi Buňuela a Dalího, ve Španělsku a po problémech svých filmů v Itálii našel tvůrčí azyl ve Francii. U nás jsme z jeho kolekce více než třiceti filmů mohli dosud zhlédnout docela reprezentativní ukázku jeho tvorby. Filmy Včelí královna (1962), Harém (1967) a především Velká žranice (1973), či Maso (1991), jsou dostatečnou ukázkou jeho kontroverzní, ale osobně zaujaté tvorby. Film Poslední žena z roku 1976 spadá do jeho "francouzského období", v němž o tři roky dříve natočil jeden ze svých nejzatracovanějších, nejdiskutovanějších a také nejobdivovanějších snímků Velká žranice. Pro Poslední ženu oslovil mladého Gérarda Depardieura, jenž měl dny své největší slávy ještě před sebou, a mladinkou Ornellu Muti, která už měla za sebou poměrně bohatou filmovou historii. Oba herci působí v rolích mladé dvojice nesmírně přirozeně a díky ničím nespoutané Ferreriho režii vytvářejí na plátně nejen působivé drama milostného vztahu, ale působí zároveň jako prototypy chování i přemýšlení mladé generace oné konkrétní doby, 70. let minulého století. Zdánlivě všední život mladé dvojice probíhá v několika plánech, od sexu v jeho nejfyzičtější podobě až k principům ženství a mužství obecně a jejich rolí v rodině i společnosti. A jako u Ferreriho vždy, projeví se tyto vnitřní úvahy nakonec zcela otevřeně, zpodobeny fyzicky, v šokujícím finále, které není radno prozrazovat předem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
Francúzi boli vždy úchylní čudáci. Tento film je toho dalším dôkazom. Chápem, že tvorcovia chceli ukázať obraz sveta, v ktorom ľudia majú problém rozprávať sa a že všetko riešia iba telesne, ale na film mi to príde akosi málo. Depardieu je v snímku viac nahý ako oblečený, oveľa viac ako krásna Muti, že by to niečo hovorilo o režisérových chúťkach a orientácii? Ktovie. A ešte do toho zaťahujú batoľa, ktoré netuší, že sa s jeho prckom hrá jeho filmový otec. Odporné a v dnešnej dobe plnej pedofílie asi ani nemožné. A ten záver môže výjsť iba z pera a kamery chorého človeka. Pozitívom je iba to, že ma celkovo nenudilo, aj keď príbeh viacmenej stojí na mieste. ()
Skoro stále nahý Depardieu řeší svůj komplex, aby pak provedl to, co žádný muž nemůže pochopit. Ani sám nevím, za co ta jedna hvězdička je. Asi za krásnou Ornellu Muti. ()
Takový cáknutý, ale málo aby to bavilo ()
Hodně špatný film, byl jsem zklamán. ()
Když jsem to viděl před mnoha lety v němčině, připadalo mi to jako velice otevřený art film. Bohužel, dnes jsem to viděl s českými titulky a mám pocit, že pan Ferreri vsadil na šokování diváka neustále pobíhajícím nahým GD z jehož obtloustlého těla se mi dělalo sem tam šoufl. Ornella je krásná až mrazí, její nahé scény tomuto filmu svědčí. Když odhlédneme od těchto vnějších atributů a chceme hodnotit děj jako takový, je to příběh naprostého sobeckého kokota, který se pyšní inženýrským diplomem ale je to debilní nedorostlé dítě, kterému francouzké úřady svěřily do péče dítě-asi tam maj stejný mrdník jako na našich úřadech. Neustále řeší filosofii svého péra a pořád si s ním hraje na což v závěru také dojede. Ornella(Valerie) je citlivá holka, možná také trochu kurva, nicméně pana inženýra ve směru IQ a zodpovědnému přístupu k životu strčí do kapsy nejméně 3x. Tenhle nesympatický debil, místo toho aby děkoval bohu za štěstí jaké ho potkalo, že sbalil holku, která mu dá zašukat -on evidentně neví co je to sex a postará se mu o malého kluka a koriguje jeho blbé nápady do tzv. dospělna se vybijí na krásce nechutnými scénami a pořád řeší svýho šulína. Závěrem bych řekl byl to průměrný film o vztahu muže a ženy. ()
"Jsi jediný chlap, co chodí do jeslí pro dítě. Musíš být něžný." To Ornella Muti řekla moc hezky. Něžně. Dál nevím, jak se k tomu postavit. Postavit... Celé je to o postavení... Muže... Ženy... Ve vztahu... V posteli. Ježíši, jak mám napsat komentář k filmu, kde jsou furt hlavní představitelé nahatý, souloží, nebo se o tom aspoň baví a když se o tom nebaví, nebo to nedělají, tak se baví na téma jak z letního speciálu časopisu Žena a Život. Ty jo. Takže radši zpět k Ornelle. Byla tady nádherná. A taky nahá. Depardieu taky. Skoro pořád. A radši už nic. Tímto žádám veřejně jednoho ze svých Oblíbených, který tomu dal 4*, ať mi vysvětlí ZA CO??? Protože tohle nebylo kontroverzní, ale úplně BLBÝ! ()
V tomto filmu víc než v jakémkoli jiném hraje hlavní roli PENIS a jeho majitel tu vystupuje jen jako jeho bezmocný přívěsek (což nedokáže asi nikdo jiný lépe zahrát - protože možná odžít - než Gérard Depardieu. Viz též Buzíci). Hodně scén je tu dost na hraně (hlavně všechny s dítětem) a film by asi klidně mohl být o půlhodinu (prasáren) kratší. Na druhou stranu takhle drsné kritice sexu jako náboženství a muže jako věčně mrduchtivého (pardon) macha ponižujícího ženu na chodící díru tleskám. ()
4,0/10 Pre mňa bol hlavný problém zmieriť sa s faktom, že Ferreri okato narába s tým, čomu feministky s obľubou vravia "konštrukt" (a mne sa pritom derie na jazyk, "karikatúra"). Nakoniec som to nedokázal preglgnúť, príčinou čoho sú aj pomerne lacné a prvoplánové snahy šokovať a upútať pozornosť. O "prirodzenosti" a zmysluplnom rozoberaní M-F(Ž) vzťahov nemôže byť v tomto prípade žiadna reč. ()
19. 06. 2009 (177.); elektrický nůž především slouží ke krájení chleba ()
Hovadina. Rádobyumění. Hloupej a zlej film. ()
Celkem povedenej kousek ve kterém je neustále přilepenej na obrazovce Depardieho pij jak v klidné tak i ztopořené poloze ale mnohem krásnější pohled je na nahé tělo O.Muti.Jinak i děj filmu stojí za shlédnutí. ()
Co znamená být mužem ? Co ženy od mužů vlastně chtějí ? Jsme svědky konce patriarchátu ? Otázky, které těžkopádným jazykem a mnoha způsoby položily feministky 70.let. Ferreri se jich chopil a přepsal je do filmové podoby. Naneštěstí pro citlivého diváka to byl Ferreri, takže za každou otázkou je interpunkční znaménko psané krví nebo spermatem. Naštěstí pro přemýšlivého diváka to byl Ferreri, takže pochybnosti, které film nabízí, dokáží zneklidnit a provětrat stereotypy. Machistická love story. ()
Ornella Muti je krásná, ale ten sedmdesátkovej porost mezi nohama bych raději neviděl. Depardieu je sprostý a hloupý. V klidném stavu má poměrně malého šulinka a v neklidném ho má jako kůň, což bych raději také neviděl. ()
Moje první setkání s Ferrerim. Film na mě dělá dojem, že to, co tehdy působilo otevřeně a co šokovalo, dnes vyznívá spíš až směšně. Film byl pro mě dost nestravitelný, krkolomný, neuspořádaný a navíc do toho všeho nahý Gérard Depardieu se svou odpuzující tělesnou schránkou (bohužel jsem si před sledováním filmu přichystala pouhých tři tisíce pytlíků na zvracení, což se, nejen ve finále, ukázalo jako opravdu velká chyba). Jednotlivé scény jako kdyby do sebe byly násilně naroubovány bez jakéhokoli přechodu, včetně rádoby „filozoficko-feministických“ přesahů, které do příběhu vnášejí sem tam se mihnuvší postavy. Myslím, že jinak než metaforicky nedovedu tenhle film uchopit, protože v takovémhle pokřiveném vztahu snad ani není možné žít. Chování hlavních postav mi přišlo spíš jako dozvuky středověku než jako chování bytostí žijících na konci 20. století. Dost velký problém mi dělalo to, že jsem se příliš nedokázala zorientovat v celé situaci (s čím postavy do děje přicházejí) – divákovi jsou předhozeny jen kusé informace z životů jednotlivých postav. Valérie snad pracovala jako učitelka v jeslích (ano, dost se nabízí, že by jejím vedlejšákem mohlo být šlapání ulice). Svou říjnovou dovolenou s milencem v Tunisu vyměnila za láskyplnou péči o Gérardovo dítě Péťu (i přesto, že není rodinný typ), polehávání na posteli nahá (jak jinak, škoda nevyužít ten potenciál!), ponižování ze strany Gérarda a téměř nepřetžitý sex s ním (na nic jiného pochopitelně už nezbýval čas). Gérard pracoval jako inženýr a tomuto neskutečnému primitivovi svěřily francouzské úřady do rukou dítě. Téměř v závěru se divák navíc ještě dozvídá, že Gérard byl v minulosti ve vězení (aby bylo jasno), na což odkazuje i tetování na jeho neustále nahém těle. Sex je ve filmu zobrazen jako esence ryze animálního pudu a moci - sice ONA nikdy nedosáhne orgasmu, ale alespoň má tu moc, že HO dokáže uspokojit (ano, poněkud primitivní přístup). Gérardovi ve třiceti doteče, že „to“ je asi i o něčem jiném než být „králíčkem“ a vyprázdnit do NÍ svůj „váček“. ONA začíná postupně chápat, že Gérard asi nebude ten pravý … ON, bývalý proutník, egomaniak a permanentně nadržený primitiv (macho), se tedy bláznivě zamiluje do NÍ, neskutečné subinky s troškou rozoumku, ale především s obrovským osobnostním rozporem a - kupodivu jim vztah vůbec nefunguje i přesto, že ON má (stále ještě) penis a ONA vaginu! ()
Geniální Marco Ferreri. ()
film je jen pro otrlé povahy, vypráví o muži s dítětem, který má problémy žít ve společné rodině se ženami ()
Fascinující svou otevřeností i dobovými exteriéry. Otravné nedějem, melodramatičností a nesmyslností toho, jak postavy jednají. Ale konec dobrý, všechno dobrý. ()
Bylo to mé druhé setkání s Ferrerim a musím říct, že po skvělé "Veliké žranici" přišlo veliké zklamání. Možná jsem to úplně nepochopil, nebo mi to prostě nesedlo, ale viděl jsem v tom jen snůšku samoúčelných perverzit a snahu šokovat za každou cenu, no a ten opěvovaný závěr to jen celé podtrhl. ()
(Spoiler) Auu.. tak ta poslední scéna byla vážně hnusná - teď ji nebudu moct dostat z hlavy a budu z ní mít noční můry.... :) Ne, vážně, když si někdo ufikne "nářadí", tak to je vážně hnusné. No, zpět k filmu.... Po většinu času tam Gérard pobíhá nahý a nebo se tam souloží, což se může jevit "zajímavě" pro některé jedince, nicméně je ve filmu přecejen něco víc (koukat na nahého Gérarda dvě hodiny.. já myslím, že by to každý radši po chvilce vypnul :) ). Dle mého se režisérovi podařilo přesně vystihnout vztah mezi mužem a ženou, jak jsou to dvě naprosto odlišné složky, které očekávají každá něco jiného. Navíc to prezentuje těžce "bezcenzurovanou" formou, která se občas může jevit jako přehnaná, ale svůj účel plní na výbornou.... 7/10 ()
Vůbec ne špatný film, jehož kontroverze spočívá v tom, že Depardieu tu běhá půl filmu nahý a to mi ke konci už dost vadilo. Naopak sex-symbol mého mládí Ornella Muti byla zase ozdobou. Gerard má zvláštní povahu. Chce být stále ten macho, jak na to byli všichni zvyklí, ale boj žen za rovnoprávnost už nabírá síly a tak se to v něm pere a vrcholí to šokujícím závěrem. 3 a půl hvězdy je můj verdikt. ()