Dva muži ve městě

Vynikající krimi drama se společensko-kritickým přesahem - a když tak po mnoha letech se na tenhle film člověk znovu dívá, nezbývá mu, než nostalgicky si povzdechnout: kdeže jsou dnes herci, jako byl Jean Gabin. I v ostatních rolích výborné věrohodně civilní herecké výkony... Jó, tak se prostě tenkrát točily filmy... Čtyři a půl hvězdičky - bez problému zaokrouhleno nahoru. - - - P.S. Gilotina spatřila světlo světa ve Francii 11. dubna 1792. Popravy gilotinou byly veřejné a proto dne 21. srpna téhož roku byla gilotina instalována na pařížském náměstí du Carrousel, kde stála až do 7. května 1793. Při příležitosti popravy franouzského krále byla krátce převezena na Náměstí Revoluce. Pak byla přestěhována na méně frekventované místo. Přesto se veřejné popravy ve Francii konaly až do roku 1939, poslední veřejná poprava se konala 17. července toho roku. Posledním oficiálním popraveným byl Hamida Djandoubi, 10. září 1977. V roce 1981 byl trest smrti ve Francii zrušen. (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilotina) - - - P.P.S. Co se týče >popravy v přímém přenosu< , je nejsilnějším fimem nejspíš Krzysztofa Kieslowského -Krátký film o zabíjení- , byť tam jde >jen< o oběšení. Myslím, že soudní lidé uznají, že je dobře, že civilizované země upustily od trestu smrti. Možná k tomu přispěly trošku i tyto filmy... (19.02.2006)

Tak předně, vždycky jsem přejímal názor, že trest smrti do české justice patří. Ovšem po Mužích ve městě zůstanete i ve svých nejhlubších přesvědčeních otřeseni nadlouho. Nejhustší film, jaký jsem kdy viděl, jakkoliv tohle plevelné adjektivum české mládeže neberu, lepší slovo v tomto případě v češtině neexistuje. Na konci se přistihnete, že se vám špatně dýchá. A to i přesto, že Giovanniho snímek vám od začátku nedá možnost svobodného úsudku, zcela jasně definovaně kreslí, kdo je ten dobrý a kdo hajzl. Tahle subjektivita je ovšem ku prospěchu, je hlavním stavebním kamenem atmosféry. Delon by si za tu kratičkou část od okamžiku, kdy je ostrým světlem probuzen v cele, i kdyby nepromluvil, zasloužil jen za své pohledy nejvyšší metál. Ať se na mě Pavel Trávníček přes svoje dabérské mistrovství nezlobí, jedině Ladislav Lakomý opravdu uměl Delona (tedy názor diametrálně opačný, než má kolega Allan a kostej). Půjčíme si informaci z dabingfora: V českém znění: Arnošt Navrátil - Jean Gabin (Germain Cazeneuve), Ladislav Lakomý - Alain Delon (Gino Strabliggi), Sylvie Nitrová - Mimsy Farmer (Lucie), Zdeněk Maryška - Victor Lanoux (Marcel), Ladislav Suchánek - Michel Bouquet (inspektor Goitreau), Zdeněk Nejedlý - Gérard Depardieu (mladý gauner), Miroslav Středa (doktor), Vlasta Peterková, Jiřina Prokšová, Helena Kružíková, Jiří Dušek a další. Vivat ČST Brno 1976. (08.07.2011)

Silná herecká zostava. Gabin, Delon a "gilotína"...Zaujímavo podaný film s komentujúcim vnútorným hlasom Gabina, ktorý rozpráva príbeh bývalého gangstra. Po prepustení z väznice je Delonova cesta za spokojným a kľudným životom dosť komplikovaná, jeho zlodejská minulosť ho stále prenasleduje a policajti mu to neuľahčujú. Hlavne zbytočne horlivý a podozrievavý inšpektor, ktorý ho kedysi dostal za mreže. Jednoducho neverí, že bývalý zlodej urobil za minulosťou hrubú čiaru. Až záverečná scéna s gilotínou mi pripomenula, že som to kedysi dávno ako malý chlapec tajne videl. Film by mohol byť emocionálne silnejší, pretože príbeh na to má. Možno film trocha zostarol, možno si režisér schválne nechával od diváka odstup, no každopádne ide o veľmi dobrý film. (05.10.2016)

Dostať sa duchom do tohto filmu nebolo zpočiatku jednoduché, bránili mi v tom niektoré dejové skratky a nedotiahnutosti. Napríklad som nechápal idylický návrat domov po dlhých rokoch vo väzení, kde hrdinu čaká krásna a trpezlivá milujúca manželka. Ale film sa našťastie dostal časom do úplne iných sfér a jeho prekvapivo obsiahle posolstvo jeho chyby ospravedlňuje, až zakrýva. Giovanni síce odcudzuje jednostranný pohľad na bývalých zločincov políciou, justíciou a celým štátnym aparátom, "ktorý zabíja", lenže on robí to isté pri jeho zobrazovaní. Komisár je bezdôvodne osobne zaujatý, aby hýbal dejom, prokurátor je zobrazený maximálne nesympaticky, porotca zaspáva, sudca si kreslí. Pôsobí to trochu naivne, ale akýkoľvek spôsob, akým dostať diváka tam, kam režisér chce, je správny, pokiaľ funguje. A nie je práve subjektivita to, čo robí filmy zaujímavými, kontroverznými a umeleckými? Posolstvo a emócie sú mi niekedy prednejšie, ako logika a objektívnosť. P.S.: Zhodou okolností je toto už tretí film, ktorý som videl, kde je Michel Bouguet v úlohe nesympatického vola. (19.01.2013)

Tipycký prípad toho, keď sa mi z nespravodlivosti zdvýha žalúdok. A nie len to. Tento film ma dostal skôr psychicky, než emocionálne, a to už je čo povedať. Prežil som krásny depresívny večer... Na tie Delonové ksichty sa nedá zabudnúť. Mimochodom mladučký Gérard Deparadieu príjemne prekvapil, na začiatku som si to ani neuvedomil, že je to on :) (10.03.2009)