Skupinový portrét s dámou

K pochopení je zřejmě třeba znát román, což není můj případ. Svoji nespokojenost si vysvětluji tak, že rozsah literární předlohy je patrně natolik veliký, že se prostě do hodiny a půl filmu směstnat nedal. Děj se odehrává v útržcích odlehlých časově i obsahově a pro neznalého diváka působí hlavně jako nepřehledný zmatek. Sdělení, které se autoři snažili zprostředkovat, je určitě hluboké, Romy Schneider je skvělá, ale pochutnání to nebylo. (13.07.2011)

Jugoslávský režisér Aleksandar Petrovič úspěšně převedl na plátno stejnojmennou knihu od Heinricha Bölla. Jedná se snad o první film, kdy válku vnímáme očima obyčejných Němců, kteří přes všechny válečné útrapy chtěli žít obyčejný život a zamilovat se třeba do cizince. Třeba do ruského zajatce ve vazárně smutečních věnců. ... Romy Schneider si s chutí zahrála roli Leni, a to už jen pro to, že jako Němka vždy cítila potřebu vystupovat v protiválečných filmech a tím aspon trochu smýt vinu Němců za druhou světovou válku. ... vytknul bych snad jedinou věc. Velkou část filmu Romy Schneider představuje dívku něco málo starší dvaceti let. V roce natáčení jí však bylo už 37. Dvacetiletou sice hrála uvěřitelně, nicméně tvář 37 leté ženy skrýt nemohla ani za ten nejlepší makeup. (05.02.2010)

Romy Schneider se zdánlivě práce v německém filmu začátkem 60. let vzdala, ale mnoho jejích pozdějích rolí beztak vznikalo v typických západoevropských koprodukcích Francie, Itálie a (Západního) Německa. Historická freska Gruppenbild mit Dame byla koprodukcí (Západního) Německa a Francie. Předlohou byl román tehdy velmi populárního Heinricha Bölla, nositele Nobelovy ceny. Tématem bylo (opět) vyrovávání se s časy nacionálního socialismu. Protagonisty byly obyčejní lidé zažívající nelidské příkoří. Poselství bylo jasné, návrat slavné herečky byl velkou událostí. Přesto se nepodařilo filmem dostatečně ilustrovat celou košatou ságu s mnoha složitými vztahy mezi postavami, které se neúprosně vlivem války změnily až k nepoznání. (03.10.2021)

Velmi zajímavý a působivý pohled do Německa za druhé světové války. Na lidi a jejich charaktery a chování. Na poslušnost a svědomitost. Na strach a ustrašenost činů. Na frustraci z vývoje a vztek z blížícího se konce. Na zapálenost a uvědomělost. Na pokusy o vzdor a jejich trest. Na opatrnost a snahu o lidskost. Na spekulace o nabytí majetku za každého času. Na cynismus a beznaděj po krutě tvrdém konci. Na lehkomyslnost i nelehkou romanci. V těžkých časech se lidské charaktery vykreslují do jasných a skutečných barev. Hrozí, vzbuzují soucit i strach, varují a šeptají svá tajemství. Leni Gruyten (dobrá Romy Schneider) je žena, kterou zajímá život a její blízcí. Snaží se pomáhat a přežít. Snaží se žít a milovat. Dychtivě si bere chvilky štěstí, dává svůj temperament a touhu. Boris Koltowski (zajímavý Brad Dourif) je zajatcem života, který si s ním zlomyslně pohrál. Ale alespoň na chvíli dostává svůj okamžik velikosti a štěstí ve tvrdých časech: Z dalších rolí: poslušný i opatrný a trochu lidský provozovatel květinářství Walter Pelzer (dobrý Michel Galabru s hlasem Haralda Leipnitze), Lenin toužebný milenec Erhard Schweigert (Vadim Glowna), Lenin bratr nespokojený s nacistickou mocí Heinrich (Vitus Zeplichal), Lenin zásadový a nezlomný otec Hubert (Richard Münch), cynický voják Boldig (dobrý Rüdiger Vogler), ustrašený doktor slavistiky Scholsdorff (Fritz Lichtenhahn), přesvědčený a zahořklý veterán Kremp (Wolfgang Condrus), ziskuchtivý Otto Hoyser (Rudolf Schündler) a jeho dcera Lotte (Isolde Barth). A mnoho dalších postaviček, které vyplňují pestrou mozaiku těžké a kruté doby, která hlavně ničí a bere. (06.01.2015)

Velmi zajímavý příběh. Ústřední milenecké dvojici byl dán, možná schválně, trochu malý prostor, inu, když se tvoří dějiny, není čas na lásku.!? Autor tím chtěl jasně vyjádřit to málo, co těm dvěma zamilovaným zůstalo a co mají. Ta zdrcující ohavnost strachu z toho, že odkudkoli může kdokoli přijít a zlikvidovat jejich jediné štěstí a on přišel.! Paradoxně až po válce, v době míru. Jedna z postav filmu to tam říká: "On přežil léta ústrku v pracovním táboře a válku, ale nepřežil internační tábor v době míru a neválčení.! " Nějak tak je to tam podáno. Zkrátka dobrý film, který určitě stojí za shlédnutí. (29.07.2011)