Hrozba smrti

Hora svalů a intenzivní bitky. Oproti tomu je na škodu přehnaná stopáž, chudá zápletka a nepříliš kompaktní ráz filmu. Patrick Swayze je jistě ohromen, že si někdo vzpomněl na to béčkové z jeho filmografie a film Road House zapadaný prachem realizoval v novém tvůrčím pojetí. Dobrou zprávou je, že se nejedná o otrocký přepis původního filmu. Spousta scén z předešlého filmu je vypuštěna a vše připomíná spíše jakési pokračování. Jake Gyllenhaal s napumpovanými svaly vstupuje neohroženě na scénu, aby zpacifikoval čeládku darebáků v zapadákově, kde čerstvě přijal práci elitního vyhazovače. Rozfláká každému lotrovi ústa, zpřeláme jim údy a ještě tak trochu flirtuje s místní slečnou. Pak narazí na tvrdší ořech jménem Conor McGregor, který taky umí rozdávat tvrdé rány. A jak to tak bývá, toho nejlepšího si nechá až na konec. Doug Liman se ujal této staronové látky a vsadil hlavně na sérii bitek, které převládají. Výplň mezi nimi byla ovšem o hodně méně zajímavá, zápletka málo výrazná, tudíž film i s divákem ožíval především v mlátičkách, kterých postupem času přibývalo. Režisér na nich v podstatě vystavěl svůj film. Patrně nebylo bezpodmínečně nutné točit zapomenuté akční drama, co ani současným divákům není tak známé. Gyllenhaal a spol. se ovšem postaral o to, že vzkřísit pěstní souboje se závanem videokazet, je vlastně fajn nápad. 7/10 (27.03.2024)

Remake dnes už  klasiky z osmdesátých let, který ač se snaží poctou být těm přímočarým akčním příběhům kdy neohrožený hrdina s traumatem z minulosti vymlátí málem celé město a odjíždí dál…Což o to, to bych bral ten nostalgický návrat, ale… v osmdesátkových filmech podobného ražení ty bitky byly skutečné kdežto v tomto novém filmu jsou “přikrášlené” všudypřítomnými CGI efekty. Což je na škodu. Vyhazovače Patricka Swayzeyho z původním filmu tady nahradil Jake Gyllenhaal, který celý film táhne kupředu. A i přes drobné výhrady je “Road House” stále slušná porce zábavy. (23.03.2024)

Floridsky prosluněná, vysoce zábavná testosteronová blbina s překvapivě obsazeným a opět parádně fungujícím Jakem Gyllenhaalem. Doug Liman pomáhá Joelu Silverovi updatovat jeho osmdesátkovou klasiku do klipařsky dynamického hávu s fyzicky intenzivními mlátičkami, ale vždy s nadhledem nenáročné domácí VOD zábavy. Nový Road House obsahuje jedinou psychologicky funkční scénu (dialog v baru s drážděním traumatu hlavní postavy) a má blíže k energické punkové komedii než k dramatu. Jeho nejkomičtější postavou je hlavní Gyllenhaalův protivník, ultimátní bitkařská mašina Conor McGregor, ztělesňující vtipně přepálenou bezmozkovou mačo suverenitu s bezhlavou zuřivostí. Pozvánku do Fast & Furious má po tomto výrazném filmovém debutu jistou. (25.03.2024)

Neznat původní osmdesátkový film, tak možná mě to baví víc, ale remake (jak vlastně velmi často se stává) se moc nepovedl. Jakeovi, i když čest tomu, jak se vysekal, jsem roli drsňáka nevěřil. Bylo až moc vidět, jak si vypomáhají efekty a u těch bitek tělo na tělo to nepůsobilo zrovna moc dobře. Očekávání byla, zklamání se ale dostavilo. (15.04.2024)

Tuhle scenáristickou břečku bez chuti a bez nápadu, nezachrání ani břišáky Jakea Gyllenhaala, ani holý zadek Conora McGregora. Prvních pár minut jsem doufal, že Road House bude přímočará otloukaná s dynamickou režií, proložená hláškami a okořeněná atraktivním prostředím. Že to bude odlehčená jednohubka. Jenže to vydrželo tak třetinu filmu...zbytek je jen úmorná poloakční srajda. Zbytečný film, který si budou po pár týdnech pamatovat snad jen fanoušci irského tlemila. Ten se tímto po vzoru Z. Srstky, zařadil mezi "herce". Účast Gyllenhaala a Limana lze vysvětlit jen tím, že jsou velcí fandové originálu, nebo se točilo kousek od jejich rezidencí na Floridě. Nebo prostě prohráli nějakou sázku. (23.03.2024)