Jezinky a bezinky

...občas se to netrefuje tou svojí bláznivostí...některé gagy jsou rány do prázdna, jiné se v sobě zase moc vyžívají a trčí z filmu svojí chtěností a plánovaností...ale jinak to funguje...to samé Cary Grant, občas přehrává, ale občas se neuvěřitelně trefí...humor, který se tu předvádí, je velice těžký, protože je svou poetikou prvoplánový( následná práce s ním je ale velice promyšlená - viz neustálý příval gagů postavených na principu opakování v různých kontextech), ostentativní a výbojný - jako výstřel...buď se trefíte, nebo minete...v tomhle směru to evokuje grotesky ( tenhle postup "hlasitosti" a "viditelnosti" je přenesen i na humor slovní)... přes crazy povahu ten film ale není jenom taková blbinka...po scénáristické stránce je to dost propracované - strukturace scén, zapojování a vytěžování postav, zapojování fórů, práce s klišé a jejich tematizace atd....dobře napsané...v tomhle směru to má - v dobrém smyslu slova - charakter divadelní hry...vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to byla adaptace... (04.10.2011)

Opravdu povedená crewball komedie. V úvodních minutách se tváří jako typická romantická komedie, ale po chvíli jsem zklamaně pochopil, že té se nedočkám (určitě si pustím nějakou komedii s Priscillou Lane, má na ně tvář). Místo toho jsem žasnul nad svéráznými milými travičskými tetičkami, jejichž prostota mi lezla krkem, ale po chvíli mě začaly bavit. Postava Brewsterova uřvaného bratra se nakonec taky ukázala značně vtipná. Temné noirové scény byly trochu hlušší, ale byly nutným zlem, aby se mohl příběh ještě víc zamotat a ukázala se jeho skutečná promakanost. Takže přes některé slabší úseky a místy nelogické chování postavy Caryho Granta převážily chvíle, kdy jsem se hodně nasmál. # [viděno: TV, 2.0->5.1] # příběh 8 | hudba 5 | humor 6 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 7 (08.08.2012)

Na představení Jezinky, bezinky jsem byl před pár lety v divadle a bavil jsem se velmi dobře, což nastavilo snímku celkem vysokou laťku. I když z dnešního pohledu už opravdu nemohu posoudit, do jaké míry je film lepší/horší. Ovšem stačí vidět roztomile histerického Caryho Granta a je jasné, že tenhle snímek stojí za to. Humor je jemně morbidní, a když se na plátně objeví bratr Jonathan s pomocníkem, doktorem Einsteinem, smích už neudržíte. Moc příjemná komediální klasika s výbornými herci a zábavným scénářem. (30.07.2011)

Což o to, vtipné to bylo dost, zasmál jsem se překvapivě hodně, nicméně mi vadilo to divadelní zpracování, které z toho celého dělalo spíš nereálnou grotesku než normální příběh. Tím pádem všechny ty dobré fóry jdou na vrub vykonstruovanosti a nepravděpodobnosti, což mi dojem ve výsledku zkazilo. 55% (20.07.2017)

Naspeedovaný Cary Grant mi svými pohyby a grimasami připomínal podivnou kombinaci kvočny a Basila Fawltyho, takže jsem se musel celou dobu smát od ucha k uchu. Frank Capra se tentokrát odchýlil od svého žánru sociálních pohádek pro malé i dospělé, a chopil se černohumorné adaptace, kde vedle sebe mohou nerušeně řádit Theodore Roosevelt i Boris Karloff. A chopil se jí úspěšně. James Stewart si dal protentokrát pohov (přeci jenom, tenhle charakterní herec nedosahuje komediálních kvalit Caryho Granta, to věděl i Alfred Hitchcock), celý film odsýpá, hlášky létají na všechny strany a korunu tomu nasazuje Peter Lorre jako dr. Einstein. Úplně spokojený bych byl tehdy, když by se trošku pokrátila zdlouhavější střední část. Ale i tak - klobouk dolů. (24.11.2010)