Stalo se jedné noci

Jasně, je to naivní, předvídatelné a ve své podstatě hrozně jednoduché, ale bylo to tak milé a hezké (jak se od Capry dalo čekat), že jsem nakonec nenašel důvod nedat plný počet hvězdiček. Navíc se mi moc líbila ústřední dvojice Gable/Colbertová, a tak jsem si s tímhle filmem udělal jedno pěkné odpoledne. 90% (21.07.2017)

Nadějné vyhlídky, hluboký pád. Když dívka, který by dýchala z černobílé klasiky, Franka Capru a žánr screwball comedy, dvakrát u skvostu, který je řazen na 134. místo v žebříčku imdb a všeobecně se považuje za jeden z vrcholů žánru, dvakrát usne, znovu jí k vědomí proniknou dvě věci: 1. řídit se žebříčky je pošetilé i v případě zlatých pokladů kinematografie. Není všechno zlato, co se třpytí. 2. I báječný scénář a slušnou režii může dvojice nesympatických hereckých panáků roztrhat na nudné kusy. Odporný knírek Clarka Gablea a účes podle hrnce Claudette Colbert je to poslední, co mi vadilo,totální antipatie k hereckému projevu obou protagonistů mi nicméně výborně napsaný snímek znechutila. Asi v páté minutě filmu jsem pochopila, co cítil jeden milý člen redakce MovieZone, když řekl, že kdyby potkal Caryho Granta, musel by ho zabít...S Clarkem Gablem jsem to vnímala úplně identicky. A je mi to líto:-) (13.12.2007)

Horkou jehlou spíchnutá únikovka z doby končící Velké hospodářské krize, která za svou lehkost a švih vděčí kromě chytrého scénáře asi právě taky časové tísni při natáčení a snaze o trochu toho sociálního vyznění. Tu a tam je humor trošku upachtěný, ale třebas dialog o správné technice nošení na zádech si nezadá s tím Tarantinovým o masáži nohou a za putující slovní gag s hradbami Jericha a jeho rozvinutí do závěrečné pointy by se nestyděl ani Billy Wilder. Jedna z prvních, ne-li vůbec první moderní romantická komedie a tak trochu taky první road movie, na kterou se skoro bez přimhuřování oka báječně kouká i po 80+ letech. (12.01.2018)

Proč dávám plný počet, byť si myslím, že na něj film nemá? Protože je pro mě první svého druhu, vzor romantickým komediím, kde ona uteče, potká jeho, nemají se rádi, nakonec se zamilují, ona uteče jinému od oltáře - zkrátka je zde k vidění celé škála prvků, které jsou téměř v každé romantické komedii. Ještě stojí za zmínku, že zpočátku jsem se bál příliš velké podpobnosti s Prázdninami v Římě, ale děj se postupně začal ubírat jiným směrem. (13.04.2009)

Tak jsem zase jednou zabrousil do klasického Holywoodu a rozhodně nelituji. Frank Capra, jakožto ultimátní tvůrce feel good filmů zlaté éry, přináší další ze svých kousků, který po stránce scénáře naplňuje rčení "v jednoduchosti je síla" a většinu kouzla čerpá z charismatu Clarka Gablea a ztřeštěné nevinnosti Claudette Colbert. Člověk ví, že je to naivní, člověk ví, že je to předvídatelné, ale přesto podlehne. Jo, většinou tomu tak u starých filmů nebývá, ale tohle na mě fungovalo. (05.03.2013)