Hranice

Zásadní zpověď o současnosti, o nás především. Bolestně aktuální snímek z kategorie "současná společenská témata", u Agnieszky Holland s jasným přesahem na historii lidské civilizace přinejmenším tu moderní ve dvacátém století. Může to být nepříjemný pohled, ale to někdy pohled do zrcadla bývá. Dokud se někdy nekoukneme i sami na sebe, můžeme jen těžko hodnotit ostatní. Připomene Nabarvené ptáče. Nejen barevnými odstíny . (28.02.2024)

Po takovém filmu se musí každý vlastenec ať žijící nebo nežijící zvedat ze židle nebo obracet v hrobě.Proboha,proč natáčet takové filmy ve kterých se uprchlíci s dolarama v kapse,v drahém oblečení a s mobilama v ruce prohánějí po lese a za pomoci aktivistů a převaděčů nabourávají suverenitu moderních států?Proč stále hrát na city a snažit se filmově obhájit tuto nelegální invazi?Ne,prostě ne,ideologie se nedá obelhávat,nelze jí vyměnit za peníze a pouze zrádci a zbabělci dokážou zradit po staletí budované evropské hodnoty a ve jménu zpátečnictví obrátit novou,pro Evropana nepřijatelnou kulturu nejenom proti sobě,ale i proti všem s reálnějším pohledem na celý svět.O čem film Hranice vlastně je a co nám svým "majstrštykem" chtěla polská režisérka vlastně říct?Především chtěla hodit špínu na pohraniční stráž která dělala jen svou práci.A to jak se pohraniční stráž chovala na území Polska a Běloruska k uprchlíkům,že si je přehazovala přes hranice jako horký brambor bylo pouze důsledkem vyhrocené situace a ani se nedivím,že je nikdo na svém území nechtěl.Nejvíc mi ve filmu vadili ti aktivisté a převaděči co tak horlivě pomáhali v lesích uprchlíkům a jsem velmi rád,že takové podobné solidární šmejdy neznám osobně.Kdyby v tomto braku nehrálo tolik skvělých polských herců tak bych tomu bez milosti nakouřil odpad jak mě ten film svým obsahem vytočil. (23.03.2024)

Agnieszka přináší až nepříjemně autentické svědectví z polsko-běloruského pohraničí a rozhodně se přitom nebojí rýpat do místních režimů. Běloruská i již dnes bývalá polská garnitura tuhle imigrantskou noční můru napsaly de facto samy, tak proč také zbytečně chodit kolem horké kaše, že. "Nechtění" si v příhraničních lesech plných zákeřných močálů prochází peklem, kde logika i lidská práva berou za své, a nezbývá proto, než se ve výsledku spoléhat pouze na charaktery jednotlivců. Snad jen vyprávěných linek bych trochu ubral, ale chápu. Cílem bylo zachytit situaci komplexně, nikoli jedním velkým dramatickým příběhem. A to se v rukách zkušené režisérky podařilo. [Viennale 2023] (10.11.2023)

Vyrazili jsme tento víkend na Taylor Swift a na Hranici, to je takový nový Barbenheimer:) Nabarvenému ptáčeti to moc podobné není, nebojte, to jen fuxoft je tradičně mimo, když jde o artfilmy. Je to film, který je sice černobílý, ale jinak se v něm mluví normálně a tempo má normální (tedy normální na neakční film, snad si rozumíme). Film je velmi působivě natočen, a je alarmující, jaké věci se můžou dít v civilizované Evropě (v případě PiSSPolska spíš "civilizované"). A ono se to skutečně dělo a děje, viz: https://www.respekt.cz/tydenik/2021/45/bez-nas-by-byli-mrtvi. Zdejší odpadáře, co film ani neviděli, a "experty" na azylové právo bych upozornil, že i když je imigrant nelegální (což nikdo nezpochybňuje), tak ho nemůžete jen tak mlátit nebo házet přes plot. Troufám si říct, že ani v Polsku. A těm, co mají názory, že právo na existenci mají jen filmy, co si na sebe vydělají, bych zase vzkázal, že film vidělo jen v polských kinech přes 700 000 lidí. K pěti hvězdám něco málo chybí, chtělo by to víc scén s pohraničníky, kteří tu mají ze všech tří aktérů zdaleka nejméně prostoru. A naopak vyškrtnout scénu, kde si hodný bohatý Polák "nastěhuje migranty k sobě domů" (TM) a jeho děti se s nimi učí rapovat. To trochu směšné bylo, uznávám. (23.10.2023)