Ohnivé vozy

Ohnivé vozy jsem chtěl vidět především kvúli Vangelisově hudbě (přičemž mi přijde, že ta je to jediné, co dodnes z filmu přežívá). Ać jde o film sportovní, velkou úlohu v něm hraje právě hudba (ať už instrumentální soundtrack, nebo pasáže z Gilberta a Sullivana, anglikánské chorály (nevím nakolik se zpěvníky Church of England a Church of Scotland liší), do toho samozřejmě všemožné státní hymny a dokonce i Tallis (Spem in Alium). Co napsat na závěr? Sportem ku zdraví... a trvalé invaliditě:-P (26.10.2020)

Film rozhodne nie je zlý. Ale má v sebe množstvo minichýb a keď ich je tam priveľa, vadí to. Živým príkladom je Vanglisova legendárna hudba, ktorá síce je dokonalé hudobné dielo, no ako filmová doprovodná hudba je nanič, vzhľadom na fakt, že na seba strháva prílišnú pozornosť. Vangelis nebol FILMOVÝM skladateľom a tu je to vidno... (28.04.2012)

Biograficke drama vrcholici na olympijskych hrach 1924 v Parizi, kde se maji mimo jine utkat sprinteri. Jednim z nich je Eric verici, ze jeho bezecke schopnosti jsou darem od boha a na olympiade ma nejlepsi prilezitost oslavit boha vytezstvim. Jeho sokem je anglicky zid, ktery chce vsem dokazat, ze odlisna vira jej necinni nikym menecenym. Osobni problemy a strasti v prubehu priprav jsou nakonec prekonany a ve finale se divaci dockaji krasnych a cestnych zavodu, jak by tomu pokazde melo byt. Pribeh je okorenen krasnym hudebnim podkresem od Vangelise. 60% (26.10.2007)

Jak sport aktivně nevyhledávám (a v podstatě ani pasivně), tak sportovní dramata přímo zbožňuju - nevím, jak je to možný, ale co mi u fotbali v televizi připadá jako trapný piňožení 22 maníků za jednou merunou, to ve mně v dobře natočeným filmu dokáže vzbudit neskutečný nadšení pro věc. Tady to měl rejža jednodušší, protože atletiku miluju i normálně, takže když k tomu přidáme skvělý výkony neokoukaných herců, nádhernou Vangelisovu hudbu a oproštění se od klišé typu absolutní klaďáci versus absolutní záporáci, jakož i perfektní vizuální stránku (a to střih obvykle vnímám jen tehdy, pokud stojí úplně za houby, nebo naopak pokud je geniální), neskutečnou energii, která z filmu sálá tak intenzivně, až se sami chcete rozběhnout, a hlavně ústřední úvahu, která v podstatě vede všechny lidský skutky hodný zapamatování, byť na to lidi zapomínají, a sice "proč to vlastně dělám"? Někdo proto, že tím oslavuje boha, někdo chce být prostě nejlepší v očekávání, že se tak ospravedlní před všemi, kdo mu působí životní ústrky. Krásný a nezapomenutelný... (24.02.2011)

Jedna z nejznámějších a nejikoničtějších filmových melodií vs. průměrný životopisný film s nezáživnou dramaturgií, zejména v jeho chaoticky odvyprávěné první polovině. Vyobrazení charakterů na mě působilo podivně chladně a neosobně a kluky jsem od sebe začal pořádně rozlišovat až někde za polovinou stopáže. Druhá část na olympiádě je už pak výrazně lepší. (18.03.2022)