Mastičkář

Polská výpravná dobovka o doktorovi, který ztratí rodinu a paměť, aby hledal sám sebe a svoje blízké. Trochu větší dávka naivity jak v romantických částech tak těch dramatických, ale má to pohodové tempo, pěknou kameru, zajímavý námět a nějak se na to prostě dobře příjemně koukalo. Prostě Poláci umí. (16.10.2023)

[2,5*]     "Kiedykolwiek operował pan człovieka?" "Nie wiem, nie pamiętam."     Bol som na tento film veľmi zvedavý, ale zároveň som mal silné pochybnosti, či vôbec malo zmysel robiť remake takého dobrého filmu, akým je Mastičkár (1981). A tieto moje obavy sa, žiaľ, potvrdili. Nový Mastičkár totiž neprináša takmer nič, čím by si dokázal obhájiť svoju existenciu. Pôsobí úplne obyčajne, často umelo (najmä hereckými prejavmi), bez náboja, v podstate stavia jedine na sile predlohy. Je tu síce oproti pôvodnému filmu množstvo rôznych obmien, ani pri jednej som však nemal pocit, že by to bolo pre dobro veci (niektoré dokonca ani nedávajú zmysel, ako to záverečné odhalenie mastičkárovej identity). Po novom tak mlynárka žije takmer sama v prázdnom hospodárstve (napr. žiaden chromý syn), mastičkár nie je až tak rezistentný voči ženským vnadám, Marysia nepracuje v obchode, ale v krčme ako čašníčka a má viaceré schopnosti navyše (perfektná francúzština, či hra na klavíri). Najviac mi asi prekáža tá zmena Marysie z jemnej a milej dievčiny na ostrú, papuľnatú rebeku (tvorcovia ju zrejme potrebovali zemancipovať). Z hercov ma zaujal jedine Leszek Lichota v titulnej role, na druhej strane gróf Czynski (Ignacy Liss) je obsadený veľmi čudne a s predstaviteľkou Marysie (Maria Kowalska) som musel neustále bojovať (bolo to s ňou ako na hojdačke). Pochváliť ešte môžem celkom peknú kameru (žiadne hlúpe filtre) a aj hudbu, najmä krásne spievané ľudové motívy (občas ale hudba pôsobí, akoby ju autor odniekiaľ odkopíroval). Je aj pravdou, že ak by som nepoznal pôvodný film, asi by som hodnotil trochu priaznivejšie.     "Nic nie wziął." ... "Po prostu - dobry człoviek." (02.11.2023)

Možná byly moje prvotní pocity bezprostředně po zhlédnutí až moc nadšené, ale i po několikadenním odstupu mám v sobě pořád pocit z nadprůměrného snímku, který zkrátka funguje. Někdo může namítnout, že příliš zjednodušuje a moc tlačí na divákovy city, ale zkrátka je to natočeno tak, že se před obrazovkou bavíte. Říkal jsem to už dříve a zde to zdůrazňuji znovu, že Poláci filmy poslední dobou prostě umějí (tím netvrdím, že Češi ne). Ale zkrátka tento snímek má vše, co je potřeba k udržení pozornosti a příjemnému pocitu z kvalitně odvedené práce. Víc než fajn. (11.10.2023)

Dobré. Doopravdy hodně dobré. Maličko jsem se obával, protože se jedná o remake stejnojmenných filmů z let 1981 a 1937 (které jsem neviděl, ale minimálně 1981 chci vidět) a snaha udělat něco znova a nověji často nedopadne nejlépe, nicméně líbilo se nám (sledoval jsem se ženou) moc. Krásné postavy, dokonce i vedlejší a záporné (syn majitele koželužny). Židovský hostinský byl velmi sympatický, mlynářka nádherně zemitá (velmi se mi líbil i její otec), mladý hrabě byl floutek, ale férový, dcera byla charakter sama o sobě, Rafał Wilczur je v Polsku považován za jednoho z "nejslavnějších literárních hrdinů meziválečného období". Hudba a kamera uvedený celek výborně doplňovaly a ukázaly pohled na svět, který již neexistuje. Proto tento poctivý polský film trochu nadhodnocuji a dávám maximum. ■ P.S. Googlil jsem o knižní předloze: Původně se jednalo o filmový scénář, ale když byl odmítnut, přepracoval ho Tadeusz Dołęga-Mostowicz v roce 1937 na román, který je ve skutečnosti značně rozsáhlejší, než film (v letech 1937, 1938 a 1939 vznikly až tři filmy o Rafałovi Wilczurovi). (28.09.2023)

Knihu som čítala už dávnejšie. Teraz prichádza poľská produkcia s novým filmovým spracovaním. Lekár, ktorý stráca pamäť sa prediera životom.  O niekoľko rokov však dôjde k osudovému stretnutiu s dcérou. Herecké obsadenie bolo fajn, páčila sa mi aj príjemná hudba s poľskými ľudovými piesňami. Chirurg Wilczur je jednoducho sympatický literárny hrdina a jeho príbeh nenudí. (03.04.2024)