La Chute de la maison Usher
The Fall of the House of Usher
Zánik domu Usherovcov
Režie:
Jean EpsteinKamera:
Georges LucasObsahy(1)
Klasická povídka z pera E.A. Poea přepracovaná známým Luisem Buñuelem. Na ponuré sídlo sira Rodericka Ushera a jeho nemocné ženy Madeline přijíždí na návštěvu přítel Alan. Již jeho příjezd provázejí podivné řeči místních a během pobytu zde se zvláštní dojmy ještě prohloubí. Sám sir Roderick po večerech maluje portrét své ženy, ovšem čím blíže je obraz dokončení, tím jeho žena více chřadne - vše vrcholí její smrtí. Usher se odmítá smířit s touto ztrátou a cítí, že něco je v nepořádku... (SharpChick)
(více)Recenze (29)
Dôkaz toho, aké ťažké je adaptovať Poea v podobe skutočne sugestívneho filmu (viď geniálne dielo od Švankmajera). Roderick Usher vo francúzskom podaní nie je ani démonický, ani charizmatický, je taký nejaký nijaký. Močaristé exteriéry nie sú bažinaté, ale jazerné (tj. nie dostatočne pochmúrne). Interiéry nie sú ani gotizujúce ani ináč historizujúce, nie sú ani expresívne štylizované ani ináč modernistické, dokonca ani experimentálne. Nájdu sa tu drobnosti, ktoré zahrejú srdiečko milovníka nielen nemého filmu ale i kinematografie ako takej, celok ale zďaleka nie je uspokojivo poeovský. ()
Ponurá nálada starobylého vidieckeho sídla zahaleného parami stúpajúcimi z rozľahlého močiara je dotvorená jesenným ladením stromov bez lístia, pustej krajiny Pomedzi kaluže kráča muž, prichádzajúci na základe listu, k priateľovi z mladosti, aby pomohol jeho trápeniu s chorou manželkou (pozn. v poviedke išlo o sestru). Vystihnutie osemhranu samoty, smútku a strachu z predlohy E.A. Poea sa Jeanovi Epsteinovi podarilo zosúladením pochmúrnych exteriérov s architektúrou chladného sídla, kde dominujú úzke, ostro zalomené okná a strohé zariadenie izieb. Spomalené tempo a zaujímavé triky (prevaľujúce sa lístie, sviečkové scény pohrebu, ožívajúci portrét) dotvárajú stiesňujúce čaro filmu. Bohužiaľ, niekedy ide spomalenosť až za hranicou zaujímavosti a spomedzi predlhých záberov miestami prekukuje ušľachtilá nuda, znemožňujúca vyššie hodnotenie. ()
Po chvíli mučivého váhání jsem se rozhodl, že se mi tento podivný surrealistický horor líbil. A to i navzdory hudbě, kterou jsem měl tu smůlu, že jsem v té "své" verzi slyšel (melodie jak z Princezny ze mlejna se střídaly z flétnovými pokusy o hudbu od peruánských indiánů). Ve filmu bylo všechno, co mám na starých hororech tak rád - ponuré tajuplné sídlo, poeovská bezútěšná podzimní atmosféra, záhady a tajemství, šílený majitel panství Roderick Usher - i něco navíc (nádherně surreálná scéna pohřbu), takže bych si neměl stěžovat, ale stejně mi to nějak nesedělo, škoda přeškoda. Jako jednotlivé výjevy a obrazy uchvacující, jako soudržný film už podstatně méně. A to jsem vždycky myslel, že mám pro surrealismus slabost - ale asi jen v literatuře. ()
Posedlost malováním. 24. 8. 2013 na litoměřickém filmovém festivalu v hospodě U letního kina od 18 hodin premiéra doprovodné improvizační hudby na pomezí noiseu a freejazzu Jana Grunta (Malé dechové cvičení - http://www.youtube.com/watch?v=ZgmnIxbIx6c, Tři tenoři a kontrabas - http://www.youtube.com/watch?v=-KsLee93hHk) na saxofon a Vojtěch Petržilka (Flower Cover - http://www.youtube.com/watch?v=Eyg6go837cI) s tereminem. ()
Moje další zkušenost s němým filmem. Tenhle kousek bych asi hororem nenazval, ale je fakt, že atmosféru to má s patřičným hudebním doprovodem opravdu slušnou. Jiné verze jsem zatím neviděl. Touhle jsem začal a určitě dám minimálně ještě tu z roku 1960. Takže já se nebál, ale v kontextu doby to lidé asi vnímali jinak.60% ()
Galerie (24)
Photo © Potemkine / Films Jean Epstein
Zajímavosti (2)
- V tomto filmu byl použit první zpomalený pohyb. (Pavlínka9)
- Pomocným režisérem byl později známý tvůrce Luis Bunuel. (T081)
Reklama