Režie:
Michal Kunes KováčKamera:
David HofmannHudba:
Stephanie CopelandHrají:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Šišková, Ady Hajdu, Jana Kovalčiková, Jan Budař, Judit Pecháček, Daniel Fischer, Dávid Hartl, Juraj Loj, Éva Bandor (více)Obsahy(1)
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. (Bontonfilm)
Videa (2)
Recenze (31)
Těšil sem se díky obsazení na třaskavý večírek s hromadou satiry okolo politiky a národností a přísná babička Holubová tomu celkem dobře nahrávala v prvních rýpavých náznacích, jenže po zjištění utajované skutečnosti se vztahy rozhádají a postavy se neuroticky přemístují z pokoje do pokoje a z židle na židli, dítě si po všem maluje a celé to smutně a bez energie vysmrádne v poslední československý večer. Společenských témat se to dotkne, ale nikam se to odvážněji nepouští. V pár chvílích mě přišlo, že se improvizovalo a v dalších se filmaři zbytečně utápěli v kamerových záběrech prožívání postav. Bohužel z toho bylo celkem 101 dlouhých minut. 45% ()
"Nová verze Pelíšků" je jen marketingový trik, jak nalákat diváky na film. Zbytečný trik, jak obecně o mnoha marketingových krocích platí. Když jsme vybírali film pro jarní firemní představení, bál jsem se, že to bude slabota. Opak je pravdou. Jak jindy bývám přísný, tentokrát o půl hvězdy přimhouřím oko a dávám režisérskému debutu Michala Kunese Kováče 80 %. Má to hlavu a patu, není to účelově hloupé a dá se v tom najít i hlubší poselství. Vlastně jinak souhlasím s recenzí Mirky Spáčilové (jen se o jednu hvězdičku lišíme), která na iDdnesu píše, že "film působí zrale, upřímně a promyšleně, třebaže nezapře ani jistou účelovost". Děj je jednoduchý - a protože film už běží měsíc, můžu trochu spoilerovat: Na Silvestra před rozpadem Československa na tátu praskne, že "byl estébák". Hysterický katolík ztropí scénu, táta dostane infarkt a rodina se skoro rozpadne. Nakonec se ukáže, že není estébák jako estébák. Důležité není jenom "co", ale i "proč". Často pak věci vypadají jinak, než se na první pohled zdá. A odpouštět je lidské... Btw, "nové Pelíšky" vracejí do hry staré známé téma - všichni komouši nebyli tak zlí, a není estébák jako estébák. Citlivé téma. Osobně jsem pro odpouštění konkrétním lidem. Kdykoli brojím proti komoušovi Pavlovi, není to pro jeho osobní selhání. Ale pro jeho hloupost a neschopnost sebereflexe - není to obyčejný komouš, ale nový symbol země. Země, kde být komouš pořád ještě je tak trochu zločin (i když už jsme zralí zrušit zákon 198/1993). ()
Ďalšia komédia z doby komunizmu, vtipné momenty striedajú tragické udalosti, odohrávajúce sa v jednej rodine, takmer celý film v jednom byte. Zaujímavé je sledovať kostýmy, zariadenie bytu, takisto soundtrack, ktorý nás prenesie do 90.rokov. Historické udalosti sú tu zobrazené dokumentárne, čo umocňuje autentickosť a zasadzuje nás do presne vymedzeného času, kedy sa lámal rok 1992/93 a vznikla naša republika ako aj Česká. ()
„Zničit rodinu pravdou je to nejjednodušší,“ zní jedna z mnoha hezky znějících vět v této kompetentně zrealizované, místy i zábavné, většinu stopáže však jen kolem důležitých věcí nejistě našlapující konverzační dramedii. Oproti mnoha vyloženě komerčním česko-slovenským kouskům je aktuální film bezesporu důstojnější, sám se sebou však zápasí až příliš na to, aby si z něj šlo něco smysluplného odnést. Více zde. ()
Mladý slovenský režisér Michal Kunes Kováč natočil moc pěkný film o soudržnosti rodiny a také o tom, že pravda mívá mnoho tváří a že při jejím odkrývání může vyplout na povrch nejedno nemilé tajemství. Vyzdvihnout bych chtěla hlavně skvěle vystavěný příběh a až nebývale vyrovnané herecké výkony těch nejvyšších kvalit. Viděno v Cinema City Forum Ústí nad Labem. (80%) ()
Galerie (11)
Zajímavosti (1)
- Název je narážkou na revoluční píseň „Budujeme“, konkrétně se jedná o verš: „Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!“ V době socialismu se používal lidmi jako ironický ve smyslu: „Dobře nám tak.“ Autorem textu je František Halas a hudbu složil Václav Dobiáš. (sator)
Reklama