Charing Cross Road č. 84

A pak že vztahy na dálku nefungují... Sympaticky starosvětské vyznání lásky ke klasické literatuře, Spurs a přátelství. Snad jen kdyby z toho tak moc netrčela divadelní prkna a rozhlasovost. Mohlo/mělo se to ještě o poznání více opřít o silné obsazení, které je plně schopno uhrát vše čistě pohledem. Místo toho se to spoléhá na mnohdy nadbytečné předčítání předlohy/korespondence, které je pochopitelně středobodem všeho, ale filmově to šlo pojmout i jinak než skrze táhlé záběry a voice-over. Nekoncepčně nahodilé boření čtvrté stěny tomu také nepřidává. Přesto je to ve výsledku neskonale milé a jakkoli zdánlivě odtažité, tak to nevydíravě dojme více než by jeden čekal. A není to pouze tím, že mě s tím pojí společná slabost pro knihy, Spurs a knihy o Spurs. (04.05.2020)

Ostudně neznámé drama vyžaduje trochu zkušenějšího diváka a ještě lépe zároveň knihomila. David Hugh Jones totiž natočil film o ničem a o všem, což je na něm to nejlepší. Odvážný koncept filmu v dopisech je dodnes unikátní, a i když to zní extrémně nudně, opak je pravdou. Divadelní původ je na filmu znát, protože sestává z dialogů a odehrává se v komorním prostředí, o to víc ale vynikne celková atmosféra pomíjivosti života a toho, co je v něm vlastně důležité. Příběh velmi křehce ukazuje, že někdy je naše spřízněná duše na druhém konci světa a nemusíme ji ani vidět, abychom si uvědomili, co máme společného a jak moc si rozumíme snad po všech stránkách. Právě toto těžko uchopitelné poselství je jádrem celého filmu, proto je potřeba divácké empatie a spolupráce. Jones dobře věděl, že klíčové bude obsazení, které se povedlo na výbornou. Anthony Hopkins tu ukázal svůj totální minimalismus, v němž mu stačí opravdu málo na vyjádření veškerých emocí, oproti němu je Anne Bancroft hodně excentrická, nemá ale potřebu přehrávat a svou výstřednost udržuje uvnitř a nechá ji jen občas problesknout. Z dnešního pohledu je příjemné vidět začínající Judi Dench, která bohužel nemá tolik prostoru. Ve druhé polovině už snímek trochu ztrácí dech, malinko se opakuje a ani ono trochu nahodilé bourání čtvrté stěny nepůsobí úplně tak, jak bylo asi zamýšleno. Ve výsledku to ale moc nevadí, protože 84 Charing Cross Road je hlavně o vnitřních pocitech, životní nostalgii a jakémsi neuchopitelném pocitu toho, že všechno pomíjí a v životě je možné se spolehnout jen na několik vlastních jistot. 70 % (01.04.2021)

Anne Bancroft jako samorostlá milovnice knih, "které se otevřou tam, kde si jejich předešlý majitel četl nejraději" a Anthony Hopkins coby její ochotný anglický dodavatel si vedle závislosti na knihách během dlouhých let dopisování vypěstují závislost na sobě. Takováto nenadálá a milá překvapení s vynikajícími herci a odzbrojujícím "dialogem", která si ke mně připlují třeba po vlnách Cinemaxu, zbožňuju a vřele doporučuju - i antikvárním fajnšmekrům. (02.09.2007)

Spisovatelka středního věku, Američanka, si skrz Atlantik dopisuje s prodavačem antikvariátu v Londýně, přičemž celý film stojí na poměrně originálním pojetí, kdy slyšíme oba herce ty dopisy předčítat a zároveň jejich obsah je vizualizován jednotlivými scénkami. Celý film je vlastně neustálé čtení dopisů napříč třemi dekádami, a dialogů, kdy si povídají dva herci mezi sebou, je tu minimum. Bohužel dle mého názoru je to koncept, který vydrží tak půlhodinu, než se začne opakovat a být monotónním. Film působí sice živě a to díky hlavně entuziastickému hereckému projevu Anne Bancroft, ale jinak si nemyslím, že ten příběh je tak zajímavý, aby ke konci už nepůsobil ubíjejícím dojmem. I toho Hopkinse jsem viděl zahrát v mnoha jiných filmech už lépe. Ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že tenhle film se moc líbí ženám, moje šedesátiletá sestra ho miluje, kamarádka taktéž. Tak asi je chyba ve mně :o) (11.09.2024)

Tohle me prijemne prekvapilo. Film je v podstate slozenej jen z predcitani dopisu, takze by se zdalo, ze to bude nuda k posrani, ale opak je pravdou. Celej film je totiz natocenej velmi svizne, delka je tak akorat a navic tu jsou skvely herci. Hopkins sice nema tolik prostoru, vetsinou jen stoji a mluvi, zato Bancroft je fakt perfektni, to jeji vecny kritizovani bylo super. No a do tretice tu je mlada Judi Dench, takle mladou sem ji asi jeste nevidel. Akorat mi prislo, ze ke konci uz se toho moc nedelo a hlavni postavy si nemeli moc o cem psat. No a samotnej zaver je docela dojemnej, smutnej a jinej, nez by clovek cekal. Lepsi 4*. (14.03.2008)