Deuce Bigalow: Evropský gigolo

Bláznivý a fekální humor. Kdo takový humor nemůže ani vystát, ten bude jistě zhnusen. Několik momentů je brutálně vtipných. Několik momentů je zase brutálně trapných. Když to člověk zprůměruje, tak z toho klidně takové 3* může vykouzlit. Několikrát jsem se od srdíčka zasmál a několikrát jsem se mlátil do hlavy, jak něco takového může autor vůbec myslet vážně. S druhým zhlédnutím by hodnocení zřejmě šlo skokem dolů. (24.12.2013)

Další z výborných komedií v hlavní roli s Robem Schneiderem. Jak je vidět dle hodnocení ostatních uživatelů, které osciluje od odpadu po *****, tak celé řadě lidí tento druh humoru nebo Rob Schneider vůbec nesedí a jiným zase maximálně. Já osobně patřím do té druhé skupiny, výborně jsem se bavil. Mě osobně připadá toto pokračování ještě lepší než první díl, evropské prostředí svědčí Deuce Bigalowovi ještě více než to domácí. (08.02.2009)

Humor D. Bigelow byl hodně jednoduchý už u jedničky. Pokud tady došlo ke změně, tak směrem k ještě o kousek stupidnějšímu humoru. Na druhé straně, soudný člověk nečeká, že tu najde humor jak u Woodyho Allena. Takže naonec z toho vylézá pitomoučký příběh, který pojí tu více, tu méně vtipné gagy. Rozhodně mi to přišlo zábavnější než poslední filmy L. Nielsena, A. Sandlera nebo naopak raná tvorba J. Carreyho. /// 2021 update. Já vím, že to je debilní. Ale já se smál... Strašně moc. Asi jak už se dneska točí jenom samý seriózní veci, tak mne žena s pérem místo nosu rozesmála až k pláči. (31.07.2007)

Bohužel mě film zklamal kvlitních vtipu k zasmání je zde mnohem mín než v 1 a těch horších zase víc :-( vtip stylu ze se někomu kočka zahryzne za koule a on sni pak mlatí o dveře aby se pustila mi příjde až moc ubohý 1* davám za těch pár vtipu co za něco stojí a 2* davám za herce co hráli v prvím filmu. (19.03.2009)

Přiznávám, že první díl mi toho času přišel příjemně ujetý, místy dokonce vtipný, a prvních několik minut z pokračování vypadalo taktéž slibně!! Jedničku navíc kritici zbaběle zametli pod koberec, ale dá se předpokládat, že si někteří z nich nechtěli připustit, že jim smolařský gigolo vykouzlil několikrát úsměv na tváři. Výsledkem pokračování je ale bezmocná tahanice o divákovu přízeň, která zoufale prohrává s neuvěřitelnou dávkou špatných gagů, špatného načasování, na tak kratičkou metráž i vleklým „dějem“ (dá-li se tomu tak říkat) a ani milovaný/nenáviděný Rob Schneider neměl co „hrát“ – i když rozhodně nepřestává fascinovat!! (26.03.2008)