poster

Romeo, Julie a tma (TV film)

Drama

Česko, 1997, 75 min

  • Triglav
    ****

    Filmu není vůbec na škodu jeho komornost a minimalismus, spíše naopak. Po celou dobu na mě dýchala zvláštní pochmurná atmosféra filmu, která se lvím podílem podílí na 4hvězdičkovém hodnocení. Za vyzdvihnutí stojí taky herecký výkon Václava Postráneckého a Barbory Seidlové. Někdy příště se podívám znovu.(25.3.2011)

  • breebee

    Tak předně musím říct, že knihu jsem četla a byla jsem z ní dost unešená, musela jsem tedy zkusit i film. Nesehnala jsem ten starší, černobílý a trochu jsem tušila, že tahle televizní adaptace bude malér. A taky že jo, ukouslý začátek mi moc jako dobrý nápad nepřipadal, navíc u hodně věcí jakoby scénárista počítal s tím, že má divák načteno, protože někdo, kdo o tom slyší poprvé, nemohl zcela chápat souvislosti. Taky scéna, kdy Ester vypráví o svých "zkušenostech" s chlapci mi přišla až zbytečně dramatická. Volba hlavní postavy mi též přišla nešťastná, Pavel byl blonďák, árijec. Filmová Ester ho árijcem sice nazvala, ale vzhledem k jeho tmavým vlasům, to moc nedávalo smysl. Některé dialogy mi přišly povedené, ale herci trošku přehrávali, Ester působila zbytečně moc nevyrovnaně, skoro mi přišla až psychicky labilní. A milostná scéna byl vrchol trapnosti, který degradoval celé to dílo. "Jenomže tati, já jí miluju. Víc než tebe. A víc než mámu." A pak ten konec.... takže asi takhle, původně jsem si myslela, že tomu dám hvězdy dvě, ale teď usuzuji, že si to nezaslouží hvězdu ani jednu. Takže se hodnocení zdržím, odpad dávat nechci. Knize bych přála nějakou přívětivější interpretaci, třeba ze západu, protože je to epické dílo a zaslouží si mnohem větší péči, lepší herce, soundtrack a víc diváků.(27.2.2015)

  • Vančura
    ***

    Typická veřejnoprávní nuda a fušeřina (mizerné postsynchrony, nepříliš přesvědčiví herečtí představitelé Pavla a Ester, konvenční zpracování poznamenané nízkým rozpočtem...). Na prvním místě se samozřejmě nabízí srovnání se starší filmovou adaptací stejnojmenné Otčenáškovy novely, kterou v roce 1959 natočil Jiří Weiss. Smyczek se dle mého soudu předlohy drží věrněji, většina replik postav je převzatých přímo z novely, rovněž děj až na malé detaily věrně kopíruje Otčenáškův text. Na rozdíl od vynikající Weissovy černobílé klasiky však Smyczek nepřichází filmařsky s ničím invenčním, co by zdůvodňovalo smysl nové filmové adaptace. Zatímco představitelé dospělých postav hrají svůj obvyklý standard (hlavně trio Postránecký, Zindulka a Vlach), zbytek hereckého obsazení za mnoho nestojí a snižuje dojem z této mdlé televizní inscenace, která by se mi spíše více zamlouvala jako divadelní představení. Vyloženě mi pak vadil závěrečný trikový záběr, kdy kamera zabírá Ester mizící v bílém světle, to si mohl Smyczek skutečně odpustit. Nechtěl-li se pouštět cestou naturalismu a kečupové krve, dalo by se to pochopit, ale potom mi tam neštymuje ta milostná scéna s přehrávaným vzdycháním Báry Seidlové, která tam působila jako pěst na oko (nota bene v porovnání s asexuální zdrženlivostí Weissova snímku). Podle mě zbytečný televizní film, který nestojí za vidění a který potvrzuje pravidlo, že historické filmy vypovídají v první řadě hlavně o době svého vzniku - tohle je dítko devadesátek jak vyšité.(28.7.2012)

  • triatlet
    *****

    Zdařilé televizní zpracování. I když tvůrci začínají vyprávět příběh in media res, tak se zbytečně v jednom ve dvou dialozích mezi Pavlem a Ester vrací k jejich setkání. Komorní drama je i díky přesvědčivým hereckým výkonům působivé. Milostná scéna vypadá sice úsměvně, ale zapadá do konceptu příběhu. A závěrečná scéna loučícího se "skřítka", "žíďátka" je nápaditá, silná.(3.1.2011)

  • sportovec
    ****

    Televizní verze známé Otčenáškovy novely jen naznačuje míru kvalitativního propadu české filmové produkce po listopadovém převratu. V dobovém kontextu se přitom jedná o nadprůměrné dílo s mladými, rovněž velmi dobře hrajícími herci a nad standardem se také pohybuje i Smyczkova režie. Je smutné konstatovat, že je možné pracovat v každém případě lépe při vědomí, že tvůrci do televizní podoby vložili svá dosažitelná maxima.(19.8.2010)