Le Roi danse
Le Roi danse
Der König tanzt
The King Is Dancing
Kráľ tancuje
Režie:
Gérard CorbiauKamera:
Gérard SimonHrají:
Benoît Magimel, Boris Terral, Tchéky Karyo, Colette Emmanuelle, Cécile Bois, Claire Keim, Jacques François, Ingrid Rouif, Sylvie Van den Elsen (více)Obsahy(1)
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (72)
Příběh nás staví do středu prapodivného trojúhelníku. Na jeho vrcholu stojí Ludvík XIV., na začátku mladý chlapec, snažící se vymanit z vlivu dominantní matky, a na konci Král Slunce, velký ctitel kultury a vynikající tanečník. Dále je tu dramatik Molière, který víc než krále miluje divadlo, a skladatel Lully, který víc než hudbu miluje krále. Působivě nasnímaná podobizna mikrosvěta královského dvora, kde spolu soupeří umělecká svoboda a církevní konvence, estetika a ambice, náklonnost i zrada. ()
Moc hezký film, který na mě ale spíš než jako film působil jako encyklopedické heslo ,,Jean-Baptiste Lully" případně ,,Ludvík XIV." A protože jsem o těchto pánech už něco četl, snímek mě jaksi nepřekvapil. I tak se tu ale pár silných momentů najde (např. závěrečný Moliérův danse macabre), navíc hudba je skvělá, kostýmy, choreografie, to všechno funguje. Jsem spokojený - co jsem čekal, to jsem dostal. ()
Miluji všechny francouzské, historické a precizně udělané filmy a tento film splňuje všechny podmínky. Král slunce zase z jiného pohledu, ale opět krutý, sobecký (ani s matkou neměl slitování), zahleděný do sebe a na vrcholu vlastní moci, přesto ho jeho dvorní skladatem miloval víc, než vlastní rodinu (nebo právě proto?).Námět a herecké výkony jsou skvělé a celý film mi tak trochu připomínal Amádea, ačkoliv Amádeus je pořád Amádeus. ()
Další film, který se maskuje jako životopisné dramu o Lullym a při tom je to o souboji třech dominatních osobností, o vášni a lásce a hlavné o tom uspět za každou cenu, i přes mrtvoly. A to vše zabalené do nádherné výpravy, krásných obrazů a překrásné barokní hudbě. Ale to vše by nefungovalo, nebýt skvělého herecké tria. ()
Král Slunečník z pohádky Princ a Večernice se trhnul, aby si zahrál v tragické telenovele ze sedmnáctého století. On miluje jeho, ale láska je to nešťastná, neboť on miluje jen sebe. Jeho pro změnu miluje žena, která miluje i jejich děti. Všichni dohromady pak milují pestrobarevné hadry hadry hadry a muziku, která je sice nádherná a kouzelná, zároveň ale i čím dál tím stejná. Mezi vším pobíhá Moliér a někde za lesem vznikají zahrady ve Versailles. Hezky se na to kouká a hezky se u toho i usíná. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (3)
- Za Benoîta Magimela v tanečním umění zaskakují dabléři David Berring a Pascale Poulain. Ani Boris Terral nedokázal pořádně odtančit své pasáže, a tak byl najmut dablér Stéphane Imbert. (Terva)
- Natáčená probíhalo v Německu a Francii. Finální scéna byla dokonce natočena v zrcadlovém sále ve Versailles. (Terva)
- Dvaatřicetiletý Ludvík XIV. (Benoît Magimel) ve filmu v roce 1670 pořádá představení, ve kterém sám tančí. Představení se koná ve Versailleských zahradách v La salle de Bal, což nebylo možné, protože La salle de Bal byla postavena až v letech 1680-1683. (bllm)
Reklama