Hranice

„I can't afford a fucking dream house!“ Finančně náročná slepice z líhně roztleskávaček, s kterou vás pojí manželský slib a nelegální činnost kolegů od pohraniční stráže, po které zůstávají mrtví. Tyhle mlýnské kameny by semlely kdekoho, takže je potřeba udělat něco dobrého, jen prostě proto, aby se člověk cítil dobře.. Neo-noir z mexicko-amerického pomezí, který si bez nějakého zásadnějšího vzrušení plyne až do konce, který mě, přiznávám se, vzhledem k dosavadnímu průběhu překvapil. A když už nic, kde jinde uvidíte rozněžnělého Jacka Nicholsona, jak si veze na sedadle spolujezdce mimino v koši na prádlo.. (14.01.2021)

Charlie je normální chlap, trochu nesmělý a spíš zamlklý, který na imigračním oddělení dělá, co musí. Ostatně ani neví, co by měl dělat jiného. Peněz moc nevydělá a doma mu sedí manipulující žena, znuděná, povrchní a lačná „skutečného“ života, jehož si na předměstí L. A. moc neužije. Když se spolu přestěhují do El Pasa, Charlie vidí „své“ imigranty takříkajíc přímo u zdroje a může nahlížet na jejich nuzné živobytí zblízka. Vidí, ostatně věděl to vždycky, že jsou to obyčejní lidé s mnoha problémy a nelehkým údělem. Charlie je skromný a rozumný člověk, ale snaha uspokojit nešťastnou a rozhazovačnou ženu jej přiměje přistoupit na zdánlivě neškodnou levárnu, která nikoho nic nestojí a přitom může leckomu (včetně Charlieho) prospět. Potom se ukáže, že všechno je sice relativní, ale když čertovi podáš prst, začne chtít celou ruku. Charlie má rád svůj (vnitřní) klid a když dojde k hranici, za kterou už nemůže v rámci jeho zachování jít, vzepře se a začne dělat, co musí.       Hranice patří k snímkům, jež dovedou velmi neokázalou formou navodit atmosféru, která na diváka dýchá. V tomto případě dýchá vedrem a prachem texaské pouště, dusnem a prázdnem krajiny i mezilidských vztahů. Věci často nejsou takové, jaké se zdají být (což mimo jiné naznačuje i volba herců, když Keitel hraje zápornou postavu a Nicholson kladnou). Příběh není komplikovaný, to ale v tomto případě není na škodu, protože to co poskytuje i tak stačí k přemýšlení. Hranice nenabízí velkolepou podívanou, ani strhující napětí - jako drama osamělého strážce zákona však do značné míry plní všechno, co slibuje. 75 %. (09.07.2010)

Oldschoolové morální drama z hranice mezi Texasem a Mexikem, kam osud či náhoda zavane i postavu Charlieho Smitha, kterého bravurně ztvárnil Jack Nicholson a který mezi americké hraničáře tak úplně nezapadl... Zajímavý je post-westernový nádech i herecké výkony, stejně jako hudba Ry Coodera... Z dnešního pohledu ukázka typického filmu z Hollywoodu 80. let, pro uvědomění si kinematografické evoluce je dobré komparovat třeba s o dvě dekády mladším lokálně i tématicky velmi podobným filmem Tři pohřby - v 80. letech tradičně lineárně vyprávěný příběh, v novém miléniu příběh postmoderně rozbit do několika časových rovin s neostrými předěly, což zvyšuje vypravěčský efekt... (11.09.2017)

Hranice je/jsou trošku zapomenutou a nedoceněnou krimi podívanou, s dobře vystihnutou atmosférou mexického pohraničí, pomalejším tempem a kvalitními hereckými výkony (např. Keitel, Carrillo). Skvělý je samozřejmě představitel hlavní postavy, Jack Nicholson, který zde má pro něho poněkud netradiční roli ryzího hrdiny, jenž se morálně postaví na správnou stranu barikády (opravdu velice zajímavý pohled, Charlie Smith mu dokonale sednul). Zaprášený film, který má stále svou sílu a dokáže diváky zaujmout i donutit přemýšlet. (20.05.2018)

THE BORDER je jeden z případů, kde se hollywoodský limo styl mísí s evropským artovým přístůpem (třeba v jako NA SVOBODĚ / STRAIGHT TIME) a nefunguje to úplně skvěle. Jméno Walona Greena (WILD BUNCH) a Dereca Washburna (DEER HUNTER, EXTREME PREJUDICE) v kolonce scénář slibuje přiměřeně drsnou žánrovku, pravda je, že je to bohužel trochu prazvláštně vyměklé, stejně jako vůdce divoké bandy Warren Oates, který tu vyhnívá po boku Nicholsona a Keitela. Ti oba excelují, místy možná až příliš a často je znát, že nemají moc co hrát (anebo s kým). (09.07.2016)