Rituál

Moment, kdy se film muzikálově rozezpíval, mě trošku vyvedl z míry, stejně tak absence čehokoliv hororového, ovšem ta celková ponurost, arogance či spíše tajemnost obyvatel ostrova a rozplétající se záhada pátrání po nezvěstné mladičké Rowan (i když předem rozlousknutá) mě naopak filmově naladila. Co všechno člověk neobětuje pro pár jablek a radovánky ve jménu víry. Ale kdysi, v nějakém mém předchozím bytí, jsem byl nejspíš taky pohanem a evidentně jsem si to, stejně jako dnes u Rituálu, náramně užíval .. (01.03.2015)

Proutěňák navozuje shodné pocity, které většina z nás zažívá během pročítání komentářů psaných igibštinou; ty jsou prostě nemlich to samé, jako když Howie zavítá do summerislecké krčmy. Co víc potřebujete vědět o pátrání jednoho zastydlého fanatika a jeho boje s pohanskými větrnými mlýny, u kterého si ani jedinci se sebevědomím Vašíka Klausů netroufají určit žánr(y)? Prostě neřešit a podlehnout TÉ atmosféře, hercům, písním, strýčkovi Jedličkovi u májky, Leeho sluneční kštici, falickým symbolům a... A vůbec jednomu z nejnetradičnějších (a zároveň i nejlepších!) filmových zážitků vůbec. Shirley Jackson by z toho měla radost. (21.06.2012)

Pro úvod tohoto komentáře bych si vypůjčil slova českého génia Járy Cimrmana: „Jsem zapřísáhlý ateista, (až se bojím, že mne Pán Bůh potrestá).“ I proto se může zdát divné, že mě zaujal film z prostředí pohanských kultur, slavností a rituálů a jeho střetu s křesťanskou vírou. Jednoznačně to bude tím, že snímek disponuje neskutečně tajemnou elektrizující atmosférou, která mě připoutala hned od úvodu k obrazovce a nepustila až do samotného konce. Velkou oporu má snímek v osobě charismatického Christophera Lee v roli hlavy pohanské komunity a třešničkou na dortu je pak rituální tanec budoucí bondgirl Britt Ekland v rouše Evině. Prostě a jednoduše, tento film nabízí celou řadu lákadel a proto mé jednoznačné doporučení zní: Kdo tento film neviděl, ať to co nejdříve napraví! Ne nadarmo se snímek zařadil mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete! (08.04.2013)

Hororový snímek, který se naprosto vymyká žánrovým tendencím z počátku sedmdesátých let. Jde o jakousi nevídanou kombinaci mysteriózního thrilleru a místopisného filmu se zpěvy a tanci, v níž Edward Woodward a Christopher Lee hrají dva silně věřící muže na opačných stranách barikády. Filmem prostupuje stále se zvyšující napětí, které eskaluje do překvapivého a hrůzného finále. The Wicker Man je naprosto famózním dílem, které lze jedině doporučit. (26.04.2011)

Zajímavě koncipovaná oslava sensuálně-animálního pohanství, která nejspíš inklinuje k brutálnímu popichování křesťanství (ale největší bodanec je namířen nejspíš na katolictví). Zpočátku se příběh tváří jako detektivka, jenže ve chvíli, kdy začnou první hudební čísla a odvážně obnažené scény, už divák těžko identifikuje, co sleduje. Navíc hutná atmosféra je spíše thrillerového až horrorového rázu. Šťavnaté sousto pro intelektuální kruhy - nejspíš. Navíc jsem v tom všem cítila lehkou inspiraci u italských mistrů, což ale nemyslím ve zlém slova smyslu. Příjemné překvapení z originálna - 80%. (15.10.2007)