The Circus
Cirkus
The Circus
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Merna Kennedy, Henry Bergman, Albert Austin, Stanley Blystone, Heinie Conklin, Hugh Saxon, George Davis, Tiny Sandford, Jack P. Pierce (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hrdinou příběhu je bez práce a peněz stále hladový Tulák, kterého právě pronásleduje policie, neboť jej považuje za kapesního zloděje. Při honičce je zahnán do manéže cirkusu. Svými komickými pády i jednáním nešiky probudí v divácích tolik bouřlivého smíchu a nadšení, že se jej ředitel cirkusu rozhodne zaměstnat jako klauna. Později se hodlá stát skutečným umělcem a získat lásku přitažlivé krasojezdkyně… Do příběhu plného humoru i sentimentu přimíchal scenárista, režisér a herec Charlie Chaplin také trochu ze smutné a bolestné reality života chudých lidí, současně ukazuje, jak obtížné je diváky v manéži zaujmout. Vedle obdivuhodné choreografie tento snímek i dnes může zaujmout gagy, klaunskou komikou a mistrovským ztvárněním Tuláka. V roce 1928 Charlie Chaplin za Cirkus získal Oscara, v podobě Zvláštní ceny udělené současně za scénář, herecký výkon a produkci filmu. Film byl původně natočen beze zvuku, také k němu později byla dodána hudba, kterou napsal Charlie Chaplin. (Česká televize)
(více)Recenze (106)
Asi bych chtěl trochu vyvrátit, že během sledování můžete zemřít smíchy, což tady sice nikdo výslovně nenapsal, ale z některých komentářů by to tak mohlo vyznít. Ale zároveň jsem rád, že dle zdejších komentářů Charlieho Chaplina pořád dokáže někdo docenit.Kino při obnovené unikátní kino premiéře jinak zelo prázdnotou, ale chápu, že stará němá celovečerní groteska asi nebude v dnešní době, obzláště uprostřed letní sezóny a horkého dne úplně trhák. Já jsem ale rád, že se mi poštěstio tohle v kině vidět a i když rok vzniku a samotný fakt, že jde o film bez zvuku může znít děsivě, tak Chaplin mi již podruhé potvrdil, že i v této době dokázal stvořit něco, čeho se ve správném náladění a jako fanoušek grotestního humoru nemusím bát a můžu si přijít na své. Hned úvodní trio gagů - zrcadlové bludiště, předstírání figuríny, honička uprosted cirkusového představení na jakemsi otáčivém kole jsou příklady gagů, které by možná byly v budoucnosti (a i pomocí slov) více rozvinuty, a pak se někde objevily ještě mnohokrát poté (například předstíraní figuríny si vybavím v nějakém dílu Blázbivé komeide), ale to Charlie Chaplin je nejspíš použil poprvé. A to inovátosrví, láska ke gagům, ale ostatně i k celému cirkusu z filmu dýchá celou dobu. Jen přece jen občas příjde hlušší místo a některé nápady nejsou až tak rozvinuty, ale tím chci opět spíše jen trochu zklidnit některé velké ódy , jinak většina motivů (spolknutí léku pro koně, elektrický šok) je určitě i tak milých. A jsou tady i věci, kterými mi Chaplin i trochu vyrazil dech. Akrobatickým vystoupením, opět přelomovým motivem, kdy si představí, jak z jeho těla výjde jeho sinlější já, které přemůže svého rivala a pak moc pěkným ušlechtilým, ale i smutným zakončením a dojímavým zakončením, které mi opět řeklo: ,Proč nebýt i jako mladý člověk uprostřed horkého léta na chvíli staromilec.´´ ()
Water for Elephants dvadsiatych rokov minulého storočia. Akurát, že tento film je vtipný, úžasne zahraný a funguje v ňom romantická línia. Povedal by som, že niet ideálnejšieho dejiska pre nemú grotesku než je cirkus, ale Chaplinovi je to v podstate jedno. Jeho gagy fungujú vždy a všade výborne, dokonca aj z pohľadu predstaviteľa mladej diváckej generácie. Nebyť miernej straty dychu v druhej polovici, išlo by o ultimátnu klasiku. (8/10) ()
Člověk se až diví, co všechno bylo možné, hlavně pokus se bezpečnosti herců týká. Pojišťovny by si teď rvaly asi vlasy, anebo by herce prostě nepojistily. Charlie Chaplin je v tomhle směru opět výtečný a jeho číslo se lvem mě dostalo. Místy jsem se docela bavil, takové to milé pohlazení po duši, které u mě groteska umí vyvolat. ()
Ten krvelačný poník mě naprosto odzbrojil. Nebo opice, které se pokoušejí ukousnout Charlieho nos. Chaplin byl génius, který zvládl prakticky vše od hudby (v úvodní písni dokonce zpívá!) a vkusného scénáře, přes opět výtečně zahranou hlavní roli až po produkci a excelentní režii. I po více než osmdesáti letech od natočení se u toho válíme smíchy. ()
Dost možná nejvtipnější Chaplinův film. Prostředí cirkusu je pro grotesku jak dělané, nabízí množství gagů a možnost se pořádně vyřádit. Za zmínku stojí i hudební doprovod, který (jak bývá u Charlieho neměnným pravidlem) výrazně přispívá k navození té správné nálady. Snímek sice do Chaplinovy filmografie nepřináší nic nového, ale měřítka žánru splňuje na výbornou. 9/10 ()
Strašně se mi líbilo jak spadl do sudu, hned několikrát, a nebo ta chůze po laně. Prostě super. 100% ()
Můj čtvrtý film s Chaplinem (celovečerní a němý) a musím říct, že zatím se mi líbil asi nejvíce. Zase se na scéně objevil legendární tulák a začala úžasná groteskní jízda. Film mě pořád nutil smát se, gagy byly opravdu vtipné, celé to bylo takové svižné... Chaplin jako vždy odvedl vynikající práci, pro mě ideálně strávená hodinka, kdy se člověk pobaví, odpočine si. A na konci se musí uklonit, protože ty filmy, a Cirkus taky, rozhodně nejsou jen komické apod., mají více rovin. A musím říct, že zvláště konec Cirkusu mě dostal. A co je na tom skvělé, to je to, že Chaplinovy filmy překvapují, nemůžete odhadnout jeho vývoj, protože se pak stane něco, co vás prostě vyvede z omylu vašich představ dalšího ubírání se děje. ()
Ano, je to zábavné, vtipné a docela dobře udělané. A pro mnohé zřejmě stále atraktivní. Myslím, že cílová skupina je ještě stále velká, nebo jich je víc. Jenou z nich by mohla být skupina "vnuků od 3 do 8 let", kteří dali filmu přednost před českým písařským seriálem s Horníčkem a Sovákem. Nicméně ani o něj nepřišli. Výkresy s bouvardovskou a petuchetovskou tématikou, které byly součásti dohody, dopadly v pastelu docela dobře. A také jejich reakce na tento film byly pro mě mnohem zábavnější než to, co se v něm odehrávalo. ()
Velmi dobrý film, i po těch desetiletích baví. Chaplin byl rozhodně vynikající komik, ovšem jeho postava tuláka mne často nutí skřípat zuby a nevyhnulo se to ani tomuto snímku. ()
Cirkus v cirkuse a to doslova. Charlie Chaplin vlétne do cirkusu a okolí se nestačí divit, jak tento popleta pobaví lidi. Líbí se mi, jak Chaplin dokáže do každého filmu i přes komediální nádech propašovat vážné téma jako láska, soucit, osamělost. Je to mistr, protože mě každý jeho film zatím zaujal a měl silné poselství. Některé jsou staré i přes 90 let a přesto jsou lepší než ty dnešní - čím to je? Že by triky nebyly tak důležité ve filmu, ale nápad a myšlenka? Zkuste to ale říci dnešním tvůrcům a divákům... ()
Moje první ,,opravdové'' setkání s Charlesem Chaplinem. A bylo to seznámení zdařilé. Úžasné, jak dokázal skloubit humorné scény s dramatickými a vážnými. Pronásledování na začátku nemělo chybu, bylo neskutečně zábavné, až mi u toho tekly slzy (archa), u prostřední části v cirkuse jsem tolik nežasl, ale ,,pouze'' jsem se bavil. Konec byl překvapivý a dojemný. Hudební motiv byl vybrán dobře, ale uškodilo mu, že se neustále opakoval. ()
Dokonalost Charlese Chaplina nebude snad již nikdy dorovnána. Ano, jde o fyzický humor, neboť nebyl zvukový film. Ale zároveň humor nepokleslý, maximálně těžící vtip z jednotlivých scén, rekvizit a situací. Ohebnost a schopnost pantomimy a řečí pohybů Charlese Chaplina je skoro až neuvěřitelná. Ano, někdo může namítat, že toto herectví je dnes už zastaralé. Nesouhlasím s tím. Podle mého je Chaplin a jeho vtip nadčasový. Právě pro svou nevulgárnost a hlavně nenucenost. Vtip není před příběhem, ale naopak samotný příběh, který kolikrát má i nevtipné momenty, dokresluje. Chaplinovka je jako život. Víme, že je složitý, těžký a kolikrát se nám v něm chce brečet nebo zuřit. Ale jakmile do těchto situací přijde humor, je rázem realita světa o něco přijatelnějším místem, než bez něj. A za to pane Chapline děkuji. Vaše filmy mi ukazují přívětivou tvář každodenních těžkostí. Cirkus je toho důkazem. 90% ()
Přepsáno v listopadu 2019. Cirkus je osvobozenou něhou vnitřního světa Charlieho Chaplina. Cirkusový klaun dokráčel při svém putování životem až na místo určení vlastní podstaty a oslavil tam triumf přirozenosti. Výraz klaunovy expresivnosti je s důkladnou péčí založen na dynamice pohybu, jeho koordinované souhře a artistické preciznosti. Ironické náhledy jsou vmíseny do bezprostřední blízkosti dění akce i reakce, choreografie chaosu masy si vychutnává každou ze svých malých nastražených pastí a koketně svádí k pokušení. V romantickém okouzlení si cirkusový klaun radostí povyskočí a smutně povzdychne, vždyť nejosvícenější formou lásky je sebeobětování. Film Cirkus je otevřeným nitrem Chaplina, byť inspirace k filmovému dění vychází z tvorby Maxe Lindera. Hlavním ohniskem zájmu cirkusového zápolení je Charlie v roli nuzotou postiženého smolaře. Je obratným mistrem úhybných manévrů před dotěrně nespravedlivou rukou zákona. Hnutí výrazu je snahou o dosažení osobní svobody a aury nezávislosti, romantické vzplanutí je povznášející okolností krásy poezie života, přestože je na zavěšeném provaze závažně zneuctěn agresivní opičí tlupou. Důležitou postavou je tu provozovatel cirkusu (Al Ernest Garcia), šetřivě vypočítavý a sadisticky zlostný mužík. Prosperita je hlavním cílem podniku, prostředky k němu mohou být v zájmu úspěchu i v přísně drakonické poloze. Hlavní ženskou postavou je útlá cirkusová krasojezdkyně (Merna Kennedy), hlady týraná nevlastní principálova dcera. Milostný žár je klaunovou motivací, křehká dívka potřebuje především pochopení a povzbuzení. Z dalších rolí: nová hvězda cirkusu a charismatický provazochodec Rex (Harry Crocker, též v roli jednoho z klaunů), statný hlavní rekvizitář cirkusu a spolehlivá hrubá síla principála cirkusového hemžení (Tiny Sandford), zkušený kapesní zloděj na pouťové slavnosti (Steve Murphy), Charliem znesvěcený kouzelník (George Davis), okolnostmi zmatená oběť kapsáře (Max Tyron), Charlieho pomocník s vystoupením na provaze (Jack Pierce), či posmutnělí cirkusoví klauni (Henry Bergman, Albert Austin, Heinie Conklin a Armand Triller). Film Cirkus je opulentním pobavením žádostivého cirkusového klauna, nadšená radost ze života v sobě obsahuje i melancholické slzy smutku, niternou bolest i očekávání, osobní zkušenosti, skálopevnou víru v moc lásky i pracně dobytý životní postoj. Pozoruhodné to filmové dílo cirkusového klauna! ()
Tentokrát k Chaplinovi putují čtyři hvězdy za zvířata v cirkuse, protože konfrontace s nimi byla vážně zábavná. Jinak je to klasická groteska, která je docela vtipná tak možná napoprvé, ale opakovaně okamžitě ztrácí desítky procent. Musím ale ocenit invenci při vymýšlení fórů, která je vážně ohromná. 70% ()
Opet vyborny Charles Chaplin, tentokrat v roli tulaka, ktery na chvili ovladne cirkus jako nejvetsi hvezda. Celkem prekvapujici zaver a dobra hudba. ()
Věčný Tulák, jehož největší zbraní byla (a je) schopnost dojmout i rozesmát ... schopnost, která se nedá naučit, protože speciálně v JEHO případě vychází ze samé podstaty lidství - je darem, nad nímž čas nemá žádnou moc. Přesto ubírám jednu * ... za provazochodeckou exhibici Charlieho Chaplina, která vás možná nadchne. Pro mě je jedinou zbytečně předimenzovanou scénkou, jejíž humor nepůsobí úplně přirozeně. I tak "Cirkus" představuje mimořádně silný nadprůměr, který (bohudíky) nikdy nedostane šanci zestárnout. ()
Intimní Chaplinova úvaha o smíchu. Klauni Tulákovi ukazují mnoho století neměnné gagy, ten se směje, ale nesmějí se diváci. Pak je vyzván, aby udělal scénku přesně podle vzoru, jenže Chaplin všechno "zkazí" - ředitel cirkusu zuří a diváci se smějí. Nádherné scény se zvířaty - lev či opice. Neopětovaná láska, která bere, ale na druhé straně obohacuje. Film byl ale přijat špatně a Chaplin se o něm ve své autobiografii ani nezmiňuje - tolik osobní zpovědi a svět zůstal chladný. Díky za něj Charlie. ()
Klasická Chaplinovka, při které se smějete a jste i dojatí. Ale víc jsem se smál, protože některé gagy jsou fakt super, i když se můžou jevit ohraně. ()
Ďalší úžasný Chaplin a jeho skvelá groteska. Film naozaj dokáže pobaviť aj v tejto dobe, je tu množstvo dobrých gagov a vtipných situácií, ale samozrejme aj menej úsmevných scén. Film funguje aj ako dráma. Dej nie je zložitý, je priamočiari, kvalitný a hlavne nenudí. Scéna v klietke s levom je nezabudnuteľná, podobne aj scéna na lane v cirkuse. Je to slabších 5*, ale predsa. 85% ()
Precizně vysoustružené jako celek i v jednotlivých scénách, pro pravověrného ctitele grotesky a němých melodramat určitě pošušňáníčko. Zajímavý je motiv dělání legrace jako řemesla (metaúroveň komiky – komik může být směšný i tím, jak se o směšnost neúspěšně snaží), později ještě rozvedený ve Světlech ramp. Přesto já osobně s překvapením zjišťuju, že mě starého pravičáka Chaplin němé éry oslovuje nejvíc tehdy, když hraje na otevřeně sociální strunu (Kid, Světla velkoměsta). ()