The House That Screamed
Režie:
Narciso Ibáñez SerradorScénář:
Narciso Ibáñez SerradorKamera:
Manuel BerenguerHudba:
Waldo de los RíosHrají:
Lilli Palmer, Cristina Galbó, John Moulder-Brown, Teresa Hurtado, Mary Maude, Víctor Israel, Maribel Martín, Paloma Pagés, Cándida Losada, Frank Braña (více)Obsahy(1)
Prísna madam Fourneau vedie dievčenskú internátnu školu, špecializujúcu sa na problémové dievčatá, pričom na udržanie poriadku častokrát používa drsné metódy a fyzické tresty. Niekoľkým študentkám nie sú tieto rázne spôsoby po vôli a zo zariadenia utečú. Riaditeľkina obľúbenkyňa Irene po čase zisťuje, že s údajnými útekmi nie je čosi v poriadku... (Karamanlis)
(více)Recenze (57)
Pointa dobrá a natočené to je tiež fajn, španiely vedia. Slabšie 4 ()
Další klenot z pokladnice eurohororu. Děj se odehrává ve Francii v devatenáctém století. Navíc v prostředí dívčího internátu, což v hororech přímo miluju. Atmosféra je vážně úžasná, milovníci gotických hororů si budou lebedit, stejně jako vyznavači gialla, kteří budou chrochtat blahem u naprosto luxusních vražd i u krásně šokujícího závěru. Herečky si také za své výkony zaslouží velkou pochvalu. Po všech stránkách vynikající film. ()
Opravdu mistrovský kousek. Od úvodní sekvence s přijíždějícím kočárem do internátního zařízení kdesi na samotě v lesích bylo zřejmé, že tohle bude snímek především o atmosféře. A přiznám se, že jsem byl překvapen, protože režisér nenechal vše jen na samotném kouzlu prostředí a mizejících dívek, ale dokázal využít mnohem víc - nekompromisní a nezvykle přísná, a dle svého přesvědčení spravedlivá, ředitelka, skupina pomocnic z řad spolužákyň v rolích samozvaných trýznitelek, personál již od pohledu značně podivný, dospívající "romantický voyeur" syn ředitelky... Skvělá hudební složka se spoustou ruchů, nočních neidentifikovatelných zvuků a šumů. A i když předvídatelná, tak mistrně vystavěná pointa. Tleskám. ()
Za mně osobně trošku zabitý potenciál. Ale chápu, že je to rok 69, k tomu ještě španělé, ok. Horor, kterému by slušelo novodobé zpracování. Není to samozřejmě nikterak špatný. Dívčí internát někde na samotě, přísná vychovatelka s jejími drsnými praktikami a do toho všeho záhadné mizení dívek. Čekal jsem, že celá ta atmosféra na mě nějak více dýchne ale bohužel. Docela mě zklamal i finální záběr kamerou na vlastně takovou tu ''celkovou pointu'' příběhu, prd jsem viděl. Ale na jedno podivání, proč ne. ()
Tak už nevim, jestli jsem poslední dobou naladěn na nějaké jiné než obvyklé vlně. Dívčí internát, tvrdá to škola, ředitelka nechá zpráskat vlastní dceru za neposlušnost, do syna pořád hučí, že pro něj není žádná dobrá, žákyně jsou sadistky a psychicky mučí novou spolužákyni, holky nadržené a když se nějaká vypaří, nikoho to moc nebere. Ředitelka se ani neuráčí dát vědět rodičům, když se dívka už neukáže (???) Úvodní titulky vypadaly jako z neměckého eurohororu a já se začínal bát (jo právě toho x). Nakonec to nebylo tak hrozné, atmoška ok, příběh nic moc, hezká kamera i slušná hudba. Od klasického gialla se to liší tím, že nikdo nic nevyšetřuje a v podstatě se ani nic nevyjasňuje, kvůli tomu je divákovi určena role pouhého pasivního pozorovatele. Na giallu mám nejraději právě vyšetřování, kde divák postupuje s hlavním hrdinou a přibližuje se s ním k rozuzlení. (Skvěle takový postup vtáhne člověka do filmu) To tady chybí, 3/4 času sledujeme děj bez dynamiky a bez výraznější aktivní hlavní postavy. Poslední čtvrtina je dobrá a konečně se začíná něco trochu dít, ale to už je dost pozdě a nemůže to zachránit předchozí nemístně statečnou :) statičnost. Kdyby to tak vypadalo po celý film 5 bych dal bez váhání. No a pointa, co k ní říct, snad jen to, že jsem totožnou viděl minimálně v dalších třech filmech. ()
Atmosférický horor, který si sice vyžádá velkou míru trpělivosti, protože má veeelmi pomalý rozjezd, ale potom nabídne poctivé napětí přiživované stylovým hudebním doprovodem. Příjemně mně překvapila invence jednotlivých mordů, které jsou highlightem tohodle již starobylého horůrku a je škoda, že jich není víc, protože by umožnily se závěrečné pointě lépe dostat na kobylku a dodalo by jí to na údernosti. Jinými slovy, ideální film pro všechny až příliš starostlivé maminky. 65% ()
Skvelá, ale v malých dávkach podávaná gotická, komorná atmosféra starého sídla je základným kameňom tohto španielskeho pre-gialla s prvkami hororu. Prostredie internátnej školy pre odložené, nechcené, alebo problematické dievčatá priam dýcha starou atmosférou, ale celkový pocit starobylosti umocňuje aj fakt, že celý dej je zaradený do neurčitého obdobia, pravdepodobne niekedy na prelome 19. a 20. storočia. Toto prostredie je však len formou pre viaceré výrazné postavy, ktoré sa tu objavujú, aj keď ich potenciál zrejme mohol byť využitý ešte viacej. Divák si musí všimnúť veľmi presvedčivé herecké výkony, z ktorých ma zaujala asi najviac Lilli Palmer v úlohe nepríjemnej, autoritárskej riaditeľky, ktorá si svojou neústupčivosťou začína nevedomky pripravovať nemilé prekvapenia. Po stránke réžie musím jednoznačne vyzdvihnúť veľmi kvalitne a originálne nakrútené scény, s ktorých viaceré sú takmer nezabudnuteľné ( napr. dusné erotické napätie počas obyčajného dievčenského vyšívania a jednu z najlepších scén vraždy, aké som kedy videl). Tu treba pripomenúť že je to aj vďaka tomu, že režisér na svoju dobu prekvapivo často citlivo používa strih, čo dáva inak statickému jednotvárnemu prostrediu a jednoduchému príbehu vskutku obrovskú dymaniku. ()
Thriller s lehkými prvky gialla, který roky před Piknikem na Hanging Rock a Suspirii skvěle zachytit zlověsnost číhající na dívčích internátních školách. Film neustále mate tím, kam se bude ubírat a kdo je vlastně jeho hlavním hrdinou. Povinnost pro všechny fanoušky evropského hororu. ()
Soužití přísné šéfky internátní dívčí školy s chovankami a hlavně dospívajícím synem je plné napětí a konec šokuje.(max.70%) ()
Velmi dobře zpracované giallo,tentokrát zřejmě bez Italské spolupráce,což je jakousi vyjímkou v tomto žánru,ale na kvalitě to znát nebylo.Fajn. ()
Nejsem z toho úplně odvařenej, jak píšou tady ostatní, že bych se klanil režisérovi, to zas ne. Ale rozhodně je tohle výbornej film, kterej mi připomínal několik dalších filmů jako třeba Phenomena, Saló aneb 120 dnů sodomy a tak dále. Všechny herečky hrajou výtečně a hlavně Mary Maude a Lilli Palmer! Tyhle dvě to zahrály tak dobře, že jsem nechtěl věřit tomu, že to pouze hrajou. Výborná kamera i režie, závěr rozhodně překvapil. Takovejhle konec nikdo nebudete čekat! Nezbývá mi nic jinyho, než v duchu zatleskat všem zúčastněným na tomto projektu za jejich velice dobře odvedenou práci. ()
Horor ze staré školy s působivou atmosférou... ()
Skvelá atmosferická záležitosť s famóznym psycho záverom (za to aj tá 5*). Inak sa film odvíja pomaly, dokonca pomaly aj na samotný žáner giallo. Celý čas totiž ťaží práve z akejsi ťaživej atmosféry neistoty a chladu. Tento chlad možno rozpoznať nielen v tajomných zákutiach starobylo vyzerjúcej internátnej školy, ale aj medzi postavami (skutočne si nepamätám, žeby sa tu niekto usmial). Zabudnite na gore, akciu, kaluže krvi... Sadnite si a vychutnávajte atmosféru. PS - film je dostupný zdarma na stiahnutie ako public domain na archive.org pod anglickým názvom House that Screamed. ()
Netradiční giallo, kde rozhodně vrah nejede na kvantitu. Ve srovnaní s klasickou italskou produkcí se, oproti očekávání, šetří nahotou a dusno dívčího internátu se tak buduje rafinovanějšími prostředky. Celkové tempo je pomale a atmosféra není gradována úplně dobře. Alespoň závěr je jak se patří. ()
Internátne filmy ma bavia. Možno sa tým inšpiroval Argento? Ktovie. Každopádne gotická atmosféra zaujímavá. Občas to má také svoje psycho momenty. Páčila sa mi práca s postavami. ()
Oj tak tohle se mi hodně těžko hodnotí, protože má to sklony k mistrovskému dílu(ooo ta gotika), ale to pravé mistrovké dílo přichází, až v poslední půl hodině a ten závěr je tak úžasně vygradovaný, že ho musím přidat k mýmu top žebříčku hororových momentů, ale jenže než se dostaneme k tomu co je perfektní, tak se to dlouho táhne a některé scény by tam mohli být rozhodně kratší. Každopádně to rozhodně stojí za zhlédnutí, kvůli tomu konci takže moje hodnocení je 7/10 ()
Vzhledem k tomu, že mám čerstvě za sebou Argentovu Suspirii, nemohu se ubránit srovnání, protože tyhle dva horory mají co se týče dějové linky leccos společného. Argentova Suspiria sází na audiovizuální dojem (na nějž nedám dopustit, skutečná perla), zatímco příběh samotný pokulhává a herci jsou víc než tragičtí. Serradorova Residecia naopak hudbou ani obrazem nijak zvlášť nevyčnívá, zato děj je vyšperkovaný až do samého závěru a hercům to navíc vše na rozdíl od Argentových rozevlátých dívenek lze věřit. Na tu dobu - skvěle! ()