Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Je to sice komentátorsky laciné, ale bravurní výkon Miloně "To musí bejt ŽENSKÁ!" Čepelky je stejně největší devizou této operetní epizody cimrmanovské historie. A kromě hlášky o "Polské krvi, Blondýnkách" atd. si cokoliv jiného nedovedu bez velkého zamýšlení vybavit. No, vlastně ještě úžasný dochovaný fragment partitury:) 80% ()
Seminář v tomto případě lepší hry; směsice geniálních hlášek, c. k. popkultury pro p. t. inteligentní publikum a vulgárních narážek tentokrát (nebo spíš „ještě“, jde o jednu z nejstarších her DJC) vychýlena značně ve prospěch toho posledního a navíc, bavíme se tu o TV záznamu ze sedmadevadesátého, který je oproti o dvacet let starší gramofonové nahrávce přece jen postižený ztrátou energie, mírnou rutinou i vymizením předpřevratového spiklenectví s publikem v sále. ()
Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny...Jak se zdá, také opereta je Cimrmanovou silnou stránkou. Tentokrát se mi nejvíce líbil výkon Miloně Čepelky, který je jako hrabě Zeppelin prostě nepřekonatelný. Jedna památná hláška střídá druhou, čímž se Hospoda na Mýtince řadí mezi top hry divadla a často a ráda si jí pouštím. Tadaaam! ()
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Dokonalost pro pokročilé posluchače Cimrmanologie, kteří studují jeho hudební fakultu. Je poněkud zvláštní, že i prostý lid je schopný se pobavit se všemi těmi Leháry a Straussy, ale naopak Cimrman v říši hudby je už pro něj oříškem. Inu, šafrán a děvka Růženka zřejmě nepotřebují překladu ;) "A vůně šeříků láká motýly na hrob tuláka, vždyť jako jiným též mu kvet ten máje květ." ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Během hry ani jednou nezazní celé jméno vězně Kulhánka. Podle divadelních programů je jeho celé jméno Alois Kulhánek. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
Reklama