• Zloděj kol
    ***

    Snad nejsympatičtější česká agitka. Výsadkáři ze Svazarmu přesvědčí družstevníky z Trnkové, že nestačí jen pracovat, ale že musí umět svou práci i chránit. Abych byl přesnější, vsadí se, že zajmou předsedu družstva. Pokud Vám někdy některá z českých televizí nabídne tento film, zapomeňte na možnost reality a na ideologický přídech a nechte se bavit poměrně vydařenou crazy komedií. Pozapomenutý význam Miloše Makovce pro český film by vzhledem k různorodosti jeho tvorby zasluhoval zhodnocení. Ryze osobní poznámka: Irena Kačírková je největší kráskou českého filmu padesátých let!(9.11.2003)

  • ripo

    Myšlenka filmu „Návštěva z oblak" je jasná: nestačí jen dobře pracovat, je nutno se též pečlivě připravit i na obranu výsledků každé práce. Pro doložení této myšlenky zvolili autoři prostý, takřka anekdotický příběh o tom, jak celá vesnice neubrání proti nepočetné skupince výsadkářů ani vlastního předsedu družštva, a zpracovali jej formou situační veselohry. Autor námětu Vratislav Blažek dokázal již při své práci na předchozích filmech „Cirkus bude!" a „Hudba z Marsu", že má nesporné nadání pro situační komiku. Také vtipná scénáristická stavba „Návštěvy z oblak" to znovu potvrzuje. Avšak snaha po nejúčinnějším vyšperkování komických situací i na úkor vykreslení charakteru jednajících osob u něho v tomto filmu převládla do té míry, že to má za následek slabou uměleckou přesvědčivost většiny postav a tím i celého díla. Přispívá k tomu i skutečnost, že v mnoha situacích filmu, zejména družstevníci jednají i mluví více z logiky autora než své vlastní, takže na příklad v úvodu filmu se všichni překotně rozhodnou pro soupeření se skupinou výsadkářů a v závěru opět snadno a neuvěřitelně ochotně uznávají nezbytnost branné výchovy. Po režijní stránce je film novým dokladem schopností M. Makovce, jejž diváci znají již z předchozích 4 uměleckých filmů: režíroval „Případ dr. Kováře", který má své čestné místo ve vývoji poválečné české kinematografie, dále natočil úspěšnou veselohru ze sportovního prostředí „Veselý souboj". Ve svém dosud nejlepším díle, životopisném filmu o známém českém cestovateli Afrikou dr. Emilu Holubovi, nazvaném „Velké dobrodružství", odvážně a se zdarem překonal četné technické i umělecké problémy, které přinášelo zejména vykreslení afrického prostředí. V dobré paměti diváků je i předposlední Makovcův film „Severní přístav", dobrodružný příběh z prostředí přístavu v severních Čechách. Filmový přehled 27/1955(19.9.2009)

  • slunicko2
    **

    Socialistický crazy bizár, naštěstí sdostatek krátký, takže se nestačí znechutit. 1) Film kromě svého bizarního námětu nabízí mladistvé tváře a těla našich pozdějších hereckých bardů, dnes už mnohdy mrtvých. Je zde například 35letý Vlastimil Brodský (Jan Kalvoda, syn předsedy MNV), 33letá Stella Zázvorková (Amálie), 32letý Lubomír Lipský starší (parašutista), 35letý Jiří Sovák s frajerskou patkou (šéf parašutistů), 21letý Vladimír Brabec (parašutista - spojař), 30letý Vladimír Dvořák (parašutista), 30letá Irena Kačírková (novinářka Obrany lidu) anebo 13letý nadšený fotograf Vladimír Pucholt. 2) Slibný 30letý scénárista Vratislav Blažek (holič) ve svém prvním celovečerním filmu naznačil, co umí a co předvede o deset let později v plné parádě, než emigruje do Německa. 3) Pozornost si zaslouží i militaristická výchova a vášeň, se kterou se celá vesnice vydá chytat výsadkáře. Už dlouho jsem si tak nezakroužil.(1.10.2017)

  • Big Bear
    **

    Tohle je taková starší předloha Copak je to za vojáka. Tady to však není Langoš v jehličnatém maskáči ČSLA s červeným baretem, ale partička členů Svazarmu. Ti, něco jako obdoba britských Commandos (takový jsem z nich měl alespoň filmový dojem) se rozhodnou ukradnout standartu JZD Trnková a unést jejího předsedu, protože socialistický majetek je třeba také bránit a zde má dle party ze Svazarmu toto družstvo ještě rezervy. A tak nám hoši vyskočí z Anduly na padácích a všichni družstevníci na ně zahajují hon. A máme tu lidovou taškařici s poučením a kdyby se snad někdo nesmál, je komická alespoň hudba. Herci se pitvoří co to dá a i když je tu nasazena skoro kompletní tehdejší úderka celé to nějak skřípe. Nejsou tu však jen herci obsazovaní do těchto propagandistických filmů jako třeba předseda Zdeněk Dítě, Deyl ml. ad.. Jsou tu už i nové tváře mladé vlny proslulé zejména v šedesátých letech jako Lipský, Brabec, Sovák, Brodský... Mezi hochy ze Svazarmu zaujme mladý Dvořák, kterého jsem v jiném filmu ještě neviděl a který je známý spíše jako druhá polovička Bohdalové ze scének socialistických Silvestrů a Televarieté. Jestli se ,,paragánům'' ze Svazarmu úkol zadaří, to se nechte překvapit. prozradím jen, že na závěr všichni prozřou a uvědomí si, že je třeba nejen tvrdě pracovat, ale výdobitky své práce také tvrdě bránit (a samozřejmě především standartu JZD na NV ! ovšem). Co kdyby ji nějaký odporný imperialistický agent placený mrzkou almužnou militantních vrahů z Wólstrýtu chtěl ukradnout ! Dvě dýmovnice. * *(18.12.2017)

  • MickeyStuma
    ****

    50. léta a další živá a veselá agitka tentokrát krapet z jiného úhlu pohledu nutností a povinností. Příběh nás zcela klasicky zavádí do jedné dědiny, která razantně odmítá den brannosti kvůli jiným a daleko důležitějším povinnostem. Jenomže tzv. ´boj o zrno´, není jedinou důležitou potřebnou věcí. Co takhle obrana? A jak jinak vesničany poučit o její důležitosti, než jim dopřát řádnou lekci. A tak se jednoho dne nad vesnicí objeví několik parašutistů s cílem po dopadu ukořistit zásluhu za vynikající práci. A tak bojové obranné nasazení celé vesnice je náhle na té nejvyšší úrovni. I přesto, že je snímek poskvrněn svou dobou, nejedná se o nijak špatný film. Branná cvičení se kdysi dávno prostě konala, byť to nebyla zase až taková legrace, jak pojednává tento snímek. Hodinu a čtvrt trvající stopáž postačí na ryze českou ztřeštěnou zábavu, která umí za pomocí plejády tehdejších vynikajících herců i přes poněkud zahořklou chuť lehce pobavit i dnes. Nelze opomenout, že byl snímek natočen barevně, což na 50.léta nebyla zrovna levná záležitost. Ale stalo se.(14.5.2016)

  • - Imaginární vesnice se jmenovala Trnkov. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace