• pytlik...
    odpad!

    Scénárista může být na sebe právem pyšný, vymyslet takovou ptákovinu, to se jen tak někomu nepovede. Taky by se to dalo vysvětlit pomocí syfilidy ve třetím stádiu, ale ta se předpokládám v socialismu nevyskytovala, tak nevím. Každopádně jaká škoda, že něco takového bylo naplácáno na barevný film, zatímco skvosty šedesátých a dokonce občas i sedmdesátých let se musely spokojit s černou a bílou.(13.4.2013)

  • Zloděj kol
    ***

    Snad nejsympatičtější česká agitka. Výsadkáři ze Svazarmu přesvědčí družstevníky z Trnkové, že nestačí jen pracovat, ale že musí umět svou práci i chránit. Abych byl přesnější, vsadí se, že zajmou předsedu družstva. Pokud Vám někdy některá z českých televizí nabídne tento film, zapomeňte na možnost reality a na ideologický přídech a nechte se bavit poměrně vydařenou crazy komedií. Pozapomenutý význam Miloše Makovce pro český film by vzhledem k různorodosti jeho tvorby zasluhoval zhodnocení. Ryze osobní poznámka: Irena Kačírková je největší kráskou českého filmu padesátých let!(9.11.2003)

  • spiritus
    ***

    Je to sice další v nespočetné řadě komunistických agitek 50. let (na které jsem se na chvilku v poslední době zaměřil), která stojí na typických žánrových klišé a nesmyslných svazáckých výpotcích, ale je potřeba uznat, že je to zábavné i jako film resp. komedie. Určitě na tom má lví podíl dobře zvolené herecké obsazení a kvalitní režisér pan Makovec, který stojí za vynikajícím filmem O věcech nadpřirozených. I samotná zápletka, tedy, že elitní paragáni chtějí zajmout předsedu družstva je poměrně zábavná a dává vzniknout mnoha komickým situacím a dává filmu, na tu dobu, neobvyklou atmosféru. Takže ano, tohle se určitě dá...(24.7.2013)

  • MickeyStuma
    ****

    50. léta a další živá a veselá agitka tentokrát krapet z jiného úhlu pohledu nutností a povinností. Příběh nás zcela klasicky zavádí do jedné dědiny, která razantně odmítá den brannosti kvůli jiným a daleko důležitějším povinnostem. Jenomže tzv. ´boj o zrno´, není jedinou důležitou potřebnou věcí. Co takhle obrana? A jak jinak vesničany poučit o její důležitosti, než jim dopřát řádnou lekci. A tak se jednoho dne nad vesnicí objeví několik parašutistů s cílem po dopadu ukořistit zásluhu za vynikající práci. A tak bojové obranné nasazení celé vesnice je náhle na té nejvyšší úrovni. I přesto, že je snímek poskvrněn svou dobou, nejedná se o nijak špatný film. Branná cvičení se kdysi dávno prostě konala, byť to nebyla zase až taková legrace, jak pojednává tento snímek. Hodinu a čtvrt trvající stopáž postačí na ryze českou ztřeštěnou zábavu, která umí za pomocí plejády tehdejších vynikajících herců i přes poněkud zahořklou chuť lehce pobavit i dnes. Nelze opomenout, že byl snímek natočen barevně, což na 50.léta nebyla zrovna levná záležitost. Ale stalo se.(14.5.2016)

  • ripo

    Myšlenka filmu „Návštěva z oblak" je jasná: nestačí jen dobře pracovat, je nutno se též pečlivě připravit i na obranu výsledků každé práce. Pro doložení této myšlenky zvolili autoři prostý, takřka anekdotický příběh o tom, jak celá vesnice neubrání proti nepočetné skupince výsadkářů ani vlastního předsedu družštva, a zpracovali jej formou situační veselohry. Autor námětu Vratislav Blažek dokázal již při své práci na předchozích filmech „Cirkus bude!" a „Hudba z Marsu", že má nesporné nadání pro situační komiku. Také vtipná scénáristická stavba „Návštěvy z oblak" to znovu potvrzuje. Avšak snaha po nejúčinnějším vyšperkování komických situací i na úkor vykreslení charakteru jednajících osob u něho v tomto filmu převládla do té míry, že to má za následek slabou uměleckou přesvědčivost většiny postav a tím i celého díla. Přispívá k tomu i skutečnost, že v mnoha situacích filmu, zejména družstevníci jednají i mluví více z logiky autora než své vlastní, takže na příklad v úvodu filmu se všichni překotně rozhodnou pro soupeření se skupinou výsadkářů a v závěru opět snadno a neuvěřitelně ochotně uznávají nezbytnost branné výchovy. Po režijní stránce je film novým dokladem schopností M. Makovce, jejž diváci znají již z předchozích 4 uměleckých filmů: režíroval „Případ dr. Kováře", který má své čestné místo ve vývoji poválečné české kinematografie, dále natočil úspěšnou veselohru ze sportovního prostředí „Veselý souboj". Ve svém dosud nejlepším díle, životopisném filmu o známém českém cestovateli Afrikou dr. Emilu Holubovi, nazvaném „Velké dobrodružství", odvážně a se zdarem překonal četné technické i umělecké problémy, které přinášelo zejména vykreslení afrického prostředí. V dobré paměti diváků je i předposlední Makovcův film „Severní přístav", dobrodružný příběh z prostředí přístavu v severních Čechách. Filmový přehled 27/1955(19.9.2009)

  • - Imaginární vesnice se jmenovala Trnkov. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace