Sametová extáze

Vypoved hedne doby. Zpusob vypraveni v teatralnich, muzikalove stylizovanych scenach prekryvanych fantazijnimi prvky. Odkazy na Oscara Wilda a reinkarnaci jednotlivych postav.Ukazuje,  jak  novinar Arthur Stuart ted uz mrtvy a reinkarnovany vnima glam rock skrz svoji minulost s nostalgii.Ve filmu jsou realie zivota postav- postava Biana Sladea inspirovans alteregem Davida Bowieho- Ziggy Stardzsten.Curt Wild pripomina nekoho mezi Lou Reedem a  Iggy Popem. (06.05.2022)

Ano, glam-rock. Ano, inspirace skutečnými postavami. Ale pozor! Ať zase nějaký pitomeček nepřehlédne varování na začátku filmu, že vše je jen fikce. To jen aby pak nemyslel, že "takhle to bylo". Brian Slade (J.R.Meyers) je inspirován Bowiem. Curt Wild (E.McGregor) je na motivy Iggy Popa. Ale všechno není glam, co se třpytí. Navíc tu ještě nikdo nejmenoval po Bowiem druhou největší postavu glam-rocku, Marca Bolana. Ve filmu jej a jeho kapelu T.Rex ztvárnil skvělý Brian Molko. Navíc, Bolanovi songy ve filmu zazní (narozdíl od Bowieho nebo Popových) - přece jenom, Bolan už je po smrti, práva na písně byla asi levnější. Tak v hlavních postavách je jasno. Zbývá ještě problematická postava Arthura Stuarta (Ch. Bale), o kterém jsem snad na chvíli i zauvažoval, že by mohl představovat Nicka Kenta (legendární hudební kritik). Ne, není to on. Bale má fungovat jako jakýsi katalyzátor příběhu, posouvat ho dál, ale zároveň představovat fanouška, člověka poznamenaného androgynní dobou a blištivým pozlátkem. Tenhle film, ve snaze zachytit ducha doby, trochu uvízl na mělčině. Ve srovnání s kultovní Quadrophenií (o subkultuře mods) nebo 24 Hour Party People o man(d)chesterské scéně, je Velvet Goldmine jen slabým odvarem. (22.09.2006)

Dokonalý film, pro mě na dokonalé téma a s dokonalými herci. Úžasné barvy, skvělá hudba a vynikající atmosféra.. Navíc Ewan McGregor i Jonathan Rhys Meyers zde předvádí opravdu excelentní výkony, které vás vtáhnou s úžasnou přesvědčivostí přímo do děje... Budete si připadat, že jste součástí všeho toho pozlátka, flitrů, make-upu, tygřích vzorů a bisexuálních idolů. Menší rolička skupiny Placebo v čele s Brianem Molkem, který se asi ani nemusel moc snažit, aby zvládl zahrát androgynního bisexuálního zpěváka, byla také vítaným zpestřením. A pokud vám britský glam rock nic neříká vůbec to nevadí, tenhle film je prostě tak úžasný, že vás dokáže zaujmout, ať už jste (skoro) jakéhokoli hudebního vyznání. (08.09.2007)

Na Velvet Goldmine jsem se dlouho těšil, a o to víc mě překvapilo, jaká je to slabota. Ten film neni moc dobře vymyšlenej, je děsně natočenej, a herci v hlavních rolích hrajou fakt mizerně (s výjimkou Jonathana Rhyse Meyerse), hudba neni dost dobrá na to, aby pomohla někomu vytvořit představu o hudbě, který chce vzdávat poctu. Když Ewan McGregor zkouší řádit na pódiu po vzoru Iggy Popa, je v detailech přesnej, ale Popově divokosti se nedokáže ani přiblížit. Taky když zpívá Gimme Danger, ten propastnej rozdíl mezi ním a předlohou tluče do očí i uší. Pozitivum tohohle filmu je nakonec právě v tom, že si fanoušek glam rocku, Bowieho, Popa, T-Rex a dalších legend může užívat nejrůznější detaily, narážky na dobu, stylizovaný obaly desek po vzoru legendárních alb zmiňovanejch stars... Taky účesy, oblečení, kulisy, všechno je dost vymakaný. A účast Briana Molka a Steva Hewita z Placebo je podařená a pozoruhodná, stejně jako jména interpretů, který hrajou ty filmový songy... Škoda, že režisér a scénárista byli takoví břídilové. (09.07.2007)

Tak jsme se s Haynesem opět minuli a tentokrát o dost značný kus. Já mu vlastně ještě nikdy nepřišel pořádně na chuť. Tady bohužel úplně není o čem. Glam rock mě také minul. Prostě několik výborných herců pitvořících se v neskutečných polohách a stopáž je přehnaná. Jedině je snad hezké sledovat paralely s životem Davida Bowieho a Iggy Popa. (30.05.2016)