Sametová extáze

HUdba mi nevadí, Ewan McGregor je ve své "homosexuální" reminiscenci na Iggyho Popa velmi uvěřitelný, a celková stavba je natolik inspirována Občanem Kanem, že prakticky kopíruje jeho vypravěcí linku (otázka však, jedná-li se o klad) ... Klipové barvy jsou všudypřítomné, ale že by děj nějak značně utíkal se říct nedá... Poslední půlhodinky by přece měla gradovat a ne nastavovat, či se snad mýlím? Ovšem hudba je vynikající, jen co je pravda:) (11.09.2005)

Sametová extáze je těžce geniální. Playboyové Jonathan Rhys-Meyers a Ewan McGregor se před třinácti lety neskutečným způsobem odvázali (Christian Bale hraje tradičně druhé - nebo lépe řečeno třetí - housle) a předvedli výkony srovnatelné snad jen s Kilmerovým Jimem Morrissonem z The Doors. Skvělá kamera a především neoposlouchatelný glamrockový soundtrack, který z velké části nazpívali oba zmínění herci. Kdo to neviděl na velkém plátně, přišel o hodně. Žeru to! (10.11.2011)

Celou dobu, co jsem film sledoval, mi bylo jasné, že jde o dobrý film. Ale něco přece mne dovedlo k nízkému hodnocení. Nějak to nedrží pohromadě. Je to videoklip, který se pořád snaží nám něco sdělit, ale zůstává jen ta písnička. A písničky, co se mi ve filmu líbily, byly asi tři, tak tedy nic moc. Toni Colette i všichni teplí boys hráli dobře, my kdož jsme to neprožili to nemůžeme tak dobře uchopit. Ale vzpomínka na mládí je vždycky taková sladkokyselá, tak jako i Velvet goldmine...65% (27.08.2012)

Setřesu si z vlasů třpytky, nasadím holiny na vysoké platformě a skopnu z postele tu holku, co se mně tam v noci ubytovala.... a pak se probudím.... ano, jako bláznivý, živý a barevný sen je tento film, vše, co si přejete, v něm můžete mít, nejsou žádná omezení, žádná tabu, jen splynutí s dobou, hudbou a sexem, s kým si jen vzpomenete. Krom hmatatelné atmosféry zde fascinují především herci - androgynní Rhys Meyers ve svém dekadentním pozérství, dynamický rocker Ewan McGregor s holým zadkem a kdoví, čím ještě :-), Christian Bale s mladicky okouzleným ruměncem ve tváři a vše dohromady spojující, neustále se měnící Toni Collette. Opulentní pódiové hody s Jonathanovým a Ewanovým zpěvem jsou festivalem smyslů i oslavou abstraktního vnímání a soundtrack mě bude činit šťastnou ještě hodně dlouhou dobu. (28.04.2012)

Den, kdy jsem poprvé viděla Sametovou extázi, si pamatuju přesně. Na setkání s životní láskou se totiž nezapomíná. Nevěděla jsem, čím na mě film tak zapůsobil, možná to byla ta úžasná muzika, možná mě oslnily ty třpytivé kostýmy a nadpozemská krása Jonathanova (on se pro tuhle roli prostě narodil), snad to byla ta nevázanost glam rock éry či nekonvenčnost jejího zpracování. A možná všechno dohromady. Ale věděla jsem, že jsem spatřila něco neobyčejného a že to chci vidět znovu. A znovu. A znovu. (14.01.2006)