Vamos a matar, compañeros

Kosení mexičanů po desítkách. No proč ne, když hlavní hrdina vždycky narazí na volný kulomet v tu správnou chvíli. Průměrné béčko s nic moc hudbou sráží patetická a moralizující závěrečná půlhodinka. Dobro zvítězilo, zbloudilí a chamtiví byli napraveni. Ale možná třeba v Magionu, nebo v jiném pásmu pro děti a mládež by se tenhle film prosadil. (07.07.2011)

"Můj táta čistil hajzly ve Španělsku. Přišel sem s velkejma nadějema. Chtěl, aby se v Mexiku za záchody platilo." Satirický špageťák z tolik oblíbené vlny revolucionářsky uvědomělých z období revoluce v Mexiku. Ovšem po více než solidním rozjezdu to na dlouho ztrácí dech; a ostatně i ten osvěžující sebeshazující nadhled. Druhý dech to totiž chytí až během stylové finální třetiny (vesnice versus Nero s kulometem bránící mexického Gándího²) a to už je pozdě. Hluché výplňkové pasáže tak zachraňuje jen Ennio, který to sice tentokrát také trochu odflákl, ale chytře si vypomohl chytlavým levičáckým titulním songem, který se tu (nad)užívá kde může. (26.01.2013)

Vamos a matar, compañeros je tak trochu variace na Il Mercenario a tak trochu rozvíjení obdobných motivů jiným směrem. Obdobně jako Leone v Hodný, zlý a ošklivý schematizuje válku Severu proti Jihu, Vamos a matar, compañeros pomocí několika klíčových postav představuje mexický konflikt v celé šíři. Je tu opilecký generál, který konflikt využívá jen ve svůj prospěch, bandité, co upřednostňují kořalku nad pokojným životem, vesničané, kteří bojují za skutečnou svobodu, profesor-intelektuál, který hlásá mírovou ideologii, a do toho vstupuje Nerův Švéd, kterému jsou motivace ostatních zcela volné a jde mu jen o zisk. Morriconeho chytlavá písnička navozuje tu správnou revoluční atmosféru a opět se mu daří vytáhnout Corbucciho obrázky o několik levelů výš. (24.02.2013)

Milian jako vždy velice dobrý a Nero také odvádí opět svůj standard v nejepších letech. Hudba EM taky docela povedená. Na plné hodnocení to není ale 80% si to zaslouží. Určitě jeden z těch povednější špageťáků. Jestli tohle někomu nevoní nebo např. Solimovy filmy, tak to není tím, že by byly špatné, prostě jenom nemá rád spaghetti westerny a neměl by se na ně pro jistotu radši vůbec dívat, aby se mu nepřitížilo :) (24.09.2011)

Levantando en aire los sombreros, vamos a matar, vamos a matar, compañeros! Jedinečný spaghetti western. Jde sice tak trochu o hybrid Žoldnéře a Hodného, zlého a ošklivého (Nero - Palance - Milian), nicméně Corbucci v žádném případě jmenované kousky bezduše nevykrádá, ale bere si z nich pouze určité motivy, které v Compañeros dále rozvíjí a promíchává opravdu mistrovským a extrémně zábavným způsobem, který ani na chvíli nenudí. Mimochodem Nerovi dle mého názoru postava typu "Tučňáka" sedí rozhodně lépe, než Django (což bylo zřejmé již v Žoldnéři). (27.07.2013)