Vamos a matar, compañeros

Vamos a matar, compañeros je tak trochu variace na Il Mercenario a tak trochu rozvíjení obdobných motivů jiným směrem. Obdobně jako Leone v Hodný, zlý a ošklivý schematizuje válku Severu proti Jihu, Vamos a matar, compañeros pomocí několika klíčových postav představuje mexický konflikt v celé šíři. Je tu opilecký generál, který konflikt využívá jen ve svůj prospěch, bandité, co upřednostňují kořalku nad pokojným životem, vesničané, kteří bojují za skutečnou svobodu, profesor-intelektuál, který hlásá mírovou ideologii, a do toho vstupuje Nerův Švéd, kterému jsou motivace ostatních zcela volné a jde mu jen o zisk. Morriconeho chytlavá písnička navozuje tu správnou revoluční atmosféru a opět se mu daří vytáhnout Corbucciho obrázky o několik levelů výš. (24.02.2013)

Lehce zběsilá , chvílemi až lehce ztřeštěná, westernová jízda zasazená do prostředí mexické revoluce s opět ( jak jinak) lehce dokonalou hudbou "M". Lehce potrhlý Franco Nero, lehce přitroublý Tomas Millian, lehce šílený Jack Palance, lehce naivní Fernando Rey a lehce grandiozní křivák Jose Bódalo, tihle všichni se vaří v kotli Corbucciho vynikajících špaget. Lehce dokonalý film ! (24.11.2013)

Levantando en aire los sombreros, vamos a matar, vamos a matar, compañeros! Jedinečný spaghetti western. Jde sice tak trochu o hybrid Žoldnéře a Hodného, zlého a ošklivého (Nero - Palance - Milian), nicméně Corbucci v žádném případě jmenované kousky bezduše nevykrádá, ale bere si z nich pouze určité motivy, které v Compañeros dále rozvíjí a promíchává opravdu mistrovským a extrémně zábavným způsobem, který ani na chvíli nenudí. Mimochodem Nerovi dle mého názoru postava typu "Tučňáka" sedí rozhodně lépe, než Django (což bylo zřejmé již v Žoldnéři). (27.07.2013)

"Můj táta čistil hajzly ve Španělsku. Přišel sem s velkejma nadějema. Chtěl, aby se v Mexiku za záchody platilo." Satirický špageťák z tolik oblíbené vlny revolucionářsky uvědomělých z období revoluce v Mexiku. Ovšem po více než solidním rozjezdu to na dlouho ztrácí dech; a ostatně i ten osvěžující sebeshazující nadhled. Druhý dech to totiž chytí až během stylové finální třetiny (vesnice versus Nero s kulometem bránící mexického Gándího²) a to už je pozdě. Hluché výplňkové pasáže tak zachraňuje jen Ennio, který to sice tentokrát také trochu odflákl, ale chytře si vypomohl chytlavým levičáckým titulním songem, který se tu (nad)užívá kde může. (26.01.2013)

Milian jako vždy velice dobrý a Nero také odvádí opět svůj standard v nejepších letech. Hudba EM taky docela povedená. Na plné hodnocení to není ale 80% si to zaslouží. Určitě jeden z těch povednější špageťáků. Jestli tohle někomu nevoní nebo např. Solimovy filmy, tak to není tím, že by byly špatné, prostě jenom nemá rád spaghetti westerny a neměl by se na ně pro jistotu radši vůbec dívat, aby se mu nepřitížilo :) (24.09.2011)