Vamos a matar, compañeros

Kosení mexičanů po desítkách. No proč ne, když hlavní hrdina vždycky narazí na volný kulomet v tu správnou chvíli. Průměrné béčko s nic moc hudbou sráží patetická a moralizující závěrečná půlhodinka. Dobro zvítězilo, zbloudilí a chamtiví byli napraveni. Ale možná třeba v Magionu, nebo v jiném pásmu pro děti a mládež by se tenhle film prosadil. (07.07.2011)

Milian jako vždy velice dobrý a Nero také odvádí opět svůj standard v nejepších letech. Hudba EM taky docela povedená. Na plné hodnocení to není ale 80% si to zaslouží. Určitě jeden z těch povednější špageťáků. Jestli tohle někomu nevoní nebo např. Solimovy filmy, tak to není tím, že by byly špatné, prostě jenom nemá rád spaghetti westerny a neměl by se na ně pro jistotu radši vůbec dívat, aby se mu nepřitížilo :) (24.09.2011)

Sergio Corbucci špageťáky točiť vedel, o tom žiadna a Companeros sú toho dôkazom. So scenárom si tentokrát veľa práce nedal, nakoľko sa s menším obmenami jedná o príbeh totožný s tým, ktorý nakoncipoval v o dva roky staršom Zapata westerne Žoldnier. Súhra hereckej dvojice Franco Nero - Tomas Milian, občasne dopĺňanej postavou záporáka v podaní charizmatického Jacka Palancea však funguje výborne a Companeros najmä vo svojej druhej polovici naberú grády aj čo sa akčných sekvencií týka. Jediné, čo ma tu mierne sklamalo bol soundtrack. Od spolupráce dvojice uznávaných fachmanov Ennio Morricone & Bruno Nicolai by človek očakával vznik poriadneho evergreenu, chlapci sa však tentokrát nepretrhli a použili akýsi druhoradý hudobný motív, zrejme uložený na horšie časy na dne pracovného stolíka. (07.02.2018)

To byla ale veliká móda tadlecta Mexická revoluce. Každej druhej western na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých a hlavně makarónwesty si to museli střihnout.--Od geniálních počinů jako Divoká banda, nebo Hlavy dolů/Kapsy plné dynamitu/ přes zajímavý jako třeba Kulka pro generála až po trochu rozjívený jako je tenhle kousek. Občas skoro fraška, sem tam vtipný odkaz Corbucciho na sebe sama ( zas ta rakev na špagátu přitažená....:-)),--díky panu rejžovi to odsejpá, všichni se tam řežou vo sto pes(ér)os a Morricone všude kam se zaposloucháš. Tak. (02.06.2011)

Levantando en aire los sombreros, vamos a matar, vamos a matar, compañeros! Jedinečný spaghetti western. Jde sice tak trochu o hybrid Žoldnéře a Hodného, zlého a ošklivého (Nero - Palance - Milian), nicméně Corbucci v žádném případě jmenované kousky bezduše nevykrádá, ale bere si z nich pouze určité motivy, které v Compañeros dále rozvíjí a promíchává opravdu mistrovským a extrémně zábavným způsobem, který ani na chvíli nenudí. Mimochodem Nerovi dle mého názoru postava typu "Tučňáka" sedí rozhodně lépe, než Django (což bylo zřejmé již v Žoldnéři). (27.07.2013)