Dům na Ořechovce

Dobry namet na film - rastuci konflikt medzi podnajomnikom a majitelom vily. Hlavne v Ceskoslovensku 50. rokov, kedy tu vladol druhy najtvrdsi stalinsky rezim - tvrdsi bol len v samotnom ZSSR. A tak velmi nebolo o com tocit, konfliktne temy ako monstrprocesy, kolektivizacia a zakladanie JZD/JRD reziseri obchadzali, taxa natocil aspon tento slusny priemer. herecke vykony zaistuju hlavne Pyvec a Jiri Vala /Nocni Host 1961/. Slusne kulisy a vyborne dialogy zaistuju aj tomuto filmu slusny priemer : 69 % (31.07.2018)

Krásná, stará a poněkud chátrající vila ve vlastnictví důchodového manželského páru a mladý nájemník, který jim zatápí. Rozhodně zajímavý počin, nutí k zamyšlení. On ten začínající doktůrek nebyl zas tak arogantní, jak by se mohlo na první dobrou zdát. A ten nevrlý stařec nebyl zas takový pes, aby se mu nedalo rozumět. Mládí holt chybí trpělivost a pokora a stáří chce mít svůj klid. Moc pěkně natočeno, hudba velmi dobře zvolena a Jan Pivec s Jiřím Valou hrají první ligu, spokojenost. (12.08.2017)

Mladí manželé nemají kde bydlet, on má sice byt v podnájmu, ale majitel mu nechce dovolit, aby si ženu přistěhoval. Staří manželé lpí na zavedených pořádcích, nechtějí žádnou změnu. Navíc je pan doktor pěkný vykuk, bydlí v podnájmu, a když mu majitel nechce pronajmout další místnost, smrtelně se urazí a rozdurdí se na majitele. Majitel v podání Pivce je neústupný a dobře dělá, stačí mít v domě arogantního doktora, jeho manželka není kýžený bonus. Vala je skvělý v roli drzého doktora, Pivec je výborný v roli utrápeného starého pána. (21.12.2012)

Tenhle film je sice hezky natočený a herci podávají slušné výkony, ovšem z hlediska dramaturgického a morálního s tím mám problémy. Je nám postupně poskytnut pohled z perspektivy starých majitelů domu a novomanželů bez společného bydlení. Bývala bych chápala obě strany, kdyby mi nebylo tak nápadně podsouváno, že mám chápat jen jednu, že bytovou krizi způsobili prvorepublikoví profesoři, roztahující se se svými sbírkami kaktusů. Aby to nevypadalo, že je scenárista zaujatý jen proti starým lidem, elegantně vsunul epizodní postavu nájemníka, kterého utlačuje jeho mladší domácí. Naštěstí se tehdy už nelenilo s panelovou výstavbou, takže si film může dovolit maličko zahrát i na optimističtější notičku. Toto shovívavé mávnutí rukou nad starými pořádky je paradoxně z celého snímku to nejpříjemnější. Jinak jsem trpěla jak ten pokusnej pes. (11.01.2012)

Na svou dobu překvapivě kvalitní a řemeslně vskutku výborný film vybočující mimo schematickou tvorbu tohoto období rozvíjející budovatelskou tématiku, scénáristé chytře komparují dva protichůdné rastry reflektující bytovou krizi 50. let - danou situaci zobrazuje vždy pohledem mladé nastupující generace (pohledem mladého manželského páru a pohledem požadavků podnájemníka) a posléze tutéž situaci zobrazí pohledem generace staré, odcházející, v ideologickém smyslu jistě přežité, prvorepublikové, pohledem práv majitelů bytu/nemovitosti...což režisér Vladislav Delong ještě umocňuje dobrou řemeslnou stránkou, kvalitním výběrem i vedením herců, zajímavou mizanscénou, za zmínku stojí i dobrá práce s kamerou a využívání silných hudebních motivů k až expresionistickým momentům. Tento čenobílý film je překvapivě nečernobílý, neboť se snaží těžkosti spjaté s poválečnou situací a budováním lidově (ne)demokratické republiky nahlížet z více než jednoho shora schváleného a nařízeného pohledu...i když jistý ideologický a propagandistický rozměr by se dal najít i tady, podprahově se prstem ukazuje na viníky dané špatné situace, nikde se to neříká přímo a vždy je snaha ukázat i motivaci ,,sobeckých" majitelů vily... Velká škoda, že Vladislav Delong stihl natočit všehovšudy jen pouhé 4 celovečerní filmy, byl to bezesporu režisérský i scénáristický talent... (26.05.2020)