Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dovolená u moře. Na pláži filozofují po prohýřené noci doktor Rosťa s přítelem Petrem o podstatě člověka. Jejich vzrušenou debatu o tom, zda je člověk Bůh nebo Ďábel, přeruší vpád naháče z vedlejší nudistické pláže Paradiso. Muž zoufale hledá lékaře, protože jeho malý syn asi snědl něco, co neměl. Nyní však vychází najevo, že dosavadní příběh byla fikce a že doktor je současně i režisér jakéhosi experimentálního dokumentu. Smyslem filmu je analyzovat, čím se nahý člověk liší od opice. "Materiálem" k tomuto bádání jsou dobrovolníci, nudisté, které zlákaly peníze, zvědavost nebo touha po exhibici. Ti však nejsou o podstatě experimentu pravdivě informováni, aby se v situacích, které jim filmový štáb nastraží, chovali co nejpřirozeněji. Celý projekt financuje zbohatlický ruský producent Igor. Naivně věří, že se mu podaří potlačit filozofické ambice tvůrců a na lascivní komedii o naháčích pak slušně vydělá. Kromě toho chce mít ze své rozmazlené dcery Lenky herečku. Natáčení provází řada konfliktů, vztahy mezi protagonisty se vyhrocují, ponižovaní nudisté se bouří a za režisérem přijede nečekaně manželka, známá hvězda, řešit i s dětmi rodinné problémy. Situace na pláži Paradiso spěje nevyhnutelně k dramatickému konci.

Režisérka Věra Chytilová se opět po hořké komedii PASTI, PASTI, PASTIČKY vrací ke svému zásadnímu celoživotnímu tématu - morálce, svobodě, hledání smyslu existence. Princip "filmu ve filmu" umožňuje nahlédnout téma z různých úhlů a v několika významových rovinách. "Náš příběh hledá odpověď na to, jestli člověk dokáže být šťasten, když k tomu má možnost. Zda není zahlcen malichernostmi a dovede se dívat na život z ptačí perspektivy. Nahota je ve filmu chápána obrazně jako určitý druh osvobození. Nedovoluje nic předstírat, zbavuje nás předsudků. Ten příběh ale není o nahotě, ale o lidské hlouposti a nepoučitelnosti," míní režisérka. Spoluautor scénáře a představitel hlavní role Bolek Polívka říká:"Vyhnání z ráje je také o manipulaci a tvůrčím šílenství. Náš film - to jsou drobná pozorování lidského chování, která mají svůj patos i svoji velikost. Pojednává o lidských citech, vášních a vztazích, i o temné primitivní stránce naší přirozenosti."

Věra Chytilová chtěla natočit podobenství o tom, jak filmaři natáčejí podobenství, o nahotě jako základu přirozenosti, o nahotě jako rajském stavu odkazujícím až něm k Adamu a Evě. A také o tvůrčí posedlosti, která nevnímá hrozící důsledky. Ale vyšla jí pitvorná skrumáž po sobě se válejících naháčů, jednou s postavami dobře rostlými, jindy s těly obézními, ochablými, s nestvůrně vyvalenými břichy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (174)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Šílené nudistické spiknutí Věry Chytilové světovládu nezískalo. Jen tenhle bizarní pokus u puč nám zůstal jako připomínka. Nesnášenlivost vůči tomuhle filmu nechápu. Je nevkusný a ošklivý, ale nepřestal jsem mít pocit, že ho tak Chytilová chtěla. Kdyby byl kratší, byl bych klidně ochotný dát čtyřku, ke konci už jsem ale nedržel moc pozornost. 3 a 1/2 ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

"Film o tom, jak je točen hovadský film, nemusí být nutně hovadským filmem," budiž ústředním mottem mého komentáře. V Dědictví předvedla Chytilová burana s pěnezi, ve Vyhnání nám servíruje burana s uměleckými ambicemi. Jako buran, hulvát a primitiv v balíku se Bolek Polívka vcelku osvědčil a tak se nijak nedivím, že po něm Chytilová sáhla zas. V jejích filmech ostatně hraje často. Jeho režisér=bůh se opravdu "vyvedl". Vše mu je dovoleno. Nic nemusí vysvětlovat. S nikým nemusí soucítit. Vše si může brát. O nic se nemusí starat. Jeho moc je absolutní. Jeho moc je nezpochybnitelná. Vše si může odůvodnit, vše si může obhájit slovy: "Mé dílo má vyšší smysl! Já děsně dřu!" Jeho Božskost se domnívá, že je ostatním nadřazen jako přirozený vůdce a intelektuál, přičemž očekává, že okolí bude tyto "skutečnosti" uznávat a pochlebovat mu. Jistě, postava je to trochu extrémní v míře tohoto přístupu, ale přece jen ještě pořád z tohoto světa. Chytilová vybavená nejostřejším sarkasmem filmového vesmíru do nich, a nejen do nich, nemilosrdně řeže. Je to tak dobře, laskavého humoru máme v našich luzích a hájích dosti. Režisér je sice bůh, ale my dobře víme, že bůh je bytost trojjediná. Svéráznou Trojici doplňuje producent a scénárista (nebo je to asistent či dramaturg - to je ostatně vcelku jedno), který neustále pronáší hlouposti, jež v jeho představách dlí v hlubinách filozofických - nejde však o nudné kecy, jsou to neuvěřitelně vtipné hlášky. On vlastně celý film rval mojí bránici, a když producent křičel: "Jstě pěěna! Jdětě do móře! Tarkovský se bude divit!" musel jsem si pusu zacpávat. Tarkovský, bezpochyby se divící, slouží totiž pánům Stvořitelům za vzor, jehož slávu by rádi bledou učinili svým Veledílem. Věří, že mají promyšlenou koncepci filmu, ten však zatím zrcadlí jejich ubohost, deformuje se pod tlakem náhlých hnutí jejich myslí, vkrádají se do něj úplně cizí myšlenky a nápady, a někdy ho mění pouhá náhoda či rozmar. Oni to však nejsou schopni vidět. Podléhají své nadutosti a nedostatku sebekritiky, staví svůj výkal na piedestal. A my, diváci, kteří v sobě mají kus Scénáristy, my v náhodě najdeme záměr, v povlávání korouhve důsledné směřování a z nicoty uplácáme smysl. Ten film mě (možná i nezáměrně) varuje, že bych si měl při hodnocení, sledování a vykládání filmů plných symboliky, (domnělých) skrytých poselství a podobenství, dát zatraceně pozor, neb hranice mezi artem a výkalem se (někdy) špatně hledá a já do toho hovna nakonec můžu šlápnout, stejně jako jeho autor. Režisér nestojí pouze o hlubší smysl, k jeho metám přidružila se Přirozenost. Tu vidí v nahotě a v nevědomosti (viz Ráj). Ovšem ve skutečné bolesti a ve skutečnosti vůbec, ji nevidí. My jako diváci ji tam také nejspíš neuvidíme, protože neherci jsou skutečně strašní (záměrně?), jelikož ti chudáci neumí předstírat. A právě proto jim, společně s režisérem, nic neuvěříme. Režisér, podobně jako Diderotův bůh, je totiž někdo, komu: "...mnohem víc záleží na jeho jablkách než na jeho dětech." A ještě jednou, malinko jinak: "Hovno, filmování hovna a filmování filmování hovna jsou diametrálně odlišné věci." ()

Reklama

Radyo odpad!

všechny recenze uživatele

Ať mi paní Chytilová odpustí, ale tohle je nedůstojné jak jí, tak i zúčastněných herců (či neherců). Jestli má tenhle škvár něco symbolizovat, tak je to tak důmyslně zamaskováno, že i Sherlock Holmes by musel vynaložit veškeré své umění, aby onu symboliku odtajnil. Já nejsem Sherlock Holmes a upřímně řečeno, kdybych jím byl, tak bych se raději dvě hodiny nimral v napůl rozložené mrtvole abych našel nějakou stopu po příčině smrti, než se díval na to, jak se po plátně prohánějí takřka celý film nějací nazí lidé (kteří zcela zjevně sami občas nevědí, co se po nich chce) a snažil se přijít na to, co to vše vlastně znamená. Kdyby existovala ještě nějaká nižší kategorie než odpad, tak je tenhle film žhavým kanditátem. A Věra Chytilová u mě jako režisérka asi na dlouho skončila. :(((( ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

IIuze, se kterými vstupovala naše země do posledního desetiletí XX. století, byly až dětinské. Ze sloganů touhy se poměrně rychle stal ring, v němž rozhodčí měl jedinou povinnost: sankcionovat výběrově založené porušování pravidel a bránit jejich následným trestáním. Z počátečních řečí o potřebě hlubokých myšlenek se postupně vyvíjela stále hořčí a hlubší deziluze, proslulá havlovská "blbá nálada". Z tohoto pohledu lze VYHNÁNÍ Z RÁJE chápat jako alegorii, skutečné zobrazení skutečné odvrácené tváře našich dnů. Natáčení ambiciózně pojatého klubového filmu, který je tak trochu teatrum mundi této země, plně zrcadlí zhnusení asi nejen své autorky a obou scénáristů. Passolini, jehož kritika hnusu postupně přerostla v uhranutí zrůdnostmi a chorobností, je asi to jméno, které vytane na mysli při sledování VYHNÁNÍ. Zdá-li se někomu, že hovadné zobrazení natáčení hovadného filmu je mrhaní penězi producentů i časem filmového diváka, je nutno upozornit na seriálovou "špagetovou" úlitbu nejrůznějších ULIC, ORDINACÍ V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ či reality show. Zobrazení a postižení hodnotové i idské bezvýchodnosti doby - pokud to byl skutečný Chytilové záměr - vlastně ani nevyžadovalo plnohodnotné herectví; protagonisté filmu se se svými kreacemi nejlépe vyrovnali záměrně topornými výkony, v nichž jim namnoze stačilo hrát sebe samy. Nad rámec takto pojatého kopíráku určitě dosáhli alespoň někteří z nich (Polívka, Steindler, Poullainová, Pitínský hrající sebe sama). Rozporuplné přijetí filmu za těchto okolností nemůže překvapit. Stejně tak je pravdou, že se ve VYHNÁNÍ dosaženou úrovní Chytilová svým zralým dílům sedmdesátých a osmdesátých let (KOPYTEM SEM, KOPYTEM TAM, PANELSTORY) v nejlepším případě jen přiblížila. Jako kdyby i tato autorská režisérka propadla chmurám a obavám naší doby natolik, že jimi i jí byla pohlcena a jen příležitostně v případě zvláště hlubokého místa (platí to o pasážích s klasickou hudbu) tento urputně až umanutě hájený prostor znovu a znovu klopotně dobývá s velmi proměnlivým zdarem. Snad právě proto pohled Chytilové proniká za kulisy do zákulisí, do prostředí, v němž pozlátko neobyčejně rychle opadává, a pod vznosnou klenbou za několika dveřmi zavřených prostor prolíná skutečné poznání. Poznání drsného primitivismu, neurčité směsi současné touhy po kasovním zisku i hlubokých myšlenkách v módně "adrenalínovém" balení. V tomto ohledu dílo, které při prvoplánovém sledování spíše odpuzuje svým vnějškovým diletantismem, ale při bedlivějším sledování naznačuje poměrně jednoznačně svou skutečnou, právě popsanou ambici, dosahuje zřetelně výš než většina české filmové polistopadové produkce. ()

Anthony odpad!

všechny recenze uživatele

Nejvíc mi vadí, že se film tváří jako nějaké hlubokomyslné podobenství. Ve Filmovém přehledu se píše: "Chytilová opět využila atraktivního námětu k vyjádření mnoha filozofických, etických či morálních otázek." Opravdu? Já myslím, že tyhle kecy mají jen zakrýt, že vidíme film o ničem, navíc špatně natočený a často šíleně zahraný. Ještě ujde Polívka a Liška, ale co předvádí Vacek, Šteindler a naherci, to je odpornost. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama