Lavina

Dramaticko-kriminální film navíc v sobě nesoucí tehdy ještě málo používaný pojem "psychologický". Hlavní roli despotického a velmi ctižádostivého advokáta Herana zde opravdu skvěle ztvárnil Otomar Korbelář. Jaroslav Průcha jako inspektor Ptáček byl rovněž skvělý a svým ztvárněním role mě zaujal taktéž. Jinak ale šlo o spíše průměrný film s trochu zvláštním až nečekaně vyhroceným koncem, napřed v soudní síni, poté s Ptáčkem doma a na závěr v podobě Heranova konce. Za zmínku stojí ještě krásná zasněžená Krkonošská příroda. 2/5*. (07.01.2007)

Toto zřídka v televizi uváděné psychologické drama s kriminální zápletkou je dokladem toho, že domácí násilí existovalo i v období první republiky. V roli tvrdého a bezohledného advokáta Herana, který se své ženě sice nevěnuje, ale není schopen se ji ani vzdát a vyžaduje její bezvýhradnou poslušnost se Otomar Korbelář předvedl jako dokonalý záporák. Inspektor Ptáček se svou buldočí policejní zarputilostí je mu v duchu svého přesvědčení důstojným protivníkem, který se ho přes nedostatek důkazů snaží dotlačit k přiznání. Důležitou roli zde hraje svědomí. Vzhledem k době natočení, zajímavému příběhu a dobrým hereckým výkonům, je to celkem zdařilý pamětnický film, který ale v konkurenci dnešních detektivek sotva obstojí. (20.03.2016)

Tato retro kriminálna je spíše zaměřená na psychologii postav než na pátrání po zločinu samotném. Není tak působivá, jako ta podobná, ze stejného roku - "13.revír". Zaujme zde půvabná Marie Glázrová, která předvádí dobrý herecký výkon, naopak Medřická zde moc neoslní (ani moc nemůže, na tak malém prostoru). Co se týče ženských rolí, civilní výkon ještě předvedla Helena Bušová, škoda jen, že tak brzy odchází ze scény, a to jak v tomto filmu, tak ve filmování samotném. Naposledy se objevila ve filmu o dva roky později, následně emigrovala, pro českou kinematografii je to velká škoda. (12.11.2013)

,,Ke skandálu, jak sám víte, není třeba důkazů." K obhájení svého podezření "bohužel" už ano... Jak může být těžké dohnat k přiznání vraha a přesvědčit se o své pravdě, když to víte, máte důkazy, ale vrahem je justiční osoba a vy - obyčejný policajt - jste prohrál všechny možné příležitosti ? Může se z člověka, který se dopustil nejhoršího zločinu, nikdy oficiálně neodhaleného, stát nakonec nový, lepší, milující člověk ? Do kdy ale bude šťastný ? A jak lehko může zlomit pevné svědomí a vypočítavost takového člověka náhodná hraniční situace spojená s ohrozením života ? Strhující příběh, kde se z obyčejné detektivky o vraždě ze žárlivosti postupně vyvíjí tísnivé psychodrama plné strachu a pořád nových, nikdy nekončících zvratů. Vneslo mě to do obsahu během první minuty a vydechl jsem opravdu až s posledním záběrem na nápis "Konec". Skvělé výkony prvorepublikových herců Otomara Korbeláře a Marie Glázrové ve filmu zcela odlišného žánru v nové eře kinematografie. Nedoceněný snímek; (90%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (01.04.2018)

OBSAHUJE SPOILER: Vcelku působivý raně poválečný film. Snaha režiséra se ovšem nemohla opřít o silný scénář, kde bijí do očí některé nelogičnosti (Oba policisté jsou naprosto přesvědčeni o nevině hlavního podezřelého pouze na základě výpovědi jeho manželky.), naivita hlavní hrdinky (Z nejlépší přítelkyně zavražděné se stane manželkou Herana a nakonec, když zjistí, že vraždil, se ho pokusí zachránit.), neuvěřitelná až nadpozemská Průchova zarputilost, kdy jde po Heranovi jako ohař. Průcha je doma spíše v heroických a (bohužel také) v budovatelských rolích. Kdyby byl film natočen o několik let pozděj, byl by mezi ostatními skvostem. V krátkém poválečném období 1946-8 však působí průměrně. (14.01.2014)