Čarodějnictví v průběhu věků
Häxan
Heksen
Häxan
Häxan
Režie:
Benjamin ChristensenScénář:
Benjamin ChristensenKamera:
Johan AnkerstjerneHrají:
Maren Pedersen, Clara Pontoppidan, Elith Pio, Oscar Stribolt, Tora Teje, Benjamin Christensen, Poul Reumert, Karen Winther, Kate Fabian, Else Vermehren (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dokumentární rekonstrukcí mapující dějiny čarodějnictví. Skládá se z několika částí, které se na čarodějnice, ďábly, báchorky a pověry dívají různými pohledy. Představují rytiny a písemné památky, další hrané části zachycují středověké postupy, nápoje lásky, hony na čarodějnice, čarodějnické léčení, zkrátka vše, co s čarodějnictvím souvisí. Celé vyprávění působí velice realisticky a důvěryhodně, ale současně diváka pobaví svou lehkou ironií. (venus)
(více)Recenze (89)
Viděna verze s hudebním doprovodem evropských klasik. Dánský film a čarodějnictví už si velmi dlouho automaticky spojuji díky dvěma báječným snímkům, které na problematiku ďábelské oddanosti a drsné inkvizice pohlížejí o něco poetičtěji a méně syrově než československé Kladivo na čarodějnice. Tento Christensenův němý klenot je první, Dryerův podstatně mladší Den hněvu je druhý. Naše geniální a autentické Kladivo na čarodejice vzniklo až desítky let poté. 70% ()
Zaujímavý pohľad na pojem "čarodejnica", natočený dávno, nevynášajúci žiadne súdy-len poukazujúci na to, že síce sa ani "lístok bez vetra nepohne", ale zároveň dodávajúci, že "nemusí byť všetko tak, ako to navonok vypadá". Nepriamo každá minúta poukazuje na fakt, že "veci môžeme pochopiť len spätne", respektíve...že reálny pohľad na to, čo sa nám momentálne zdá nevysvetliteľné, poskytne až "budúcnosť". Kto vie, čo všetko raz bude budúcim generáciam, na náš smiešne a nepochopiteľné ?!? ()
Dost dobrý! Člověk chvilkama neví, zda se má smát nebo ne.... Některé scénky k smíchu svádí, ale člověk si musí hned připomenout, že to tehdy brali zcela vážně a v podstatě se jedná o takový dokument. No a to vyvolá tu hrůzu... Ale mají to moc hezky udělané a některé masky by se neztratily ani v dnešních hororech. ()
Komplexný prehľad histórie čarodejníctva a všetkých jeho prejavov (odporúčam komentár Limu kde vypísal čarodejnícke úkazy s ktorými sa vo filme stretneme). Režisér strávil roky študovaním starých kníh a inkvizičných zápisov, aby verne zobrazil čarodejníctvo v priebehu rôznych časových období (starovek,stredovek,raný novovek) a na filme to vidno. Počas výkladu sa mixujú dokumentárne pasáže s hranými a dej sa dovysvetľuje titulkami, táto forma rozprávania bola dobre zvládnutá. Podobnosť s českým Kladivom na čarodejnice je kvôli inkvizičným procesom zrejmá, tento horor je ale zobrazením viacero období, filozofickými úvahami a aj záverom, v ktorom predtým zobrazené "čarodejnícke" skutky racionálne vysvetľuje (psychické poruchy a choroby, mánie, davová hystéria, falošné obvinenia a lži) a odsudzuje, pre mňa komplexnejší a zaujímavejší. Okrem objektivity pri rozprávaní, parádnej vizuálnej stránky a masiek (nečudujem sa že pred 100 rokmi bol film označený za prejav satanizmu) musím oceniť i štipku humoru, ktorú Christensen do filmu v závere trefne prepašoval. Veľmi zaujímavý počin, u ktorého si ťažko človek povie, že takéto niečo už videl, aj preto ma Häxan bavil i po viac ako 100 rokoch od svojho vzniku. 70% PS: film je zadarmo dostupný na Youtube ()
Zajímavý němý dokument, který prokládá nepatřičný hudební podkres. Ve filmu se střídají dobové fotografie (nebo hrané rekonstrukce) všemožných příšer a čarodějnic jak je tvůrci vyhrabali z archívů a psané slovo, které v anglickém překladu zvládne i začátečník. ()
Na danú dobu veľmi zaujímavo spracovaný dokument s hranými sekvenciami, taktiež efektné a masky neboli vôbec zlé. Nadčasové dielo a isto odporúčam každému kto sa zaujíma o túto tematiku okultizmu. (90%) ()
Půvabný a na svoji dobu velmi informativní hraný dokument s vysvětlujícími titulky. Nezahrnuje kontroverzní názory Margaret Murrayové, jejíž kniha Witch Cult in Western Europe (1921) inspirovala vznik kultu wicca. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o čarodějnické metle (v noci z 21. na 22. března 2012) - - - Jsem ve společnosti jakýchsi zájemců o okultismus. Nějaká slečna se na mě obrací s dotazem. Je hodně štíhlá, má světle zrzavé vlasy a je velmi mladá, tak devatenáct let. Říká, že si na nějakém zahraničním esoterickém veletrhu koupila zajímavý magický předmět, který také hned ukáže. Je to zvláštní proutěná metla. Je k ní přiložený anglicky psaný certifikát vytištěný na papíru, který napodobuje pergamen a dokonce imituje opálené okraje. I bez toho lejstra je mi jasné, o co se jedná. Jde o přírodní metlu zhotovenou ze zvláštní poléhavé dřeviny, která má krátký kmínek a pak se větví do četných tenkých ratolestí, které postupem času netloustnou ani neztrácejí pružnost, ale pouze se prodlužují. Dřevo je navíc prakticky nespalitelné. V ohni se rozžhaví, ale neshoří, ba ani nezkřehne. Této jeho vlastnosti se dříve využívalo při útrpném výslechu čarodějnic. Keř byl dlouho pokládán za vyhynulou, ne-li za bájnou rostlinu, ale pak se na nějakém skotském vřesovišti našlo pár exemplářů, keř se začal uměle pěstovat a dočkal se nové slávy v jedné z neopohanských větví. Nemohu si vzpomenout, jak si tihle neopohané říkají, ale je to nějaká BDSM wicca. Zeptám se slečny, zda praktikuje neopohanství a k jakému směru se hlásí. Říká, že se hlásí k původnímu indoevropskému neopohanství. Ano, tak to označují. Dochází mi, že mě slečna vlastně poctila výzvou, abych se zúčastnil rituálu. Že bych jí ve svém věku už připomínal G. B. Gardnera? Jenže ten obřad se musí zahájit nějakou konkrétní formulí, kterou si teď nemohu vybavit. To si lidi vážně myslí, že nosím v hlavě kdejakou obskurnost? Zkusmo se slečny zeptám, jestli by nechtěla ve jménu rohatého boha namasírovat záda. Možná to nebyla zcela přesná formulace, ale slečna souhlasně kývne, takže tak moc daleko od správné verze jsem zase nebyl. Jeden puntičkářský neopohan to však nevydrží a opraví mě: „Správně se říká zadek!“ ()
Vynikající předchůdce Kladiva na čarodějnice. Jsou zde popisovány všechny detaily, týkající se fenoménu čarodějnictví od starověkých civilizací až po současnost. Největší prostor je zcela logicky věnován období středověku, ve kterém měli církevní hodnostáři "o zábavu postaráno".Jo dobré,že se film vyhýbá jakékoliv obhajobě inkvizičních procesů a útrpného práva. Ve 20. letech minulého století byla ve Skandinávii víra ještě poměrně silná, i když nikdy nedosáhla takového fanatismu jako v jižnějších částech Evropy. Jedná se na svou dobu o velmi odvážný snímek, který dokáže i po 85(!) letech doslova uhranout. Rozhodně doporučuji podívat se na 105minutovou verzi, než na zde prezentovanou 77min dlouhou. ()
U tohoto filmu jsem si pořádně uvědomila, že Einstein měl skutečně pravdu: Lidská hloupost je opravdu nekonečná ... A ještě jedna věc: Režisér ve svém snímku tvrdí, že pro ženu bylo nebezpečné být ošklivá a stará, ale ani ty hezké a mladé nebyly zcela v bezpečí. Řekla bych to jinak - ve středověku bylo nebezpečné býti ženou. - Snímek Haxan je velice působivý a zajímavě shrnuje primitivní strach lidí ze zla od počátků až po současnost. Málokdo si však uvědomuje, že ono zlo produkujeme sami a mnohdy zcela dobrovolně. ()
Vždy mě u starých filmů překvapí kvalita emocionálního působení, což je podle mě podpořeno i tím, že se tam nemluví, a proto musí být více vyjádřeno obrazem. Snímek připomíná Kladivo na čarodějnice. A je zajímavé zakončení filmu, jakýsi filosofický přesah, který není úplně od věci. Velmi příjemně mě to překvapilo, i když mohl to být větší hardcore (to bych uvítala:). ()
Zaujímavá a unikátna kombinácia hororu a dokumentu z filmového praveku, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. V podstate to je taká pomerne rozsiahla štúdia o bosorkách, poverách, inkvizícii a hystérii (duševnej chorobe), s ktorou si tvorcovia dali značnú prácu. Najväčší problém vidím v hororovej zložke, ktorá už dnes nefunguje, čo po 100 rokoch nie je divu. Diabol aj všetci tí démoni sú takí tajtrlici, skôr na smiech, herci dosť teatrálne prehrávajú. Najsilnejšia časť, ktorá znesie prísnejšie kritéria aj z dnešného hľadiska, je tá o inkvizícii, pri ktorej sa súdnemu človeku musí otvárať nožík vo vrecku. Predsa len, jednoduchí ľudia boli hlúpi a poverčiví, tam sa to udavačstvo ešte čiastočne dá pochopiť, lenže inkvizítori boli učení ľudia, takže keď treba hľadať diabla, tak medzi nimi. Milióny zavraždených nevinných obetí hovorí za všetko. ()
Na svou dobu něco unikátního, i dnes je to velmi působivé. Výborné masky, triky i koncept celého filmu. Je to sice spíše hraný dokument než film, ale o to více je to lepší. ()
Hodně cool záležitost. 101 let starý, hraný historický dokument o mých milovaných čarodějnicích. Zajímavé a místy velmi působivé s opravdu temnými, děsivými výjevy a nádherně ponurými obrazy (viz. galerie). Nejvíce mě překvapilo, jak je film nadčasový, srozumitelný i dnešnímu divákovi a vůbec nenudí. Ve své době to muselo být něco naprosto výjimečného. Je v tom samozřejmě i jistá dávka tehdejší naivity, ale šlo vidět, že režisér i herci byli do tématu nadšení, což se na výkonech a autenticitě díla velmi pozitivně projevilo. Jako lahůdku doporučuji všem cinefilům i místním hororovým nadšencům. ()
Hraný dokument ktorý už pred 95 rokmi položil základný kameň pre všetky vyšlé i dodnes vychádzajúce filmy na tématiku čarodejníctva. Vzácny a unikátny nemý film ktorý atmosférou a neopakovatelnými zábermi dokáže uchvátiť. Neraz sa mi až dych zastavoval. Upaľovania na hranici, 8 miliónov mŕtvych obvinených z čarodejníctva, mučenia, doznania. Kladivo na čarodejnice (alebo skôr na chudobné, staré ženy ale mladé hysterky ?). ()
Priznávam, netušil som, že pod pseudonymom Benjamin Christensen natočil pred sto rokmi tento asi najoriginálnejší film, aký som kedy videl, svojím nezameniteľným štýlom vedeckého seminára, ktorý, žiaľ nenašiel v kinematografii svojich nasledovníkov, sám Jára Cimrman. ()
Vynikající dokument ještě z němé éry. K dokonalosti schází jen pomyslně maličko. Výborný je ironický nadhled tvůrce, poutavý výklad a zajímavé zamyšlení k soudobé otázce psychicky nemocných lidí. ()
LFŠ (Film 5): Pokud překonáte uvódní patnáctiminutovou powerpointovou prezentaci, kde režisér komicky ukazovátkem ukazuje kde přesně v Boschovských ilustracích je ten nešťastník kterého pekelníci hází do kotle, otevře se před vámi roztomilé vyobrazení středověkých čarodějnických procesů, ne nepodobné Kladivu na Čarodějnice (ovšem k nechutnosti Šmeralova Bobliga z Edelstadtu to má pořád dost daleko), kde všichni udávají všechny a se všemi také církev po právu zatočí. Naprosto geniální je pak myšlenka čarodějnického soudu, kdy svázali ženu nařčenou z čarodějnictví do kozelce a hodili do vody. Pokud se vynořila na hladinu, upálili ji za čarodějnictví. Pokud se utopila, došla pokojné křesťanské smrti. Win-win, že? Na svou dobu slušné efekty, kupříkladu let na košťatech, nijak nevytrhávají z děje, což filmu slouží ke cti. Zajímavý je pak i závěr filmu, kdy autor porovnává středověké "čarodějnice" s moderními hysterkami, somnambuličkami, parkinsoničkami atd. Celkově je film celkem svižným a moderním pohledem na pověrčivost a paranoiu, která se, bohužel, vyskytuje nejen ve středověku. ()
Na tú dobu technicky pokročilý a vtipný dokument. ()
Němých filmů jsem zatím příliš neviděl (když nepočítám grotesky), ale tento se jednoznačně řadí mezi ty nejlepší. Haxan je přesně ten případ, kdy silný zážitek umocňují už jen dobové záběry na herce a herečky, kteří i bez masek (které jsou mimochodem vynikající) vzbuzují neklid a časté mrazení v zátylku. Nejvíc mě dostala asi postava samotného "ďábla", za kterého by se tvůrci nemuseli stydět ani dnes. Nepěkný pohled byl samozřejmě na mučení a vynucování pravdy ohledně čarodějnictví. Závěrečná etapa s duševními poruchami tomu dala parádní tečku. Z těch několika různých vysvětlení si každý divák může odnést to své a nebo si jen zakroutit hlavou. Působivost zdejšího podání však nelze tomuto dílu v žádném případě upřít. ()
Hororový dokument, rozoberajúci tému čarodejníctva zaujímavou metódou, ktorému dopomáhajú farebné filtre, hrozivá hudba a ten veľký odstup času medzi dneškom a rokom zverejnenia. Pri takejto téme nie sú potrebné slová, ale jednotlivé obrazy a scény. ()