Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

Aky 

všechny recenze uživatele

Mám Vonneguta opravdu rád. V knihách. Ze všech pokusů převést jeho díla na filmové plátno se mi ovšem potvrzuje všeobecné a i moje mínění, že to prostě adekvátně nejde. To, co má v knize hloubku o několika vrstvách, se zde mění v těžko srozumitelnou a při sledování nepříjemnou tříšť obrazů, mezi nimiž chybí tmel. Ten zřejmě může dodat jen kniha, film toho patrně opravdu není schopen. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to zvláštní film, který mě motivoval hlavně k tomu, abych si někdy sehnat knihu a zkusil na základě ní pochopit, o čem to vlastně bylo. Přechody jsou ve filmu skvělé, ale forma tu trochu přebíjí obsah, což si nemyslím, že byl úplně i záměr knihy. Rozhodně zajímavé a specifické vykreslení války, které není pro každého. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Knižní předlohu jsem se pokoušel přečíst, ovšem snahou o vstřebání děje a úvahami o tom, co vůbec čtu se mi v hlavě začal vařit mozek, tudíž jsem jej asi po třiceti stránkách odložil. S filmem jsem podstatně větší kamarád. Sice se nejedná o jednoduché dílo, je ovšem mnohem přehlednější, srozumitelnější a zábavnější. Velice zvláštní atmosféra kombinující v sobě válečné drama, tragikomedii a sci-fi mi po všech stránkách sedla. Rovněž působivých scén jsou mraky (trasport, US nácek, setkání s Rusy či samotný nálet). George Roy Hill prostě umí. 80%. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Osobně moc nemusím filmy, které jsou vyprávěny na přeskáčku a nejsou chronologické, ale tenhle je výjimkou. Tady totiž to zdánlivě nahodilé střídání záběrů z různých časů má totiž nějaký řád a smysl. Mnoho toho, co vidíme, jsou vzpomínky a myšlenky hlavního hrdiny - vzpomínání na hrůzné chvíle 2. světovou války a s tím spojené uvěznění a bombardování v Drážďanech, následný návrat zpět domů, který ale zase po čase kazí ten fakt, že je zde nová válka, studená a pak i scény a sekvence z planety Trafalmador, která pro něj symbolizuje nějaké to duševní štěstí, kterého se mu v tomhle světě tolik nedostává, obzvlášť když je stále válka. A všechno to spolu souvisí, stačí říct jediné slovo a hlavnímu hrdinovi to okamžitě připomene vzpomínky z války. Nebo z fiktivní planety Trafalmador. Každopádně, ačkoli film nemá zrovna optimistický námět, hodně se mi líbilo jeho poselství říkající, že si máme užívat těch dobrých chvil, co v životě máme a ty špatné nějak přejít. Úplně na konci je i poselství s rodinou, které ale ještě nepůsobí provařeně. Ale musím uznat, že se mi ten film líbil, moc jsem se u něj nenudil (jen některé scény mi přišly zbytečně natažené) a nějakou zajímavou myšlenku to mělo a taky si myslím, že to je dobře natočené a dobře sestříhané, protože tu ty záběry skvěle navazují. Knihu jsem ale nečetl, takže nemůžu posoudit. Slabé 4* ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Schválně se mě zeptejte, o čem ten film vlastně byl. Taky netušíte? To je dobře, alespoň v tom nejsem sám. 1) Po rozpačitém začátku jsem si na několik časových rovin i na svérázný humor zvykl. Postupně tvůrci ztrácejí zábrany a děj je stále absurdnější, až (pozor, spoiler!) se přesuneme na planetu Trafalmadore (to je zřejmě důvod, proč film někteří označují také jako scifi). Už se páříte?_____ 2) Vonnegutovo mysteriózní dílo je jako většina podobných prací prostě nezfilmovatelné. Filosofické pozadí je na obrazovce téměř nezřetelné. Režisér vsadil na akční scény, které natočil skvěle. A tak mi rezignace na transcendentní sdělení ani moc nevadí._____ 3) Líbil se mi debutující 24letý Michael Sacks (Billy Pilgrim). Po 12 letech herectví vyměnil za kariéru ve světě financí. Slušelo to i 24letému Perry Kingovi (Billův syn Robert) a bez jiskry nebyl ani 35letý Ron Leibman (voják Lazzaro)._____ 4) Výstižný koment: Šandík****. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (9)

  • Autor knižnej predlohy Kurt Vonnegut jr. bol v 2 sv. vojne zajatcom. Bol zajatý v bitke pri Ardenách ako zved 106. pešej divízie 22. decembra 1944. Tieto svoje skúsenosti zúročil v opisovaní zajateckých útrap Billyho Pilgrima. (Smok)
  • Scény, které se odehrávají v Drážďanech, se natáčely v Praze na Hradčanech a v již zaniklé části Mostu. Zbytek filmu byl nafilmován v Minnesotě. (SeanBean)
  • Art Garfunkel řekl, že mu byla původně nabídnuta role Billyho Pilgrima, ale odmítl ji. Poté, co viděl film, řekl, že litoval, že tak učinil. Do role tvůrci obsadili Michaela Sackse. (sator)

Reklama

Reklama