Režie:
Miroslav CikánKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef StelibskýHrají:
František Smolík, Nataša Gollová, Svatopluk Beneš, František Kovářík, Gabriel Hart, Jaroslav Marvan, Stanislav Neumann, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Profesor Vlk (F. Smolík) vyučuje na pražské obchodní akademii podle učebnic, které sám sepsal. Jeho studenti se musejí učit poučky slovo od slova. Avšak tři z nich – Karel Toman (R. Hrušínský), Vašek Pelíšek (J. Kemr) a Ivan Javorský (V. Salač) nastoupí o prázdninách na praxi u podnikatele Josefa Vichra (F. Kreuzmann) a s hrůzou zjistí, že jejich nabiflované znalosti jsou v reálném životě k ničemu. Vědí sice, k čemu slouží který formulář, ale nedovedou ho kloudně vyplnit, stejně jako nedovedou napsat obchodní dopis. Když se Karel odváží říct to později ve škole profesorovi do očí, vznikne problém. Vlk totiž nehodlá na „osvědčených“ metodách výuky nic měnit, a naopak podá návrh na Karlovo vyloučení z akademie. Osud odvážného studenta je tak v rukou profesorského sboru, který má o všem hlasovat, především však v rukou profesora Vlka… (Česká televize)
(více)Recenze (73)
Čekala jsem něco na způsob Cesty do hlubin študákovy duše, ale film mě nemile překvapil. Téma, že uřitelé jsou hrozní a nejlepší - pokud možno jedíný způsob vzdělání je praxe. V kontextu tehdejšího (budoucího) zavírání vysokých škol, je tahle myšlenka trochu pobuřující. Pokud film viděl Goebbels, určitě jásal. ()
Film je více než názorným pohledem na odvrácenou tvář prvorepublikového školství. V určitém ohledu jde jak nad CESTU DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, tak ŠKOLU ZÁKLAD ŽIVOTA. Vypovídá mnohé i o své době. Jeho sociální záběr je pozoruhodný. A jeho umělecké ztvárnění v kontextu dobových možností pozoruhodné. ()
Třetí z řady předválečných studentských filmů, ovšem mnohem méně veselý než jeho slavnější komediální kolegyně. Tento je spíše odlehčeným dramatem o bolestivém střetu teorie a praxe, ve kterém je nepozoruhodnější postavou postava přísného profesora Vlka, konfrontovaného s nedostatky své učebnice a výuky na níž tak zatrvzele lpí. František Smolík je výborný a kdyby v závěru jeho profesor Vlk tak laciným způsobem nepopřel sám sebe, mohl se stát postavou nezapomenutelnou ve své tragice. Každopádně povedený a možná i dnes aktuální film, který rozhodně předválečné české kinematografii hanbu nedělá. ()
Už tenkrát se zpochybňovaly učební metody jak samotných kantorů, tak celého školství. Viděly se veliké rezervy ve způsobu jak připravit mladé lidi na život, který jim z třetiny vyplní zaměstnání. A přesto všechno, se v naší zemi našlo mnoho geniálních vědců, spisovatelů a jiných osobností. I když prošli tím stále zastaralým a kritizovaným školstvím. Netvrdím, že reforma není nutná, ale tak nějak je zřejmé, že hladový a schopný mozek ani to naše školství nepoškodí a hloupější než druzí nejsme a nikdy jsme nebyli. Film jako takový mě moc neoslovil, je plný klišé a nebýt Smolíka v netradiční roli, zapadl by v průměru. Nicméně podobná díla pro mě mají přidanou hodnotu v historickém kontextu k dnešku. Jakýkoliv film, který přiměje diváka k zamyšlení, je minimálně dobrý. ()
Smolík svého nabubřelého dogmatika odtrženého od reality hraje výtečně. Jen jeho přerod je natolik křečovitý a násilný, že ho prostě nedokážu věřit ani Smolíkovi. Marvan je opět skvělý, tentokráte se stal dobrákem, kliďasem toužícím po smíru všeho a všech. Mladý Hrušínský se bez ztráty kytičky popasoval s rolí tak trochu floutka, idealisty i moralisty v jedné osobě. Naška Gollová je zde pouze jako zdobný prvek. ()
Galerie (6)
Photo © CS Film
Zajímavosti (3)
- Natáčeno v Telči. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Svatopluk Beneš, ktorý stvárnil jedného z profesorov, bol od svojich žiakov Rudolfa Hrušinského (Karel Toman) a Josefa Kemra (Václav Pelísek) v skutočnosti starší len o dva resp. štyri roky. (Raccoon.city)
- Žáci jsou nazývání profesorským sborem slovem „menažerie“. Menažerie je označení pro zvěřinec. (sator)
Reklama