Duch jezera

Nečakajte žiadny zázrak, ani nejaký výrazný horor, iba odpočinkový horor s nudným rozjazdom, ale oto viac poteší sympatická herečka, ktorá je neodolaťelná ( myslím tú čiernovlásku). No vrah vyzerá dobre, používa celkom tri vražedné nástroje: kosa, tú ma celkovo v jednej scénke, kuchynský nôž a sekeru tu má iba raz. Pravdou ale zostáva, že to režíroval Hafstrom ktorý režíroval Izbu 1408, ktorá je oproti tomuto majstrovský kúsok, no ale každý máme slabé začiatky 40 percent. (22.02.2009)

Film Strandvaskaren je dle mého film dvou tváří a především dvou zcela odlišných polovin. Zatímco ta první dokáže diváka zaujmout svým mysteriózním nádechem a především pojetím v němž divák může zapojit svou divokou představivost, tak v té druhé ztratí veškeré iluze a docela se nudí. Falešná iluze jenž tvůrci dokázali vytvořit se rázem změní v tvrdou realitu, že šlo jen o obyčejný klam a podprůměrný slasher už nikoho nevytrhne. Takto zpackaný film však není žádnou realitou a o to víc mě mrzí, že je pod tím podepsán Mikael Håfström. Kvůli rozporuplným pocitům nemůžu dát ani průměrné ohodnocení, protože tohle už míst zavánělo i odpadní příchutí. (01.07.2010)

Ačkoliv se jedná o hodně chudý snímek z hlediska rozpočtu, obsahem i zpracováním si myslím, že nejhorší není. Ba naopak. Herci jsou jiní než v nekonečném množství amerických hororů a neokoukaní. Temná atmosféra severu dodává Duchu jezera tíživou studenou atmosféru. Podle mého názoru nejsou nutné velké finance na počítačová monstra a hektolitry krve. Stačí troška chutě a nápadu. Jsem tu asi sám, ale já byl maximálně spokojený. (06.06.2007)

Sára si jako téma své studentské práce vybrala sto let starou historii místní školy, kdy byli tři studenti zavražděni, a vrah se - dle všeobecného mínění - sám utopil v blízkém jezeře. Legenda ale praví, že každý rok se prochází po chodbách místní školy, a hledá nové cíle. Při pátrání Sára ale nalezne nové skutečnosti, které naznačují, že by vše mohlo být jinak... Když nad tím tak teď přemýšlím, tak ani nevím, jestli jsem film dokoukal a nebo usnul, a vzbudil se až při závěrečných titulcích. Ale jak tak čtu komentáře okolo, tak pokud jsem usnul, tak jsem stejně o nic nepřišel - film mne nudil už od prvních minut (no dobře, asi od desáté minuty, první minuty naopak docela lákají), příběh ani herecké obsazení mne nedokázalo vůbec zaujmout. Vlastně mi bylo úplně šumák, jestli vraždící maniak je sto let utopenej sebevrah, a nebo někdo jej napodobující. Je s podivem, jak je tvorba Mikaela Håfströma rozmanitá, co se týče kvality. Sračku střídá s dost kvalitním filmem, pričemž témata jeho filmů jsou vcelku zajímavé všechny (co jsem viděl).. Tento bohužel patří k těm slabším... (03.04.2014)

Všimol som si, že tento snímok režíroval švédsky režisér Mikael Hafstrom. Jeho tvorba mi nie je neznáma. Mal som možnosť vidieť tri jeho režisérske počiny ("Izba 1408", "Rituál", "Útek z väzenia"), ktoré sa mi celkom páčili. Sú to filmy, ktoré vznikli v americkej produkcii. Boli natočené pre americké publikum za americké doláre. Na titule "Duch jazera" (Standvaskaren) ma najviac upútalo to, že sa jedná o čiste švédsku záležitosť. Škandinávsku filmovú produkciu sledujem len veľmi sporadicky, takže som sa potešil, že si po dlhšom čase pozriem niečo z chladného severu Európy. Bohužiaľ moje počiatočné nadšenie sa pri sledovaní tohto horrorového thrilleru postupne menilo na rozčarovanie a ku koncu až na trpké sklamanie. Toto sa Mikaelovi Hafstromovi nepodarilo. Zdá sa, že sa cíti lepšie v USA ako na domácej pôde. * (25.10.2023)