Barton Fink

O čosi lepšie, ako Millerova križovatka, ktorá ma takmer, zdeptala, u Bartona Finka sa cítim v podstate lepšie, lebo je situovaný do môjho obľúbeného klasického hollywoodu, do roku 1941, o jednom scenáristovi, ktorému ponúknu angažmán v Mekke Filmu, aby napísal scenár pre film s Wallaceom Beeryom, akosi sa mu nedarí vôbec začať, síce sa predtým preslávil v New Yorku na doskách, ktoré znamenajú svet, no po príchode do Los Angeles, prežíva tvorivú krízu, zavretý v zvláštnom hoteli, jeho sused, je zahalený tajomstvom, zo začiatku mám úsmev na tvári, lebo sa mi zdá, že sa pozerám na dobre zvládnutú situačnú komédiu, neskôr sa to začína meniť na thriller, keď sa odhalí pravá totožnosť suseda... Film prešpikovaný výrazným čiernym humorom, akým bratia Coenovci, oplývajú, výborná réžia, opäť Joela, o 3. roky mladší, Ethan, si ešte chvíľu na spoluréžiu s bratom, počká. John - Turturro a Goodman, tak to je - par excellence ! I nová kamera, Rogera Deakinsa, sa mi viac páči, ako predchádzajúca od Sonnenfelda, ktorý s bratmi spolupracoval na prvých troch filmoch... A od tohoto okamihu, bude Roger v ich spoločnosti, ako doma. Kameraman, ktorý nikdy nedostal Oscara, zatiaľ... Jediný film o filme, ktorý v živote uznávam, je SUNSET BOULEVARD od BILLYHO WILDERA, nič viac - nič menej, nikto to nikdy neurobí, ako Wilder... (24.04.2016)

Coenové cestují napříč žánry stejně sebejistě, jako Jack Lipnick řídí svoje studio. V úvodu se humorem nešetří (kdo by se taky nezasmál Steveu Buscemimu), ale od první návštěvy Johna Goodmana začíná přituhovat. Tedy přituhovat, spíš začíná být pěkně dusno, až nakonec dojde k doslovnému vzplanutí. Tady nehraje prim nějaký uchopitelný příběh nebo jasná pointa, stačí se nechat unášet atmosférou paranoie a absurdity - i David Lynch by se mohl lecčemu přiučit. A v závěru člověk jenom zírá a přemýšlí, jenže neví, k čemu vlastně dojít. Jedním slovem: MUNDT! (18.01.2009)

Celá záležitost začne pro Bartona Finka celkem nevinně - takovou běžnou noční můrou židovského introvertního neurotického intelektuála, že mu nějaký tučný a zpocený gój s masitým obličejem vyplní svou tělnatostí celý jeho hotelový pokojík a bude si s ním chtít povídat. Ale není to Kafka, ani Allen, takže se to rychle zvrtne v šílenou a hodně černou komedii. Aspoň já to tedy jako komedii bral. A bavil jsem se výtečně. Povedená výprava, dobře vybraní herci (i když většina jich, kromě Buscemiho, na můj vkus příliš přehrává). Napoprvé (mlád a v nějakém artovém kině) jsem byl z filmu naprosto nadšený, podruhé (teď) už trochu méně. 90%. (28.02.2013)

Barton Fink je velice působivý film, který mě rychle vtáhnul do děje, za co může především klasická coenovská atmosféra a především výborné a magické hotelové interiéry. Dále pak jak je u Coenů zvykem černý humor a absurdní dialogy plus k tomu přičteme skvělého a věčně zpoceného Johna Goodmana tak mě vychází určitě nadprůměrný zážitek. (12.12.2012)

Nejpodivnější Coenové. Jak udělat nápaditý film o zoufalství nad impotencí autora? Velmi snadno. Viděl jsem jen jednou. Budu muset vícekrát, protože tenhle film toho nabízí tolik. Jedna obrovská metafora s mnoha malými uvnitř. Více jak hodinu jsem pouštěl některé scény znovu a projížděl internet po dalších a dalších informacích. Trvalo to, než jsem pochopil, že tohle nejen, že nesmím brát jako typickou komedii, ale dokonce ani jako typickou Coenovskou komedii. Líbilo a rozhodně neviděno naposledy, ovšem zatím jsem nezažil film od bratrů, který by mi jednou stačil. Fink je procházka peklem jinak. (24.01.2010)