Rambo III

Soundtrack Jerry Goldsmith: 1. Another Time [3:58] ,2. Preparations [6:21] ,3. The Money [0:52] ,4. I'm Used to It [1:00] ,5. Pesha War [1:12] ,6. Afghanistan [2:38] ,7. Questions [3:37] ,8. The I'll Die [3:34] ,9. The Game [2:25] ,10. Flaming Village [4:07] ,11. The Aftermath [2:44] ,12. Night Entry [3:58] ,13. Under and Over [2:55] ,14. Night Fight [6:50] ,15. First Aid [2:46] ,16. The Long Climb [3:25] ,17. Going Down [1:52] ,18. The Cave [3:31] ,19. The Boot [1:53] ,20. You Did It John [1:08] ,21. The Showdown [1:26] ,22. Final Battle [4:50] ,23. I'll Stay [9:00], (18.06.2011)

V rámci subžánru "přímočará akční krvavá flákota" jde nepochybně o skvost. Likvidace, ba overkilly nepřátel jsou uspokojivě krvavé, nerealisticky nápadité až pošahané (což se u "flákot" spíše cení). Konečně je jasné, že za všechno zlo světa mohou Rusové a že se mají zabít. Mydlí se ve dne v noci, venku, na základně i v jeskyních - prostředí je tedy variabilní. Navíc je Rambo exponován/představen jako mírumilovný samaritán, jenž nejde do Afghánistánu válčit, ale zachránit přítele - vtipné. V jeho podání by i operace Orlí spár vyšla. Přidaná hodnota potenciální guilty pleasure se násobí zkultovnělými hláškami o dobře bojujícím turistovi, modrém světle, potížemi s ignorováním bolesti, chybějícím slitování a Afgháncích, co se s ničím neserou. S vybranými nejlepšími momenty v celkové délce tak 30 minut... možná bych se i bavil. +++++ V amerických filmech již hrdinní mudžahedíni nejsou důstojným a spolehlivým spojencem. Jaká historická ironie. Díky tomu dnes působí Rambo III nejen nadutě macho-militaristicky, ale vůbec skrz nasrkz hloupě. (19.06.2009)

Co proti tomu Rambovi všichni máte? Vždyť je to tak krásná, zábavná a poctivě udělaná osmdesátková řežba... Jestli je v něčem opravdu problém, tak je to absence nějakého zajímavého vývoje - příběh začíná i končí nikde, chybí lepší seznámení s prostředím (přičemž země pod Hindúkúšem nabízí působivější lokace, než Izrael, kde se ve skutečnosti natáčelo), s probíhajícím konfliktem i s postavami a akce je většinou dost slabě motivovaná (tedy je tam jen proto, aby tam byla). Většina komentářů tady nějak ironicky glosuje závěrečné věnování a prezentaci afghánských mudžáhidů, ale řekl bych, že toho ke glosování není až tolik, zvlášť když si místní historikové připomenou, že se s Rambem nacházíme ještě v předtálibánské době a útoků z 9/11 se Afghánci nijak neúčastnili. Co je naopak zajímavé, je místy až úsměvná protiruská propaganda schovaná za rádoby humanistické poselství "svět se musí dozvědět, co se tu děje". A je to poselství, jaké se v obdobně tupé a pololživé podobě ukládá do filmů stále. Tak si prosím vždy na Ramba 3 vzpomeňte, až se na nějaký takový budete koukat. (10.07.2010)

V prvom diele bojoval za seba, v druhom za všetkých, čo sa nestihli vrátiť domov. Teraz si ide pre svojho kamoša, plukovníka Trautmana, čo o ňom vždy hovoril len v superlatívoch. Myslel si, že jeho vojna skončila, ale krvilační Rusáci z Afganistanu ho presvedčia o opaku. Je to duel dvoch vymierajúcich štruktúr - Johna Ramba a všetkých, čo stoja proti nemu. Jedna z tých štruktúr vymrie počas necelých dvoch hodín, o to už sa Johnny postará. (10.12.2012)

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)