Super Size Me

Ale jo, Špurlok udělal zajímavej film a zhruba 50 minut mě bavilo koukat, jak se měsíc futruje jenom u McD a tloustne. Ono se to koneckonců dalo čekat. Co bych si ale dovolil podotknout - vadí mi, když se hledají chyby jinde, než jsou. Chyba je vždy v člověku, který se přejídá a nehýbe - v jeho slabošství. Ne ve fast-foodovém řetězci, o němž je známo, že jeho jídlo je kombinací tuků a sacharidů. Skoro bych řekl, že je to pro dnešní společnost typické. "Jsem tlustý? Pojďme z toho někoho obvinit!" (30.11.2007)

Do McD nechodím, protože se mi bytostně hnusí tamní atmosféra a na jeho pravidelné a spokojené návštěvníky pohlížím téměř jako na jiný živočišný druh, nebo lépe řečeno jako na obyvatele jiné planety (třeba planety Nova). A na moderní neurotickou posedlost zdravou výživu kašlu, protože na něco stejně člověk jednou zhebnout musí.Tenhle dokument chtěla vidět přítelkyně, ale téma přišlo vcelku zajímavé i mně, tak jsem se taky mrknul. Že baštíme většinou sračky, ať už chodíme do fastfoodů či nakupujeme v řetězcích, je mi jasné, takže resultát filmu mě nijak nešokoval. A mnoho jiných informací jsem se z něho nedozvěděl, protože hlavní hrdina se soustředil na své míry, váhy, krevní testy, na obsah jídelních lístků apod. No ale o tom vlastně ten dokument měl být, takže nemám důvod ho za to kritizovat, svůj účel splnil a mnoho lidí jistě jeho zhlédnutí přiměje k zamyšlení a třeba i ke změně stravovacích návyků. Jen bych býval radši uvítal třeba hezky syrové záběry z "výroby masa" (příšerný eufemismus), aby lidičkové, kteří si kupují maso a párky odemočněně zabalené v obchodech viděli, jaké životní podmínky a utrpení zvířat tomu předchází. (09.04.2013)

Fast foody jsou jistě jedním z hlavních viniků obezity v dnešní době, ale nakonec si za to, jak kdo vypadá a co jí, může každý sám. Spurlock se zajímá o nejrůznější aspekty stravování lidí nejrůznějšího věku a je zajímavé slyšet názory kolemjdoucích, tak jako i nejrůznějších odborníků. Jen co se týče McExperimentu, který na sobě měsíc provadí, se mi zdá, že občas trochu symptomy přihrává. Z tohohle dokumentu jde krásně poznat, jak velký rozdíl panuje mezi Amerikou a Evropou, co se jídla týče. (15.07.2009)

Americká dokumentární škola a velmi zajímavý dokumentární film epigona Michaela Moora o následcích fast-foodového stravování a minimalizaci tělesného pohybu. Přesně v intencích postmoderního filmového dokumentu autor před kamerou sám na sobě testuje, co s jeho organismem udělá měsíc konzumace only by McDonalds jejich speciálních XXL menu, připravených na míru americkým obézním XXL zákazníkům. Výborný dokument, odhalující zvrhlost takovéhoto stravovacího systému, kdy člověk od útlého mládí téměř nemá šanci uniknout obezitě, neboť s prvními vysoce kalorickými, nezdravými a návykovými fast-foodovými jídly se setká již v mateřské školce a ve školní jídelně již jiná než nezdravá jídla nejsou... Když k tomu přičtete změnu pohybového vzorce (průměrný Američan denně neudělá více než 5000 kroků!!!), je vysoký podíl obézních lidí v transatlantické populaci jasně osvětlen. Škoda jen, že takovýhle nezávislý dokument bude mít jen minimální společenský dopad (společnost McDonald možná něco stáhne z jídelníčku, ale v systému se nic nezmění). Ale i přesto velké díky za něj, pane Spurlocku! Podobné filmy: Fast Food Nation, Děkujeme, že kouříte (09.03.2007)

Z vlastnej skúsenosti môžem potvrdiť, že vám z McDonaldu naozaj dokáže v priebehu pár mesiacov narásť pekné sádelko, aj keď sa zrovna nemusíte napchávať len DoubleQuaterPoundermi a BigMagmi...sádelkový efekt vám za pár mesiacov vyčaria aj zeleninové šaláty s kvázi nízkotučnými dresingami, zmrzlinové milkshaky a mcdonaldové nízkotučné jogurty s medovými vločkami, keď ich máte na dennodennom jedálničku skoro každý deň v priebehu dvoch mesiacov...bola som v Amerike, dokonca som mala tú “česť“ každý deň obsluhovať pár stálych milovníkov McDonaldu, ktorí nevyzerali tak, ako nám to ukázal práve dokument Super size me... Morgan Spurlock podľa mňa veľmi jednostranne sprostredkoval realitu McDonaldového kalorického nezdravého jedálneho lístka. Myslím, že je to viac o životnom štýle američanov a nie o chybe v sieti potravinových produktov... Drvivá väčšina američanov má dve zamestnania, minimálny čas a chuť na varenie teplých večerí, mnohí nemajú čas na upratovanie vlastného brlohu, či výchovu svojich detí. A práve potravinový priemysel prispôsobuje svoju bohatú ponuku na časovo nenáročnú prípravu jedál, ktorá ich spotrebiteľom vyhovuje. Je však otázne, čo bolo skôr: ŽIVOTNÝ upracovaný ŠTÝL američanov alebo druhá varianta-lenivý štýl američanov alebo FAST FOODY? Napadlo ma, že by bolo vhodné pozvať Morgana na Slovensko a v priebehu mesiaca ho napchávať klobásou, slaninkou, údenými špecialitkami, dennodenná pivná dávka, sem tam dajaká žinčica a zákalačkové špeciality, v pravidelných intervaloch ho vážiť, merať tlak, robiť krvné testy a podobné blabla.. Myslím, že konečný váhový efekt by bol porovnateľný s tým McDonaldovým...Myšlienka dávať pozor na to, čo dávame do úst možno nebola zlá, no dokument bol až príliž jednostranne zameraný, aj tie demagogické repliky , čo sa sem tam mihli – hrôza! Viem, že budem veľmi kritická, no celé to veľmi škrípalo, aj keď to má istú výpovednú hodnotu. (06.05.2006)