Nae yeojachingureul sogae habnida

Megafilm. Asi ako tá najväčšia hollywoodska produkcia seknutá nejneúnosnejšou možnou dávkou korejského sentimentu. Najväčší gýč, čo som kedy videl - dosť možno najväčší gýč, ktorý bol kedy natočený. Tých päť hviezdičiek je asi rovnako opodstatnených ako by boli povedzme dve, ale ja mám ten film skrátka rád. Páčilo sa mi to viac jak jednotka, Ji-hyeon Jeon je tu sladká, že to už viac ani nejde a soundtrack je rovnako krásne presladený, ako celý film. Guilty Pleasure a jedno z najväčších. (13.01.2013)

Prví polovica filmu je podľa mňa tým najvtipnejším čo Jae-yong Kwak napísal a zároveň aj najlepšie natočeným. Neskutočne zábavná romantika s vtipmi, ktoré ma aj po rokoch neskutočne rozosmiali. Žiadne pubertálne hlúposti ale často veľmi nápadité scénky. Ústredný pár je povahovo na tom podobne ako v My Sassy Girl, ale tentokrát ona nie je tak prehnane krutá a on nie je taký pasívny chudák, ktorý by sa nesnažil vzdorovať všetkým jej výmyslom. Chémia medzi nimi funguje od prvej sekundy. Strašne ma bavila práca s hudbou, ktorá jednotlivým scénam dodáva potrebnú náladu. Kwak si znova neodpusti aj mix žánrov, takže sa dočkáme aj kvalitnej bitky, celkom krvavej prestrelky v ktorej bleskovo uvidíme aj priestrely hlavy alebo rozprávkovo pojatú scénku o vzniku jedného zvyku. Prvá polovica filmu je pre má totálny Kórejský romanticko-komediálny top za 10/10. Lenže v polovici sa Kwak rozhodne prehodiť žánrový výhybku nadobro. Prímes tragédie tentoraz z perfektne vyváženého pokrmu urobil divne chutnajúce jedlo, ktoré sadne málokomu. Mne určite nesadlo. Nastane smrť jedného z paru a tak sa jeho druhá polovička zvyšok filmu bezcieľne poflakuje, snaží sa zabiť až nakoniec sa s osudom tak nejak zmieri. Teoreticky snáď mohla aj táto línia fungovať (ako napríklad v skvelom americkom Duchovi), ale v tomto prevedení to pôsobí nemastne neslane a ja som sa nevedel dočkať kedy sa to konečne skončí. Záverečné cameo s pomrknutím na My Sassy Girl to v mojich očiach nezachránilo. Druhá polovica je u mňa za rozpačitých 6/10 a celkovo teda za 8/10. Tá prvá polovica je proste tak dokonalá, že ani pokazená druhá časť mi nezoberie chuť si film pustiť znova. Ale je veľká škoda, že to dopadlo tak divne. (03.07.2019)

"Spíme spolu!" ■ Smíšené pocity. Stejně jako MSG, mě i Windstruck emocionálně trochu míjí. Film vnímám jako sled dynamických a nápaditých spotů, které jsou někdy vtipné, někdy vážné, často uletěné, často cool a víceméně pasují k sobě. Paradoxně hodnotím pozitivněji druhou, vážnou polovinu. Věřil jsem jí víc (v první mě některá chování iritovala - například: "Jak si neozbrojený muž může, proboha, myslet, že pokud se vydá na místo, kde jeho přítelkyně policistka právě zasahuje, pomůže jí tím?"). Celkově jsem (bohužel) seriózně váhal mezi 3 nebo 4 hvězdičkami. ■ Pro May: Super! V balení jsem našel kromě DVD také CD s OST. Pouštím si dokola pomalou orchestrální verzi Knockin'on Heaven's Door http://www.youtube.com/watch?v=nGes-p7pTEE a BK Love. Pouze mě mrzí, že krásná a pomalá verze songu Stay má jen 25 sekund :). (07.08.2013)

Jeden z nejkrásnějších, nejemotivnějších a nejlepších filmů, co jsem kdy viděl... Ji-hyeon Jeon předvedla bravurní herecký výkon a ukázala, že dokáže zahrát jak komedii, tak romantiku a drama naprosto parádně, přesvedčivě a osobitě.... Začátek spíše komediální, postupem ale film začne nabírat na obrátkách a stává se z něj, prolévané krásnou romantikou, drama tak husté, že by se dalo krájet... Nebudu lhát a přiznám, že jsem posledních cca 30-45 min bulel jako želva a bylo mi to naprosto, ale naprosto ukradené.... Příběh mě tak strhul a pohltil, že bych nedokázal dělat nic jiného než koukat ani kdybych chtěl... Emoce se mnou lomcovali snad stejně tak, jak Ji-hyeon Jeon v hlavní roli... Prožíval jsem každou minutu, každou sekundu, až jsem se dostal až na samý konec filmu a se potoky slz stékajími po tváři jsem doma tleskal celé titulky... Toto je pro mě snímek, který ve mě zanechal veliké emoce a ještě více mi potvrdil, že Asijská kinematografie je nejlepší na světě v romantických filmech, jelikož nikdo je nedokáže natočit tak, jako oni.... (24.05.2009)

Režisér mojí nejoblíbenější romantiky "My Sassy Girl" nám představuje další kousek šikovně kombinující romantiku, komedii i drama. Na začátek poznamenám, že "My Sassy Girl" opět nepřekonána ale na druhou stranu se jedná o další vydařenou romantiku korejské produkce, která však po první polovině začne hodně ztrácet tempo a ony dramatické části mě nedokázali dojmout natolik, jak režisér s největší pravděpodobností zamýšlel. Po celou dobu my ve filmu chybělo lepší vykreslení postav a jejich emocí. (12.02.2012)