Nae yeojachingureul sogae habnida

Esenciálna zbierka všetkých kórejských klišé. Hlúpe postavy konajú hlúpe činy. Hlúpe gestá, neznesiteľná detinskosť v chovaní. "Nae Meori Sogui Jiugae" je len jedno a ostatným kórejským filmom sa nedarí k nemu emocionálne ani len vzdialene priblížiť. Niekedy mám tej ich kinematografie už vážne plné zuby. (18.12.2016)

Zdá se, že mám velkou výhodu, že jsem My Sassy Girl ještě neviděla, takže jsem si Windstruck dost užila. Tři čtvrtiny filmu jsem se velmi dobře bavila nádhernou romanticko-komickou linií příběhu. Střelená policistka a plachý učitel jsou kouzelná dvojka a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se v korejském filmu dočkám i polibku. No zůstalo jen u očekávání. Plné hodnocení bohužel úplně pokazil závěr. Nevadila mi nadpřirozená duchovní nadsázka, ale její délka, konec byl trochu roztahaný a tím ztratil na účinnosti. (23.01.2006)

Režisér mojí nejoblíbenější romantiky "My Sassy Girl" nám představuje další kousek šikovně kombinující romantiku, komedii i drama. Na začátek poznamenám, že "My Sassy Girl" opět nepřekonána ale na druhou stranu se jedná o další vydařenou romantiku korejské produkce, která však po první polovině začne hodně ztrácet tempo a ony dramatické části mě nedokázali dojmout natolik, jak režisér s největší pravděpodobností zamýšlel. Po celou dobu my ve filmu chybělo lepší vykreslení postav a jejich emocí. (12.02.2012)

70%. Windstruck (ktorý hlavne vďaka záverečnému epilógu je možno považovať za voľný prequel k My Sassy girl) je tak prvým zakopnutím v Jae-young Kwakovej režisérskej filmografii (a pevne verím, že aj posledným). Podobne ako v jeho predchádzajúcich dvoch výborných filmoch (My Sassy girl a Classic), tak aj tu je žáner romantickej komédie postupne v deji dopĺňaný o krátke odbočky do iných žánrov. Lenže zatiaľ čo v spomínaných dvoch filmoch, boli tieto presahy plne podriadené hlavnej naračnej linke samotného filmu bez toho aby ju narušovali, tak vo Windstruck tomu už tak nie je. Niekde za polovicou filmu sa zrazu z romantickej komédie (ktorá ako vždy Kwakovi ide veľmi dobre) stáva dráma s prepvapivo vysokým počtom akčných prvkov a jednoliatosť filmu ruka v ruke so súdržnosťou deja sa zrazu rozpadá. V závere sa síce Kwak znova snaží nadviazať na pôvodné smerovanie, ale už je to viazanie, v ktorom sa objavujú sem-tam aj nejaké trhliny. To ma za následok v mojom prípade aj ďalšiu skutočnosť - prvý krát mám pri juhokórejskej romantickej komédii určitý pocit citovej vydierateľnosti. Po dopozeraní tak ostáva v myšlienkách jemná pachuť, že sa tentokrát nepodarilo všetko tak, ako sa plánovalo. Je to o to smutnejšie, že spomínaný odkaz na My Sassy girl pôsobí veľmi príjemne a okúzľujúca Ji-hyun Jun je ako vždy neodolateľná. (02.01.2005)

Netušila jsem, proč někteří tvrdí, že tento film by se měl jmenovat My Sassy Girl 2 až do posledních několika sekund, které mě naprosto dostaly. Docela dobrý nápad, jen by žena měla být opilá :). A teď k samotnému filmu. Necelá první polovina byla skvělá, příjemná a svižná. Pak začala trochu nabývat na závažnosti a konec byl jistě pro mnohé srdcervoucí, pro jiné křečovitá snaha prolít divákovi/divačce slzy. Já jsem někde uprostřed, ale dojem je vcelku příjemný. Ji-hyeon Jeon báječná a hudební předělávky taktéž. Dokonce mi ani příliš nevadily akční scény, jen mi připadá, že se místy příliš vleče. (04.04.2009)