Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
tento film má všetko, čo od filmu podľa môjho gusta vyžadujem, a aj keď niektoré položky sú možno v miernom kontrapunkte k akýmsi "všeobecným" požiadavkám na obecne dobrý filmu (napríklad "príbehovosť", zreteľnosť motivácií, zrozumiteľnosť konania, dramaturgická uzavretosť), aj tak sa v Nahom obede kĺbia tie najpriaznivejšie prúdy a poryvy vytvárajúce jedinečnú filmovú lahôdku; civilne noirové herectvo petera wellera (skvelé obsadenie), zvláštna, utrápená "femme fatale" davies (skvelé obsadenie), ako vždy ambivalentne diabolský sands a štandardne dobrý holm; zdrvujúco znepokojivý jazzový soundtrack, netradičná výprava, nejedznoznačné žánrové zaradenie, zmes kafku, gilliama v tom najlepšom z burroughsa a cronenberga; ambivalentnosť a nejednoznačnosť, glorifikácia bizarnosti, neustála paranoia a halucinácie, hmyz a sex: to sú kľúčové slová pre túto obnaženú neo-dadaistickú snahu o akýsi životopis nevedomia, nie fyzickú biografiu, ale biopic dokumentujúci duševné stavy a psychické pochody človeka, ktorý je neustále pod nejakým vplyvom; fantasy, sci-fi čierna komédia s ľahko erotickými a noirovými náznakmi a miestami hororovou atmosférou; ()
Je to boj, ale nemůžu dát víc, a paradoxně za to může film natočený mnohem později, a to eXistenZ. Přijde mi to ne že podobné, ale stejné, jen místo virtuálního fantasmagorismu jsou tady důvodem k bizarním představám a halucinacím, které mnohdy tak nenápadně přecházejí z reálu zpět do vyšinutí, že se v tom lze jen těžko orientovat, drogy. Pan režisér tytéž prostředky použil i v eXistenZ, což u mě vyvolává otázku, zda-li mu nejde víc o krapet zvrhlou formu než o téma samotné. ()
Jak Burroughs tvrdí, nešťastná vražda manželky z něj udělala spisovatele a díky tomu vznikl i jeho slavnej autobiografickej román Nahý oběd. Po shlédnutí filmu jsem si ho musel sehnat a podívat se na film znovu. Dával mi pak mnohem větší smysl. Ti co knihu nečetli zůstanou o mnoho ochuzeni. Nezjistíte jak máte film číst a že se nemáte snažit vše pochopit. Jak zfilmovat román s naprosto rozbitou narativní strukturou? Cronenberg se spíš volně inspiroval a očividně doslovněji filmově přeložil prvky z povídky Hubitel! (stejnojmennou povídkovou sbírku si musím sehnat), díky který dal filmu nějakej dějovej rámec. Celý to natočil jako surrealistickej příběh o tom, jak autor píše Nahý oběd a přidal do filmu některé scény z Burroughsova života. Drtivou většinu času je film vyprávěn z jeho pohledu pod vlivem drog, ale pár míst ukotvených v realitě se tam najde. Rozhodně si sežeňte knihu i film. Knihu ale radši jen ti otrlejší šílence, kteří pod nechutnou a brutální pornografickou homo fasádou dokážou číst další roviny tohodle skvostnýho díla a budou u toho chrochtat blahem jak nějací feťáci. Orwellovo 1984 je proti některým Burroughsovým vizím čajíček. Vážně. Asi by se chlapec divil… A Kafka taky. Antiutopistický a sociálně kritický prvky se objevujou i ve filmu, ale zdaleka ne v takový míře a intenzitě. A takhle se, milé děti, koukají na svět beatnici. </konec hlášení z Interzone> ()
W.S.Burroughs byl opravdový génius a pokud bych měl tenhle film hodnotit jako jeho nejslavnější dílo převedené do filmové podoby, musel bych hodnotit hodně nízko, protože zdaleka nevyužívá všech motivů, možností, detailů a vůbec celého potenciálu knihy. Naopak si spooustu věcí úplně zbytečně vymýšlí(dějovou linku, bizarní scény, postavy.....) Na druhou stranu, Cronenberg je opravdový filmový masér s obrovskou, podivínskou fantasií a-i když genialitě Burroughse se nevyrovná-jeho snímek, sám o sobě, bez pojítka s knihou, funguje velmi dobře. =Námět mu slouží jako odrazový můstek pro všechny ujetosti, proměny, deformace v neburroughsovském ale stylově čistě Cronenbergovském duchu-tak jak to od něj známe a jak to milujeme.----------------------------Pro Javerta : Co já vím,tak BIll tohle viděl a nadšený teda rozhodně nebyl :( ()
Pár let zpátky jsem Burroughsovu knihu odložil přečtenou jen do půlky, protože jsem jí byl zhnusen. Cronenbergův film ve mně ani vzdáleně podobné pocity nevzbudil, takže si nemyslím, že jde o dobrou adaptaci. :o) Režisér má ve svém portfoliu dle mého názoru lepší kousky - Nahý oběd je příliš chladný, odtažitý, nevzbuzoval ve mně silnější emoce. Na druhou stranu, během jeho sledování jsem dostal chuť zkusit si knížku přečíst znovu... ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- Veškerá filmová poušť byla vytvořena pomocí 700 tun písku ve starém muničním skladu. (Othello)
- Režisér David Cronenberg seznámil producenta Jeremyho Thomase se svou snahou natočit film Naked Lunch již v roce 1981. (Othello)
- Kvůli roli v Nahém obědě odmítl Peter Weller hlavní roli v Robocopovi 3. (Holina)
Reklama