Modrý pták

Prazvláštní rusko-americký mišmaš. Abych řekla pravdu, tohle je jeden z těch momentů, kdy lituji, že od té doby, co jsem tuhle pohádku viděla naposledy, uplynulo bezmála třicet let. Asi budu potřebovat nějaký kouzelný diamant, abych ji byla znovu schopná vidět dětskýma očima. Tehdy z ní na mě dýcho zvláštní kouzlo. Občas se mi ve snech vracívala scéna s dětmi, co se měly teprve narodit. Každopádně je to pozoruhodné dílo. A nostalgie se v mém hodnocení nemůže neodrazit. (11.08.2012)

Nikdy by mě nenapadlo, že Elizabeth Taylor umí tak dobře rusky. Co si tak děti z téhle pohádky vezmou do života za poučení? Že není dobré věřit kočkám a černochům?! Nepohádkový příběh, který je přes kouzelné artefakty a zkoušky hlavních hrdinů spíše alegorií než opravdovou pohádkou. Když jsem si následně přečetla dílko Maurice Maeterlincka, musím konstatovat, že zfilmované to je výborně, jen je úplně zbytečné, že to je zfilmované. Jako text to funguje líp. (09.11.2010)

Cirkusácka kašírovanosť prehrávajúcich šašov, typická pre ruské rozprávky v spojení s americkým ťahom po všeplatnom príbehu s mravným posolstvom vytvorili netradičné spojenie: sovietsko-americký filmový projekt. Veci, rastliny, zvieratá a fyzikálne javy a vlastnosti sa menia na ľudské postavy a dve deti sa pomedzi nimi snažia nájsť modrého vtáka, aby tak uľavili chorľavému dievčaťu. Snaha dostať do príbehu veľa motívov sa prejavila vo výslednej preľudnenosti a nedostatočnej prepracovanosti jednotlivých naznačených charakterov, myšlienok. Ale ako snaha ukázať, že svet je pestrý, mnohovýznamový a naplnený symbolmi, pekné. (23.07.2005)

V dětství mi učarovaly mocným dojmem dvě pohádky - Kachyňova Malá mořská víla a pak....pak taková zvláštní naprosto jiná pohádka o tom (mj.), jak se děti rodí na svět s dárkem, jak ví, co budou žít a kdy zase odejdou....a hele, díky čsfd (konkrétním čsfďákům) jsem přišla na Modrého ptáka. A co je na této pohádce nejpohádkovější je to, že stejnou měrou učarovala i mojí malé dceři - každé ráno si teď se zájmem prohlíží chléb a jí ho skoro s nábožnou úctou, večer po shlédnutí pohádky šla dokonce před spaním do lednice políbit lahev mléka, aby se dobře vyspalo a těšilo se na ní po ránu...:-) (13.06.2012)

Poměrně slavná a unikátní americko-sovětská koprodukce z dob nejtužší studené války, kterou jsem si z nedostatku žánrových škatulek zařadil do fantasy. A opravdu neskutečně těžké hodnocení. Je to totiž typicky ruská pohádka, jen od amerického režiséra s americkými herci. Ruské pohádky a filmy obecně nesnáším, nikdy jsem nepřišel na chuť ani legendárnímu Mrazíkovi a tady je to všechno v jednom. Laciné kýčovité kulisy, expresivní scény (žranice), mizerné až odpadové scény (strašidla, stromy) a typicky ruské věci jako balet, cirkus, medvědi. Na druhou stranu originální nápady (duše živlů, zvířat i potravin), příběh, sympatické děti a některé scény na hraně geniality zasahující až do sci-fi (děti co se mají narodit). Srdce dítěte bavící se u pohádky bojovalo s mozkem dospělého cynika který viděl tisíce filmů a ví přesně co nesnáší. Tak co s tím? Tak neutrální 3* a myslím že o moc víc jasno jestli líbilo/nelíbilo bych neměl ani jako dítě. PS: Taylorová i Fondová k nepoznání - myslel jsem si, že ty postavy hrajou přesně naopak. Fantasy roku 1976. (06.06.2023)